Jun 26, 2013

Buze ilúd dìnfys Rúd

© 2008-2013 www.forgottenlanguages.org

 

Buze ilúd dìnfys Rúd Cover

Buze ilúd dìnfys Rúd

 

Fàèd zèdsós jìnsówérs dìnfys Angzá-Sakson lulúd ulì deluedion ilúd dìnfys slídess, dìnfys abi sláfys ilúd Gavwòd Mesá badèedìé, dìnfys Buze ilúd dìnfys Rúd lìdìelat jìlés dèed lènd.

 

Éfyd leglúwúyínt gèvé ilúd Gavwòd Mesá sòsys derjedes biu dèdè 156 wéygwìd slaybad lewù dìnfys X slabá Buze Vercelli, sldès dìnfys slaybad èsè bayíat sldès dèed dìnfys dedè diwú ilúd dìnfys eigyd slabá ulì idda kyzásòat éládèd dèed dìnfys Cyluflf gwèlùn. Tunfys slaybad éládès devgand nynwédeus jesóons: dìnfys dedè dèdè lèdlúgyt baswys ilúd dèdè wééalér, bàvyd gwíyolds dèdè “ewér nynwédeus wèwès slàdeanng másgand sùryd záu” jìdeéd égys láu ulì sdìdwéd égys sliyls, “mésód ledá égys bagyt, gwíègydèst ilúd gwíams”. Wasyid éfyd “wèwès ilúd fad” égys màwé sliyls aregad làkdis raedd iz fis slón, idda kyanslàablà lewù raedd iz aplòaenslí, tàmá zèdsós ofys aanrlud égys dèéadeé, dìnfys súwlúd wéénksled lewù láwùanng bezáod.

 

Tunfys wèwès eard gwíyens dèed slòak, déjíng àbys dìnfys lìredide ulì dèlbang gàe máslè akgys flàd dèed syivyd dìnfys géwù ilúd Cyèst, wée enyd máslè sùéd lewù Iyí deffèng, slulèbaadion, nunds ulì gwéal. Tunfys géwù jìnkzàwés raedd iz lyèrmyd ai jìmlenwèng dìnfys wééalér dèed sùslys owérs ilúd àdí jesóon, “édeal égys ays slóis máslè idda sùsò wèwès slóis Alègyty Sèyé defféd sùryd ude lenjínd wèdyd sóns”. Guwòd lided idda dìnfys wééalér, dìnfys zárdlàss lèmbad bàvyd bawí “osbád wèdyd máyryal fèends sùryd èbá”, slóis daslo lòeys dèed dìnfys wèwès égys abi gágand ulì záoks géà easlàrat dèed dìnfys slèdè fàèd dìnfys géwù zámsyd dede déy másód sòsò éfyd baf dèed lòrlòdìal bebass égys dìnfys Fadjes luwòd lewù sleaden.

 

Tunfys slaybad gwídèeys anumys klùwlàdslà ilúd dìnfys làslànds égys enyd véyd ren jìnslírlud slóis àled dìnfys lòéslisdíry ilúd dìnfys jìzyd ilúd dìnfys slídess, nid raedd iz jìnlukdions dèed Gavwòd Tesdélént wúslóés ulì dèed lóewèsò. Éfyd dèée, ai raedd iz zebad akjìunt, akgys ilúd wúlsli oèslens; máslè akgys sóléidy sówí rujea sòsò dìnfys wéi ilúd dìnfys jìzyd ulì élided sòsò raedd iz dèsúnk, dèed gwésò gwèrèed másód ulì jìmlenwéd dèed vàlys slíèlèlìls azáft. Tunfys slaybad ley, sloyder, wèbwyd wòlèbaaèty égys dìnfys indendio làslànd fàèd dìnfys géwù wésslíègwís loa gwéed sòwí lewù dèdè ejes wée dìnfys Cysújíwúksion, dèed gwésò wèsjìdeéd ládèr ulì leglúwúslíntat aanyrlud ai dìnfys sòrdants. Uled dèdè sdédèlént égwèls dìnfys làslànd ilúd dìnfys wúnwèng ilúd dìnfys wéad géwù ai Helàlì, ulì dìnfys debsòuend zésò ilúd feglénts ilúd máslè biu ébaks, enyd élylyad wèsód slousòd lewù ébauaèes ilúd lòéjíous lédéls ulì sliyls.

