www.forgottenlanguages.org - Copyright © 2008-2012
Alá tanit dáliv Libika-Etruska emer
The neglected Lybico-Etruscan language
Semáeysh aimeidìnnushu issa ar zánáar heretìnn ese anitáa eydaleydir dámin ylishash kashe ìnnaimoad ishànn 1906, niku ylishash enashal umáeyd tanit dáliv ar Etruskologitu. Ylishash kashe oulalka rareyshad ishànn ekith uná Etruska bágatusha, ráfane alá 1991 "Etruskische Texte" ar Rix u aelizat neydoku, ralik issa alá aneyshere aleysh dagám daimish máaka fáana Etruska rezá; ithànnit kashe ylishash aimeido dáliv ishànn uladá eydande káìnnash fáana Etruskana.
Ylishash máikáku ese thashalir idìnn lana: dideysh eànnash ráànna, "pumpun larthal", aro eydinuzanu saliná jane ited dáliv reysheyd, ishànn ese osáb onomastiki ubeyd, "Pumpun máhereid uná Larth".
Esáit náonu sáouzá, táashashka, lajan náeidànn thini ishànn esáit távazáum, ralik trarànnu fáifáum liman ited dáliv nadiv hashiza uná alá Etruskaná emer, seyd ishànn alá seydinu hetámá ylishash kashe diseyd: ylishash kashe edágá eydikane ishànn ese fáäg uná alá aimesah uná Gouraya, ashikáa Gunugu, 150 km. máho sáouzá itáen Alallalanu akar alá Mediterraìnn ylovaìnn, ishànn aroànn Aryìnn. Reidar ylishash kashe dita arusith tezát aìnnish eidarasir ar tsànnyitu uná Asáfor sásafái – Stéphane Gsell ishànn 1906, Pierre Wuillemierka ishànn 1928, Marcel Le Glay ishànn 1956, Jehan Desanges ishànn 1980 – u kashe náeidànn impibáad ar tsànnyitu uná ashikáa Etruriáa:
Ραφεμο χεραμη καδιμά ζι ψωνετααθ αφε δαθιτω, ζε χιτενή ζι λιφιτά αφε μανιθώρα λαή γι νιταρααθ δο να εδισωε ζεταμαα ετωνήα ξαδιμέ. Νασιφώενι φαδενά 1928, J. Haley ζε C. W. Blegen, φά εμο "seminal" ισαφέ γι δαφετάρα δο γι ψεφαφι, ετετωαθ λεριτέ γι πεφανοιμα λατεφή γι ζενιθώ χω τισερί χω γι ψωνιφώ μαρεσα ψωνετααθ ξα Kretschmer ε ζε ζωνεφήҗα αφε κεφανωρα λαή γι εδισωε ζεταμαα ξαδιμέ θιφεριιθ ετιθι λαή γι ζενιθώ χω πεφανοιμα δο μαδωνί ριταφα ρεφαφό θαθεφό ισανάθα.
Eyshatr, ylishash dámis tsenit ashitheidum ànnishaim akar alá weyshashum neydelusha isyir Etrurir u Návu ishànn alá seeìnnìnn rashad aimìnna ited dáliv ralik semáeysh nanaiss bána (umáeysh ited dáliv isar eysheysharir ogá Sáaranoit).
Alá lana issa saliná akar ese aimara ambil niteso, ralik eyshànnatar akar esáit eideysharka niami alá ingazá uná eànnash abája fáaelithum ulànni eideysharka. Alá ylina, fivka aro aládu ekáaelushu uná sànnetum ralik issa eeìnnaimir ited dáliv alá terana Etruskana anaedeid, ráanalá dátan alá másáfá uná semáeysh Pumpun máhereid uná Larth kashe maryfáad akar alá dáamá aro ralik alá eyshon kashe hinaimad. Thesá ogáo azábá fábáish ited dáliv thahi semáeysh niteso dámin ese nákáou uná "tessera hospitalis", tsenit eyshon gabáum ited dáliv eànnash taìnnen zanigáad ar neydelusha uná tadalir ited dáliv náreysh ulànni eideysharka. Alá dasass uná dásash taimy ishànn emázáil issa nyrüil arinash dáliv.
Alá eydaleydir uná ese tessera hospitalis maryfáad aro tsenit Etruskanit másáfá ishànn Gouraya eidaedash alá atalashass uná enaedìnn isyir Etrurir u Punikir eydande Punikiad Návu rimá másá alá bánál aimìnna uná Etruska-Karzageka neydelusha, ishànn alá tind uná alá oma uná Alalia (535 ogá Sáaranoit). Aelande semáeysh tind araede sezá, inithan táni din alá bágáaim náfále aimashiku akar alá Tirrenir atefá, faru andaedeidad anareass redáashi, dáaranakun ar Aristotelar (Ìnned, 3, 5, 11).
Izaneid alá sashing uná Gouraya kashe diseyd itharaim náfále máonir uná alá aheraim rony báfán Campaneri B everi uná alá umáeysh ited dáliv isar eysheysharir ogá Sáaranoit, ralik aelaleysh ited dáliv kanaim umáeyd ànnasaimad ishànn Etruriànn.
Ráfane ishànn ese Mediterranìn rethetá areyshaed aimin báfán ar Sáarànn, Etruskir vedáaim itar tatáno bázáana neydelusha aro sisheydku ishànn Návu; alá maryfáad nteso uná Gouraya eyshànnatir drabáaimaid ited dáliv ylishash.
S. Gsell, Bulletin archéologique du Comité des Travaux Historiques et Scientifiques (1906) CCLXXIII-CCLXXIV.
Duhoux Y. Les inscriptions non grecques de Lemnos: étrusque et vieux perse? Paleograeca et Mycenaea Antonino Barton quinque et sexagenario oblate. Brunae, 1991.
Heurgon J. A propos de l’inscription “tyrrhénienne” de Lemnos. Comptes Rendues de l’Academie des Inscriptions et Belles-Lettres, 1980.
Y. Liébert, “Une inscription latine d’Algérie,” Revue des Études Latines 74 (1996 [1997]) 38-46.
