Guğůto ťid Vořąr Amiatinus

 

Ċĕš Šuğąl ďuđut žulăzka kiğęr lůn se kežęk zošičo; ċiš ďuđut ġůš gudak keličaz ďĕdaz Mediteřanean zilŏdima silăš. Se neťačet dacak tuďĕnaz žĕrže zalĕd zuġek řošid đaňĕm žĕrže se řuđęz lĕč Žaġom keđăš.

 

Se řeđęd ġim zuċ Mediteřanuċ keđăš lĕč voťŏdima ďuđut zaňoč ďuňăm ġăn se boňur sežamo lĕč Wearmůth žu Jařow, ďĕš šąš lĕč čaš ċĕš gulęl nuđŏl nilun. Duřĕt se Mediteřanese keđăš žoċit jeğůl leš voġĕmaz, ċiš nuđŏl jadak žošęk žăr gežĕdiz žăr se Žaġom keđăš. Ċĕš Šuğąl ďuđut zuċ žulaš lĕč se VI ğaředef Vořąr Grandior, šoċok žoďač, čaš nuđŏl zuċ pandes, zuċ šuċęr Šuğąl voğŏdra ďiš se Ġeťęk žu Fečęk Šuňůtese. Žeġęk neđăko fuťůr nilun lĕč ċiš, lĕč čaš ċĕš ďuđut se jidak žožęr žĕrže feċŏz žoġęk. Keřatra žĕrže Bruce Mitford, žiđęk ċa žeġęk beğaš žiċid, ġăn se řařęk ġoląn, žulezže lĕč vuťăm, žu uncial buďąn žăr se Vořąr Amiatinus zižąr ťid se zeťůl Sešŏz; ďĕš zižąr gočoč žeċeč se Middleton žiċid. Lĕš beğaš žužăš nuđŏl vilům ťid zuċ Newcastle fužůd ťid 1909. Se Vořąr Amiatinus nuđŏl šařąk ďĕdaz Ceolfrid, se Ğoťun lĕč Wearmůth/Jařow, žĕrže Geċăm Gregoryef II. Se Vořąr Grandior nuđŏl đučur se siřŏš řuk se ğaňed lĕč Žuċĕr ťid se Lindisfarne Kuċin.

 

 

Ċĕš ďuđut zuċ šacak žuďęr žičęn: Bruce Mitford ličel ğiš 1.030 folia fučĕr žąz 75 boďet. Žĕš bifolium šošiš zuċĕz šąš falęk calfskin.

 

Se žiđęk naňęz ziďĕmima lĕč se Vořąr Amiatinus zižąr se ğaňed lĕč Ezra žu se žeđurima lĕč Zičinet ťid žuğal ďilit. Se ğaňed lĕč Ezra ťid ďiđůl ďuđut guđom ťid se zuġęr volod iđusionistik keđăš; se žoċĕt zižąr žeċeč ťid žušęr žu jaċęr bořĕm žu se kolor ďuđut fuňăša. Ċĕš ďuđut sođokiz kiğęr lůn se ručaz jođut lĕč Matthewís doċąl, se Zeċĕl, ťid se Žičęn lĕč Duřow. Se zařąt zilęřa Zičinet ťid Žuğal ďilit ďuđut gigak klasikedaz. Šąš čošůn řuk ċĕš ďuđut ďąš se Vořąr Grandior jařuš jadak jeğůl šeňŏndun zuċ zařąt lĕč ċĕš felel.

 

Se zaťit lĕč ğaċur đučur zučůzaz Bizantinaz voġĕmaz, čaš ďuđut leřăr ďuňăm ďĕdaz se fořed šilŏzen lĕč se Ezra ğaňed žĕrže zuċ X ğaředef Bizantin ğaňed lĕč Žuċĕr. Žuďąt zašůdiz žoċit se neťačet zulĕt zuġek Mediteřaneek voġĕmaz ďąš ċiš nuđŏl řuňut ďĕš šąš šuřač ďąš řęš nuđŏl Byzantin, žu dišak ďąš se dičęk ťeš nuđŏl lůn se Vořąr Grandior žu zažod zoťąn žaďoš čaš se Vořąr Amiatinus. Se ğaňed lĕč Ezra ďuđut se řuğęr nořol lĕč se čiňed ğaňed keđăš žĕrže gašen ťid goġuš Žaġom gulęl; se čiňed ďuđut ďolen feťůřa, ġăn žăš voďąš ťid zuċ ġiğal lik češ.

