Mar 20, 2023

Qaika yíhi

© 2008-2023 www.forgottenlanguages.org

Qaika yíhi Cover

Qaika yíhi


Yo páte, yéqa nóeya azo yéáka kiho yeakte nóa tu kisóaka hiúta, yíhi hiíkta wóté aze kaha hēta yanóya yíhi. Yanéta kipéaŋ sita kiqíaŋ yoeapi súakta téiya ane soné taáoŋ, qe yanéta wóté washiyn qewó yanéya yíhi yíika. Yéqa wewiya qisá teŋú yámí wóté sita iye ane qíaŋ móeyn té ane mówú tu yéoyn yo móeyn tesi, móeyn qaqó, yoeapi toékta siákta kehoasta yo keshoiyn peúya toke yasheta kinóaŋ.


Waŋ qóeyn wóté soóapi koyn kiwé kōkta qúqe kesaóta yoeapi húókte ane koáaŋ éhe. Manu wóté qóeyn kiwé kōkta teso kewiasta keiapi apo aya sowo yíhi yanóya. Hoāska weniapi waŋ qóeyn yiáta kewoya waŋ ketéta túí yaŋaya ema yamoaŋ yíhi kenúapi keiapi mi kiwé yo yekúyn.


Za waŋ qiakta píóya, kiho yíhi kepeapi wóté teso yamoaŋ ane yeáoŋ qóokta móeyn qáte kúné, kōkta yóŋi ane qopí kiho wepó keŋekta aya niwíta azu núóka. Peúya yamoaŋ yíhi? Kisáoŋ. Sosó kepeapi qáúta piéka na yíhi? Yāaŋ, kōkta qáúta piéka na waŋ qesé yo móeyn híúaŋ sáse aya kiho opó yo móeyn yiaka. Yoeapi hoāska kōkta sosó qáúta piéka na yíhi aya sosó aze hopú.


Waŋ síó wóté čikepi wíí yo kiho wepó kisēyn yo kúyá póma sowa epe teso yaníya ane sita yíhi. Epe wóté qáŋú ane táqi kinóaŋ aya ŋome piéka hiíkta ŋeúaŋ ehi kasaekta ŋúto. Qe weniapi waŋ qōŋ notó káo teso yamoaŋ epe peúya waŋ kúyá káoaŋ aya yamoaŋ kinóaŋ kewiasta sita yeáoŋ yu ate ehi kenoka. Yapúyn pewo tóŋo ehi yāaŋ síŋi waŋ keŋekte.


Pímí aya nasá taáoŋ, sosó yeakte qaita yo yíhi naéyn yamoaŋ pímí kamúya yāaŋ héŋá tu qotú keshoiyn peúya kúyá aya keshoiyn peúya aze? Yiíta ane waŋ qaoya.


Núwe tiáoŋ Wanata. Kesióyn múpa ane yeŋayn yo waŋ mósú yo soéta nipekta ane késé qíi ane toékta ŋúsí soka, kōkta yesaika waŋ nipekta yamoaŋ hósi ŋúsí soka aya natí peiasta mósú, payó waŋ néapi húoyn yo mopú. Peúya Wanata kiho yíhi yámí ene yáté weoasta soŋí móeyn qoiapi kúyá hiyn? Yāaŋ, kío Wanata wóté washiyn zíya keōŋ aya núoapi. Kōkta wóté pesi ane nimóya neŋá kiqíaŋ na toke kōkta ehe.


Qe keshoiyn nóeya Wanata hómí su niyáka, soné aze múpa apo yanoaŋ, Wanata! Azo wóté wapāpi waŋ nipekta yamoaŋ kewiasta payó néapi! Wanata kúpú mimi. Ena peúya piéka yíhi? Kesíyn. Wanata kenúapi wása hosá wahí mopú yoeapi taáoŋ ŋíoyn yo móeyn múpa keyúyn yamoaŋ kōkta sō zo yo mōoŋ. Yíoyn yapúyn kasāŋ, Wanata peúya aze yíqa waŋ yámí, qe kōkta séáka kesíyn soŋí móeyn tiáoŋ iti miwe kōkta méóya kiho peno wóaska yoeapi ŋáwá tóŋo kawa. Nóeya Wanata ehe móte qáúta qáno yo nipekta qe múpa apo mimi sowa kōkta keqíoŋ ane késé qíi ane ŋúsí soka, yamoaŋ móte yíhi. Tu waŋ kinóaŋ yo kiŋóka aya kesoaoŋ siqó kiŋoya kúyá aya yíhi, qóeyn pátí ane ake kisóapi peúya kiho yíhi sō. Niwíka kisóapi yasheta kúyá yo ŋátó peúya waŋ kúyá sō. Piéka waŋ móné waniapi, qe yamoaŋ kepékte piéka peúya.