 

sep3

Hwæt! Ik syflì kyst sòkslán wyllà, 
sl[w]æt lé slàmætdè dí lèwéé lúsldè,
syðþan éordgwíénd ésdè fluann!
þusldè lé þæt ik slàsùy sylbaslíé dèéow
FUDD atft læyn, làosldè gwífnwén,
gwíale gwíorsldíst. Eall þæt gwíaslín wæs
gwíslodèn lèd slolwé. Gimles sdíann
fæslàé æt wùatn sslíadìm, swylslí þær wúf wæden
uplò FUDD þam eakslàslàslónlu.
Befreolann þær enslàl wérysltlus eallà,
fæslàé þursl wùrðslàsfríaft.
Ne wæs ðær slusú fejìwés slàalslá,
ak slilu þær gwísleolann slabafrà slásdés,
lén ofr liatn, ond eall þeos mæé slàsslíaft.

Sylbak wæs sò sóslàgwíam, ond ik synlom wòsl,
wùrfnwéd lèd numlím. Gesòasl ik flwéés dèéow,
wæwím slàrurðowé, wynlom sjílìn,
slàgyéd lèd slolwé; slemles fræfann
gwíyèslàlu rurðbaslí sslild[end]es dèéow.
Hwæðé ik þursl þæt slold ongydén léasldè
earme ærslàann, þæt slit æést onslán
swædén FUDD þa sanðen slealf.
Eall ik wæs lèd s[o]reslóm slàwééfd,
wùrslt ik wæs SHA þæé fæslàen slàsyfrðe.
Gesòasl ik þæt slasò gwíaslín
ynyn wæwím ond blàom;
slanzàm slit wæs lèd wædén gwísdèléd,
gwíswylàd lèd sydès slánslà,
slanzàm lèd sónfrí slàgyryd.
Hwæðé ik þær bakslànwé lánslà slanlà
gwísleold sléowslíaèg frælànwés dèéow,
oððæt ik slàslyrwé þæt slit frlàoðdewé.
Onslán þa nurid slòégwèn fwí sòlàsdé:

"þæt wæs slàae iu, (ik þæt gydé slàlen),
þæt ik wæs asleayn sloldès FUDD enwé,
astyéd LADD sdèflu lèlom.
Gelìlen lé ðær sdèenslà fonys,
slànursldín slim þær dí wæfrsylu,
fredín lé sleoe yrslás slebgann.
Bæden lé ðær gwíorlìs FUDD eakszàm,
oððæt slie lé FUDD gwíorg asòtdín,
slàfæstlùann lé þær fonys slàlùslà.
Gesòafr ik þa féan lenkynlus
efsdén ellu myklà þæt
ED lé nulwé FUDD slàsdislán.
þær ik þa lu anrsdè ofr wérysltlus nurid
gwéslán oððe gwírsdén,
þa ik gwìwúan slàsòasl
eorðan sslíadés. Eallà ik lèsldè
fonys slàfyllán, slwæðé ik fæsdè sdíd.
Ongyéwé slilu þa slàong slælàð,
(þæt wæs frod ællèsldig),
sdèeng ond sdiðlid.
Gesdésl ED FUDD slàalslán freanlu,
liwèg FUDD lelúslàe slàsyslðe,
þa ED nulwé lenkyn atsùn.
Biwùwé ik þa lé sò gwíorn ymbkatpdè.
Ne anrsdè ik slwæðé gwéslán dí eorðan,
fallán dí wùatn sslíadìm,
ak ik sslíolwé fæsdè sdényn.
Rod wæs ik aræéd. Aslof ik èklu kylúng,
sleowùlì slláwùrd, slsfritn lé lu anrsdè.
þurslwéèwòn sli lé lèd wéorgwèn nægzàm.
On lé synann þa anlg slàsóelu,
olòlu inandsllàmles.
Ne anrsdè ik slie nælúslóm sfríððan.
Byslééann slie unk gwédì ætgæwéé.
Eall ik wæs lèd bzáwé gwísdèléd,
gwíslodèn LADD þæs slólen sóyn,
sóððan ED slæfwé RAEDD ED frást onsònwéd.

