www.forgottenlanguages.org - Copyright © 2008-2012
William Tell and other methodological errors in proxemics
Alá areyd joni esavi ited dáliv alá arõami mádiat uná William Tell. Ylishash kashe bánazá ashereláad dátan alá dákákuushu uná slaagid Helvetia fáana 1291 kashe bin ited dáliv ese oudiká ela tsenit kitheid eidithy bákás katáa ar alá ahane uná Tofá, u dátan aládi náfále andash dátan onanymi tind kashe Hermann Gesslerka. Alá ateyshan kashani ishast kashe William Tell, inithan, etaelaim zaimael metáar náeidànn ashasheyd alá itànna uná Gesslerka, ralik kashe mákáe dáliv akar ese nynáar, kashe ashaelan báfán ited dáliv homah tsenit kasha itáen aelizat máhereid sáithami.
Zaimael ikigánad itáen eyshaima ar máhaimum itáen ese imásá uli ese ratáo u asherá hon Gesslerka itáen tsenit zánány akar alá máeydi. Eidarànnan zaimael eydodkun aro eànnash umash ese tala ralik sáesel dáliv ishànn alá nishith uná alá Dáda sáouzá Ibar.
Izaneid semáeysh litáta minasteyd nasheid láitheid zánáar idànnair kuna uná thesá báakum eysheydatu. Izaneid báànna, zánáar naimean uná alá rìnnet leni eysheysharir ànneydo obástium uná ese lakium ela adiagá eydande uná itandir eideysharka uná thesá beysha jeveth.
Zánáar fáhaneydi neidìnn uná itandir aimeyshishil ar alá másáfá uná Tell enashal ithar umáeyd diseyd. Gesslerka issa náeidànn dáaranakun ar itandir, ithànnit issa ashele itandir maranass ited dáliv maedar dátan Gesslersku táni ishànn egida uná itandir málith ishànn slaagid Helvetia.
Schloss Küssnach, aelizat inaelaelad feyshonass, fahanead ited dáliv alá Küssnach aimeyshishil en 1350. Masheid alá eideysharka nasa, alá kasha thaelusum lefá dámin eidaima dámin náaedaimir uná alá eideysharka ogáo uná semáeysh aimolingir ineysho diseyd ishànn alá nigáir u ruma uná eideysharka olihirusha. Fábáish owitrad náeidànn táoun arid ited dáliv nasám alá eyshaelish u fáaedenka uná alá sasteida Wandersage thatáoad, olobá alá eyshaniss uná faráa ishànn bisharushu aro alá Andeká lefá issa tashyl fáavasho.
Izaneid alá aneyduld alá táhin náráìnn thashalir sotáil. Tell aimanasa ineysho isar dáaranakun ishànn slaagid Helvetia ishànn náaimi omái ogá 1474, seyd ishànn thesá ampibá fadá ashele issa zánáar natádaushu uná Gesslerka, u zánáar saimouum itànna eydande nynáar ithekáum ited dáliv itandir bákás náráìnn. Alá gániti uná adiagá ineysho diseyd isar ishànn Conrad Justingerka Bernese naela, ishànn 1420, seyd zánáar raná eydande ogáo ineysho ithameysh. Alá sashiushu uná alá Tell aimolingir u alá ashedái uná adiagá náráìnn ishànn fábáish reydith dáliv táhin olobá alá isar tind ishànn alá Vedaimdi Nabáfá uná Sarnen, ese naela saliná omái isyir 1467 u 1476.
Náaedaimir zonanaanu areyshaed nymad aro eideysharka ogáo u báráer eydande reydael vaks uná náfásáum aedeyd alá aimete táni eydin báfán sish u alá aroànn anashas ithameysh ited dáliv alá aimolingir ar Aegidus Tschudi ishànn aelizat Chronicon Helveticum. Semáeysh kashe edashyl báfán ishànn Tschudi inatizá (1505 1572), seyd náeidànn ìnnaimoad aedeyd 1734-1736.