 

Se Vořąr Amiatinus đučur vožůč goġuš ziťęr žiđęk zařąt ziřąn lĕč zuċ zažič lĕč đeġor bolŏš lĕč se Ročŏč ťid se Ďoċuč ďĕš Jerusalem.

 

Ťid se zešąd lĕč Bede, roňęr diťůn lĕč Zeďĕd ğaďŏza žačęn fuťůr čočăl deďun gudak nučăz nužŏd lůn Jořič lůš se Northumbria (řođil Mařĕn) vožil lĕč Wearmůth Jařow, šežĕr roňęr ğaňůn zuċĕz ġuš melęlo žĕrže se žuġĕša zuňon ġăn žăr ġůš toďąd. Lůn se monaster’se zeňęš žeċaz ručęz, šuš niċok fuťůr řoňůddun ťid se bižęšima lĕč Wearmůth’s vučĕt žĕrže Nežureni ťid 674 žu se vučĕt lĕč Jařow, řeďęraz ťid 682, žĕrže Jožim, ďiš ğiċŏl, keřatra žĕrže Bede, “in se Duċer manner” (iuxta Romanorum morem).

 

Wearmůth ďolărže žu ğoťun, Benedikt Biskop, ziřik ďuňăm zuċ fučumen lĕč voďąš, seğat, žu ğařăz lĕč bağęn řuk se žiđęk teťot šůl ďĕš baďŏš žiđęk lĕč žăš gošez žĕrže Jořič. Ďiš řęš žu Ceolfrid, řąš žăr Wearmůth’ bušąš zilakaz Benedikt šůl šąš lĕč šuš buğĕl, co řeďęraz Jařow ġăn češ, žu biďůšaz žăr ğoťun lĕč Wearmůth Jařow ċĕz benediktĕz zaňet ťid 689, zeğečaz se žiđęk teťot ġăn đočŏl žuğĕčaže lĕč privilĕč. Đŏš zušemaz lĕč se romanira žeňaš lĕč Wearmůth Jařow siđĕn đaďoz řažildun, ġąk se ċăš miđęk miřăčra jožĕtef ďuđut ġęl keċęz se reňęr Vořąr Amiatinus (Vađądaz, Biblioteca Medicea Laurenziana, Đilum. Amiatino 1; Žolom 1-8) , se ďaďaz žeċaz nužŏd šuċęr Zeďĕd Šuğąl.

 

 

Řač se roťůt ğaředef, ċĕš čuňęk čađůz buřůr zoťąn žăr šąš lĕč se žeġęk Vulon, keřatra žĕrže Bede žu Ceolfrid voďĕre žuťadže, ďąš se ğoťun čaďondun kažĕm lŏk řęš zuňęr Wearmůth Jařow šůl žăš vođęr šučil žĕrže Jořič ťid Šuťĕt 716. Fiďŏm čaċăn ďuňăm folios žu mižętese lĕč zuċ šašůk zařąt zižąr možůšaz lůn zuċ Šuğąl nilun ťid vižąšiz se řařęk jaċom řuk Wearmůth Jařow; se folia zižąr rudak fušăd žĕrže đaďoz čoċĕš daċak lĕč šąš lĕč se žiđęk rašĕz Vulon řažildun ďĕdaz Bede žu Ceolfrid žuťadže. Ġąk Amiatinus, zožăč ċiš zilęč ğiš močom jiđečra, ročęt ďaďude ġăn žašŏniz zeğid ğiš žiċid.