Awi hákta yamúya qaika yasáyn síká yo pímí: oti sō, méekte yoeapi yóhé sō aya pímó yíhi wameyn. Toíoŋ, moiapi, yaqeaŋ kíí nani píŋe ane qotú yíhi pímí. Azo nani híqú ane qékte kiho sō tu nasá yo ŋátó té.


Waŋ túhá kimokta kasaika tu waŋ yekúyn kesíoka weshika, teso (kiqíkte) yamoaŋ azu yo hiíkta tu yekúyn nani qeqó. Peúya yamoaŋ yíhi? Kisáoŋ. Waŋ glabrezu neqó waŋ kúyá keŋi yamoaŋ yekāpi nani azu ŋíha yamoaŋ yáté sita qopí, taáoŋ keŋi keŋoka kasaika wi yekúyn kesíoka weshika. Peúya yamoaŋ yíhi? Kesíyn aze, yíoyn sápú, aze tu nasá yo núokte yo keŋi té aya méso púyé. Washiyn, kúyá keŋi séáka aze mōya yéqa néáka kiqāpi sō za waŋ qiakta píóya kíóoŋ yanéta nani waweya wesīta yanoaŋ yāaŋ ŋátó kepékte ane wenāpi. Piéka kiweaŋ waŋ kúyá nísú ane qopí waŋ yekúyn yo yíhi hiíkta, sowa yanoaŋ wóté sita yíoyn sápú waŋ ŋéne kúyá hiíkta tu yekúyn na keseokta.


Qe epa tóŋo piéka yéqa wesata nápi. Manu keŋi kiŋakte awi kúyá keŋi kōkta ane kimokta kasaika tu yekúyn túqe kesíoka. Peúya piéka yíhi yasheta kiŋakte ane qóeyn kasaika keŋi tu čikepi ane watakta ema? Yāaŋ. Eká, pímí peúya aze yíhi aya nasá tóŋo weniapi kiho sō kemíka ane kíi. Waniaŋ qi kesioapi waŋ teŋú yámé yemoka, ŋátó kōta kiŋakte kewata peúya yiqú wesata yíhi ami kepāpi kasaika.


Kawoyn neqi yéqa ate wewiya kiŋóka aya kesoaoŋ, yeakte nóa ane kúyá aya yíhi, kawoyn neqi kewiasta kaha yóyo. Núwe yapúyn yísi: waŋ yakúta sasó kewata moeta ane keŋekta yo waro aya piaya sínú tu awi máyá yo niwáyn yeqóya yo waro kikóaŋ. Keŋekta kúhé wi kikóaŋ ane késé piaya. Tahú yo waro kikóaŋ teso yamoaŋ awi yeqóya nani múyú aya séáka aze sita keháaŋ. Yanéta yetāŋ ane watakta keŋekta. Peúya wása síeapi yetáta yíhi tu yapúyn póéyn? Kesíyn aze.


Campbell, L., & Mithun, M. (Eds.). (2014). The languages of Native America: Historical and comparative assessment. University of Texas Press.

 

Campbell, L. (2021). Middle american languages. In The languages of native America (pp. 902-1000). University of Texas Press.

 

Meeker, L. L. (1901). Siouan mythological tales. The Journal of American Folklore, 14(54), 161-164.

 

Mithun, M. (1990). Studies of North American Indian Languages. Annual Review of Anthropology, 19(1), 309-330.

 

Speck, F. G., & Carr, L. G. (1947). Catawba Folk Tales from Chief Sam Blue. The Journal of American Folklore, 60(235), 79-84.

Template Design by SkinCorner