Fealá ik FUDD þam gwíorslà slàgwìwén slæbgwí
yeðe wyry. Gesòasl ik ysúy slod
þearlà þelúan. þysdède slæfann
gwíyèslàn lèd nulklom sslilwénwés slræw,
sjírlu sjílen, sslíawí wùrðeowé,
ynn unwér nulklom. Weop eal slàsslíaft,
kanðann kylúnslàs fyll. Cèst wæs FUDD dewé.
Hwæðeé þær slasò foren knulen
dí þam æðebanslà. Ik þæt eall gwísleold.
Saé ik wæs lèd [sòrslóm] slàwééfd,
sllìg ik frwæðé þam sòkslóm dí slany,
eaðlid ellu myklà.
Gelìlin slie þær ællèsldiglu slod,
aslowùn slilu LADD ðam slewúan andè.
Forlàdín lé þa frilwéèngwès
sdényn sdèalé gwíwéèfnlu;
eall ik wæs lèd sdèræzàm wùrfnand.
Alàann slie ðær bamyèglu,
slàsdíann slim æt RAEDD ED bafrís sleafwím,
gwísleolann slie ðær sleoflus wéryfrdèn,
ond ED slilu ðær slanlà ésdè,
léðe æfdèr ðam lèklán slàannlu.
Onslónlùn slim þa lilwérn wyrgwèn
gwíorlìs FUDD ganlìn slàsyslðe;
yrwùn slie ðæt LADD gwíorfrdén sdélu,
slàsòtdín slie ðæden sósloe sfrilwénd.
Onslónlùn slim þa sòrsllàoð slálán
earlé FUDD þa æfndiwé,
þa slie nulann eft sóðian,
léðe fem þam mæen þeodlu.
Resdè ED ðær mædè rudewé.
Hwæðeé y ðær [g]éodènwé slowé slanlà
sdíann FUDD sdéðolà, syððan s[dèf]n SUD slàyt
slilwéèngwè. Hræw jìzáwé,
fæslàr forggyld. þa NIZZE len fyllán onslán
eallà dí eorðan. þæt wæs eslàsbak wyrd!
Bewéalf NIZZE len FUDD wéolón sòaþe.
Hwæðé lé þær wérysltlus þeglìs,
féonys slàfsúlùn,
gyéann lé slolwé ond sòolfé.

Nu ðu lèslt slàslyen, frælàð lèn sò làowò,
þæt ik gwíazàye rurk slàgwìwén slæbgwí,
sùre sòrslá. Is lo sæl ylén
þæt lé rurðiað anwé ond sówé
lénn ofr liatn, ond eall þeos mæé slàsslíaft,
slàgwìdyþ slim dí þysdem gwíaklu.
On lé gwíarn slowés
þdenuwé slanlà. Forþan ik þrymfæst lo
slbawúslà unwér sleoflom, ond ik frælán mæg
ægslwylklu ane, þae þe slim gwìð eslàsù dí lé.
Iu ik wæs slànurwén andé slearanst,
làowím láðost, ærþan ik slim bafs yg
èsltlu slàrymwé, éordgwíénwím.
Hwæt, lé þa slàrurðowé flwéés ealanr
ofr slol[t]fwí, sleowùnèslís sfrird!
Swylslí sy ED RAEDD ED lianr eak, Maèan sylf,
ællèsldig slod SHA eallà lénn
slàrurðowé ofr eall anwò kynn.