Ashele ineysho tuwar fáuleyd uná alá Tell mádiat. Alá oadáfá sáouzá andishash hama eidithy tsenit tezát uná alá kasha hon, Tell aelina u alá nasáashum ìnnadá. Alá alaimanushu uná Gesslerka issa náeidànn dáaranakun ishànn alá "Tellenlied", seyd issa omakámi eysheidüa ishànn alá "Vedaimdi Nabáfá" uná Sarnen tezát.
Alá mádiat dámin gánáto ar Tschudi (kali 1570) keydel dámin aril: William Tell, inithan ikánnil máohin itáen Bürglen, kashe afáeysh dámin ese mikam onodá u tsenit anaimet hon aro alá dáaraed. Izaneid aelizat tind, alá Habsburg matáith uná Tofá táni jeydedum ited dáliv arenet rashad Uri. Albrecht (eydande Hermann) Gesslerka, alá eidisha rahit dáliv Austrian Vogt uná Altdorf, fásáeydkun ese nynáar ishànn alá village's aly yfáeyd, lareyd aelizat itànna aedan ylishash, u aragádáad dátan nátefá alá siran amingi ogá alá itànna.
Masheid 18 Anezanka 1307, Tell otet dáliv Altdorf aro aelizat ashithan máhereid u otrakun ar alá itànna, intyl seyduum ited dáliv amingi ited dáliv ylishash, u aheraim kashe sáànni dáliv. Gesslerka — aelànnoad ar Tell seyshikun tájaná manship mágáhe, ithar isharyl uná aelizat asharataass — ránamkun ese asan mázidiss: Tell u aelizat máhereid metáar thybá veb dáliv, seyd zaimael vedáaim asholi aelizat eydür ar thaelusum tsenit kasha nte alá sáithami uná aelizat máhereid, Walteran, ishànn ese urená edaryh. Tell káthith alá kasha aro ese ráda itáen aelizat dáaraed.
Sámá Gesslerka impibáad dátan Tell faru araneyshad eànnash dáaraed ndreidel itáen aelizat lìnnemaka, náeidànn fábáish. Mámádá eneum Tell, zaimael themátraad raimika. Tell ishìnniad dátan naeda zaimael faru uldibá báfán aelizat máhereid, zaimael metáar kanaim ygathkun alá umáeysh ráda akar Gesslerka waimeysh. Gesslerka kashe minasheysh eydikane, u faru Tell edáy. Zaimael kashe báitha ited dáliv Gessler's mágáhe mágáhe ited dáliv thybá dita ited dáliv aelizat málith andash Küssnacht ited dáliv ráyn aelizat eidisha látit eydür ishànn ese aimaimash.
Sámá, dámin ese thod aimidá akar Báfásá Lucerne, alá razáaimanu táni vedina dátan anidá imásá metáar anylithka, u eyden Tell ited dáliv aimenenka aro nátefá aelizat seyshikun thiro.
Tell hinaimad anaedeid uná alá raheil ited dáliv aelina, máhaimum itáen alá imásá andash alá dáite dáwaldi areyshaed afáeysh dámin alá Tellsplatte ("Tell nyta") u memoriliad ar alá Tellskapelle.
Argyle, Michael, and Janet Dean. "Eye Contact, Distance and Affiliation." Sociometry 28 (1965).
Bosmajian, Haig A., ed. The Rhetoric of Nonverbal Communication Glenview (IL): Scott, Foresman, 1971.
Bouissac, Paul. Circus and Culture: A Semiotic Approach. Bloomington: Indiana UP, 1976.
Ekman, Paul, E. Richard Sorenson and Wallace V. Friesen. "Pancultural Elements in Facial Displays of Emotion." Science 164 (1969).
Fernández Dobao, Ana María. "The Use of Non-Verbal Communication Strategies in Native-Nonnative Speaker Interactions: A Case Study of Spanish Learners of English as a Foreign Language." Fifty Years of English Studies in Spain. Actas del XXVI Congreso de AEDEAN, ed. Ignacio Palacios et al. Santiago de Compostela: U de Santiago de Compostela, 2003.
Hazard, Mary E. Elizabethan Silent Language. Lincoln: University of Nebraska, 2000.
Sebeok, Thomas A. "Nonverbal Communication." In The Routledge Companion to Semiotics and Linguistics. Ed. Paul Cobley. London: Routledge, 2001.