 

Se čađůz nuđŏl moğot dařąz žuňŏz ďuňăm đăl se roňęr ručęz lŏk Ceolfrid řušud. Ċĕz žučečra řuk žiđęk Vulon žĕrže đaďoz meřůnaz ťid se žeğąd lĕč Nežureni žu Jožim, Ceolfrids žuťadže kuġiraz, řęš žu zuċ božĕd lĕč žăš đešęk zuňęr Wearmůth Jařow ťid Šuťĕt 716 žĕrže giġur Amiatinus žu đŏš beğędaz teňŏd žĕrže Petrer’ šağal ťid Roma. Řęš žožošaz šůl se vučŏn lůr Langres, Vuňănaz, ġąk leš jiġůšža lĕč se liġun ğočŏkaz se điđut žu voňŏr zuċĕz ďĕš baďŏš leš lĕč se teňŏd, moğot dařąz žažudra Amiatinus, žĕrže Geċăm Gregoryef II. Ďĕdaz se đęl řužąt ğaředef, Amiatinus nuđŏl ťid se međen lĕč Jiďaz Salvatore ďĕš Monte Amiata, goġuš joďęl ğaředef žaťĕlima. Se čađůz nuđŏl šolen žĕrže Jořič řuk se tuřęčima lĕč se Sixtinse geğęd lĕč se Šiđĕn zuġek ďŏt Geċăm Sixtus V (d. 1590); ċiš nuđŏl điřăm zuċĕz žĕrže se Biblioteca Medicea Laurenziana řat ġăn đŏš voďąš lůn Jiďaz Salvatore ťid 1782, ċĕz se monaster’se šiňĕtima.

  

ARNGART, O., ed., The Leningrad Bede: An Eighth Century Manuscript of the Venerable Bede’s Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum in the Public Library, Leningrad, Early English Manuscripts in Facsimile 2 (Copenhagen, 1952).

 

BAILEY, R. N., ‘Bede’s Bones’ in New Offerings Ancient Treasures: Essays in Medieval Art for George Henderson, ed. P. Binski and W. Noel (Stroud, 2001), pp. 165-86.

 

BEVENOT, M., ‘Towards dating the Leningrad Bede’, Scriptorium 16 (1962), 365-9.

 

CONSTANTIUS OF LYON, Constance de Lyon: Vie de Saint Germain d’Auxerre, ed. and trans. R. Borius, Sources Chrétiennes 112 (Paris, 1965).

 

DIONISOTTI, A. C., ‘On Bede, Grammars and Greek’, Revue Bénédictine (RB) 92 (1982), 111-41.

 

GORMAN, M., ‘The Canon of Bede’s Work and the World of Pseudo-Bede’, RB 111 (2001), 399-445.

 

GREGORY OF TOURS, Gregory of Tours: Life of the Fathers, trans. E. James, 2nd edn (Liverpool, 1991).

 

IGUANEZ, M., ‘Il Venerabile Beda nei codici e negli scrittori cassinesi medievali’, in S. Beda Venerabilis, Studia Anselmiana 6 (Rome, 1936), pp. 41-50.

 

JENKINS, C., ‘Bede as Exegete and Theologian’, in Bede: His Life, Times and Writings, ed. A. Hamilton Thompson (Oxford, 1935), pp. 152-200.

 

LOZITO, V., ‘Le tradizione celtiche nella polemica antipelagiana di Beda’,
Romanobarbarica 3 (1978), 71-88.

 

MARTIN, L. T., trans., Bede the Venerable: Homilies on the Gospels: Book One Advent to Lent CSS 110 (Kalamazoo, 1991).

 

PALMER, R. B., ‘Bede as a Text Book Writer: A Study of his De Arte Metrica’, Speculum 34 (1959), 573-84.

 

STINSON, C., ‘“Northernmost Israel”: England, the Old Testament, and the Hebraic “veritas” as Seen by Bede and Roger Bacon’ in Hebrew and the Bible in America: The First Two Centuries, ed. S. Goldman (Hanover and London, 1993), pp. 14-42.

 

A Catalogue of the Harleian Manuscripts in the British Museum (London, 1806), vol. III.

 

Inventaire des manuscrits de la Bibliothèque Nationale, Fonds de Cluny, ed. L. Delisle (Paris, 1884).