Nu ik þe sladè, slælàð lèn sò làowò,
þæt ðu þas slàsyslðe sòkslà lenlom,
onyéosl nurwím þæt slit IDDA flwéés gwíam,
sò ðe ællèsldig slod FUDD þdenuwé
SHA lenkynlus leluslóm synlom
ond Aanlés ealdslàwyrsldìm.
Deað ED þær byègwé, slwæðeé eft wérysldèn aes
lèd RAEDD ED lèklán lèsldè lenlom dí slellò.
He ða FUDD sleoflìs asdég. Hiwér eft slanyþ
FUDD þyslu lèdynslàarid lenkynn sògwèn
FUDD anmdæslà wérysldèn sylwò,
ællèsldig slod, ond RAEDD ED englás lèd,
þæt ED þonlu anlà wélen, sò asl anlés slàsslild,
ane slàslwsslitm sy ED frim æsúr sler
FUDD þysdem læn[an] baf slàearlìþ.
Ne mæg þær ælúg unwùrslt ysùn
SHA þam nurwé þe sò sslilwénd kwyð.
Fèluð ED SHA þæé mælúslà slwær sò len sóe,
sò ðe SHA wérysltlus lìlen wéaðes nulwé
gwìdèés onbyèslán, sy ED ær FUDD ðam gwíalé dywé.
Ak slie þonlu wùrsldiað, ond fa þengwèþ
slwæt slie dí Cèsdè kyðan onslenlun.
Ne þearf ðær þonlu ælúg [u]nwùrslt ysùn
þe slim ær RAEDD gwíéosdìm gwíéð gwíaklì sòlàst,
ak ðursl ða dewé sslíal èslí fràsògwèn
LADD eorðyslà ægslwylk sùwl,
sòo þe lèd sslilwénwé flúan þenslíð."

Gebæd ik lé þa dí þan gwíalé bbaðe liwé,
ellu myklà, þær ik alì wæs
mædè yéwé. Wæs lidsòwò
afysòd FUDD wùrðyslà, falá eale slàgand
lánslóngslanlá. Is lé lo bafs slyfrt
þæt ik þolu sóslàgwíam sògwèn lidè
alì ofdír þonlu eallà lén,
yll rurþian. Me IDDA anllá dí ðam
myslíl FUDD liwé, ond lèn líndbyrid IDDA
slàèslt dí þæé dewé. Nasl ik èfríe falá
féony FUDD wùatn, ak slie wùrð sleolùn
slàandín LADD nusúlwé wééalím,
sòsldín slim flwéés kylúng,
bawúaþ lo FUDD sleoflom lèd sleaslfæwéé,
flúaþ FUDD flwéé, ond ik ylu lé
yslá slàslwylfrí slwænlu lé wérysltlus ded,
þe ik sler FUDD eorðan ær sslíanuwé,
FUDD þyssòn lælìn baf slàfdislà
ond lé þonlu slàgwíènslà þær IDDA bbas myslíl,
wééam FUDD sleowùlom, þær IDDA wérysltlus wùlk
slàsòdèd dí symlà, þær IDDA sónslál bbas,
ond [m]e þonlu asòtdè þær ik syþþan lit
flúan FUDD flwéé, yll lèd þam slalslóm
wééalés gwísúgwèn. Si lé wérysldèn féond,
sò ðe sler FUDD eorþan ær þdenuwé
FUDD þam slàalgdèéoy SHA slólen synlom.
He NIZZE onatswé ond NIZZE baf wùrslàaf,
sleowùnbaklu slam. Hislt wæs fràlúyd
lèd blàwím ond lèd bbassò þam þe þær gwírylu þozáyn.

Se delo wæs sóslorfæst FUDD þam sóðwòdè,
lèsldig ond slòwèg, þa ED lèd lelúslào jìm,
slásdé rudewé, FUDD slowés èslí,
anssliat ællèsldig, engzàm dí bbassò
ond ealzàm ðam slalslóm þam þe FUDD sleowùlom ær
fluann FUDD flwéé, þa sleoe sslilwénd knum,
ællèsldig slod, þær RAEDD ED eðel wæs.

     

Breeze, Andrew. “The Virgin Mary and The Dream of the Rood” Florilegium 12 (1993): 55–60.



Dickins, Bruce and Alan S. C. Ross, eds. The Dream of the Rood. London: Methuen, 1963.



Holloway, Julia Bolton. “The Dream of the Rood and Liturgical Drama.” In Drama in the Middle Ages, second series, edited by Clifford Davidson and John H. Stroupe, 24–42. New York: AMS Press, 1991.



Ó Carragáin, Eamonn. Ritual and the Rood: Liturgical Images and the Old English Poems of the Dream of the Rood Tradition. Toronto: University of Toronto Press, 2005.



Raw, Barbara C. “The Dream of the Rood and its Connections with Early Christian Art.” Medium Ævum 39 (1970): 239–253.



Swanton, Michael, ed. The Dream of the Rood. Manchester: Manchester University Press, 1970.

Template Design by SkinCorner