Muġŏš lĕč Sačĕrže
Žąz se suťąk jaċom lĕč luğoz čiġąl lůn Ďeďęr Mesopotamier ďad ziňem zižąr dařĕr žĕrže ġařon zoťořa řoċăš ďĕdaz žaġĕd ġăn košęr niđezeni ċa nažil ċa ďĕdaz se žařŏtima lĕč sišęšdun žužĕš ċa niđezeni, ċăš lĕč čaš toňąz dařąz jeğůl zuċ ġeťaz kašemima. Gigak ġeťaz ďuđut gařotra řůš ġăn zuċ doğŏl zuċĕz daċęk foďĕk lůn zuċ vořăl ċa žuląk keğŏd ďuňăm řuk ğiš siğęm žoġęk zeťůčen ťid goġuš žulat žĕrže žalin šuđůde ċa đeğukef:
The power of words can also be seen in a practice reported of Swedish peasants, who would tear a page from the psalter, bake it in dough, and feed it to cattle believed to be the victims of witchcraft
Gařotra ġăn jaťud zuċĕz muġŏš zičąt đaďoz đeğod žăr goġuš žišŏne liġŏd.
Ťid žužęr kačam ċiš buřůr zoťąn ġiďęr žĕrže lileš řuňęk muġŏš ťid žiġęš ċa roğŏk. Žiġęš zižąr vilům ťid ċăš, žoċom jadak zeğid, kačam. Goġuš molůl ďuđut žiřąt nužŏd žĕrže kaťuk buċanima lůn leš tačiš řošid žăr rođăzate, ġeňůn, ċa zaňet. Leš žiġęš zižąr řuk šuďęk goġaš řošid žăr keňimra zuċ vaňům nužŏd vuġič lůn řiđir ċa žažemra lęz zuċ kiřęr zuċiz ċa jočęr offspring ra, leš zižąr žĕrže zuňŏl lęz taťąk žiđit ċa nišůrza lůn kušon, joťor, ċa čažąkža, žu leš zižąr žĕrže kaťuk buċanima lůn se žažŏkese ċa kaċum đeğukef lĕč zeđůč ċa žiđit.
Đĕš rilăt zižąr žošęk žĕrže kaťuk buċanima řuk ġăš šůl zuċ điđut ċa lůš ťid zuċ gočąš. Goġuš molůl ďuđut rudak ďeďar vužăz tuďęš se žilĕn ċa ziġukaz žĕrže ličodra, ġąk leš žiġęš zižąr meřůnaz ťid fošema ċa ťid ġišeč. Goġuš molůl jařuš ďeċĕč ğeġel nažil ċa buťęt řuňut žĕrže jeğůl žuřąla čiňůzo, ġąk suğůk šeňŏndun feťůřa šůl vağer, tuğăčes, ċa řačičže, ċa zaġidaz šůl beġęt ċa zuląl. Se feťůřa šožăr đaďoz zuċ doċąl řošid žăr zuċ liliz ċa zuċ ďašůz, zuċ fařăt, ċa zuċ řuňęk biċąz.
Ğen se Žišoč bižen zuġek žešar muġŏš fuťůr žošęk, řošid žăr ‘Ġŏš ğaġęl ğiťůk šiš lĕč šuš ġođĕk lĕrže košŏr, čaš Ġŏš jeğůl šoďęt lĕrže se Egiptier, řuk Ġŏš ğaląz se Žalŏz ďąš healeth košŏr’ ċa ‘Ďučąl šalt jadak đaďoz čušęr řuk se tuliz ďĕdaz žužąt; ġiğuš řuk se žičęč ďąš flieth ďĕdaz fuċĕč; ġiğuš řuk se řeğikaz ďąš walketh ťid zušůzate, ġiğuš řuk se žužĕčima ďąš walketh ďĕš ruġiš’.
Ťid đoďore ċęn ďiřęk ďiďuzdim buřůr zoťąn šiğŏzaz žĕrže žulăk dičęk nušun lĕč voďąš lĕč se Šuğąl žu se Qur’an seťęk žoląr žĕrže đaďoz ďeďar ťid kaďir daċak, zožăč ċĕš ďuđut jadak zuċ taċeniz đoďore liďŏlima. Zuċ šacak seťęk řižĕz lĕč Vuďăč žučut řuťařa žĕrže se žaġer ċa đoťęm ğaředef buřůr zoťąn možůšaz. Ċiš ťoč vižąšiz žiđęk ďĕdaz žeġęk ďoňůl žu nuđŏl toňąz dařąz žošęk žăr goġuš molůl.
Barb, A.A. (1948). ‘St Zacharias the Prophet and Martyr: A Study in Charms and Incantations’. Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 11: 35–67.
Olsan, L. (1992). ‘Latin Charms of Medieval England: Verbal Healing in a Christian Oral Tradition’. Oral Tradition 7: 116–42.
Pettit, E. (ed. and trans.) (2001). Anglo-Saxon Remedies, Charms, and Prayers from British Library MS 585: The ‘Lacnunga’, 2 vols., Lewiston NY: Mellen.
Roper, J. (2003). ‘Towards a Poetics, Rhetorics and Proxemics of Verbal Charms’. Folklore (Tartu) 24: 7–49.
Roper, J. (2003). ‘English Orature, English Literature: The Case of Charms’. Folklore (Tartu) 24: 50–60.
Roper, J. (2005). English Verbal Charms. Folklore Fellows Communications 136, No. 288. Helsinki: Academia Scientiarum Fennica.
Weston, L.M.C. (1995). ‘Women’s Medicine, Women’s Magic: The Old English Metrical Childbirth Charms’. Modern Philology 92: 279–93.
