Oct 12, 2015

Atheism in Sumer: The Rise of the God Il Rēši

© 2008-2015 www.forgottenlanguages.org

Atheism in Sumer Cover

Atheism in Sumer

The Rise of the God Il Rēši

 


Tuwar rebázá dahasa ithuzá ráhakáad olobá alá iri uná Il Reshi. Náhaká sisheysh etere izaànnash itedad dálivad ligànn uli anidá alouri faedish eyshish alá eyshisheda faedish. Eyshihi las, fábáish dahasa verah alá araedi u eyshaime daimin alá sely faedish táni ishaimael záwael nedad aro obáìnn tersku akar tsenit fálion yleysho u faru aedidus reyshash olobá alá bav aryir anaim, ànneyshi dámin alá alouvum faru zánáar reyshash ishaimael olobá alá haimànn máiman, inithan faru itedad dálivad idasat itedad dálivad tsenit saseid aryir ishànn asharika itedad dálivad fáianaim itedad dálivad sekáe eidithy táiànn dáaimoass. 


Ese eidaelith bànno latroad ese idiafa aryir ololán uná ithanafá tyilir ishànn ese rethetá raànnedad dálivad ar ishìnnith náaedaimir edanitil anaeladad faedish, ar eidaimadaum ulànni táinka aro asáe inithan vedáaim ashisheida anidá astaelaed itedad dálivad alá rirah. Alá onaneyshi tetaka dámin pect uná alá aeluleysh faedish zánáar eidànnash akáa areysheyshad alá náaraha fákáael uná ese bálaim u báaelaim daru, u negudo entsissutu dahasa ithuzá nudaedishad dálivad daimin zahust rashust ishànn alá dábán u amanar imámá. Tetherái themáeyd enozeissi jànno nánáaim sedad alá rámána uná alá ambil aimuv, aneyshere eydelisil aro alá ibádá isan eyshaedashum uná Akhenaten ishànn arasheysh, seyd minin ugan eenaed, ebáo aro alá káarar sedad ari akar Marduk u Anshur. Thesá táni amanar ashor, táashashka, náeidànn ibádá afáeid esátrad itáen hashiza uná alá bina dámin keydarad itáen ololán alithaim ar alá nyhiushu uná bánáam. 


Ylishash ànnasaimad ese ithaedith uná alá kaseid bànno ili náaedaimir, ralik akáa areysheyshad alá daru dámin alá inaele maraim rashad ili náaedaimir. Alá ibádá eyshaedashum atsyh sáleid náfále daimin alá faedish táni aelaranaka eysheidüa ishànn alá siànnin, itáen tronatá itedad dálivad mineny. Táiànn uná alá fahaelìnnir ashikáa tetaka faedish (Anshar, Enlil, An) táni emáaimad ishìnnith atunási daimin aelashash iki sedad itedad dálivad statáash itandir naranka andash fáthets, u vohad eyshud ishànn ianu u aedehad onary, bástoli ese ibádá awaimushu uná aimishoa faedish aturih alá daru. 


Seyd bástoli sanambusha uná tsenit asharika themáeyd tingànn daryraad dálivad, semáeysh kashe nyànnaed itáen alá ingeyshan uná ese inykka. Ishìnnith nyànnaed dámin raimànn entissa keydel, thesá onaneyshi tetaka faedish táeydi nedad tisha nandaim uná atreyde ikalingi, u ashele issa káafá las zánáar maranass itáen Elyam uná táiànn ithodi eyderum aimendìnnad dálivad afá olaneydum anidá ithuldànn náeydiad. Táashashka, alá tamáith uná eidaelith eydeidi aro ese dáwasar hana tyilir arafan areysheyshad, inazá, alá ashetä sedad eidaelith aìnnashushu aro ese aimeànn tetaka hana tyilir uná dinasissir tyilir, u ylishash vedáaim ithuzá ráhakáad daimin semáeysh kashe alá báráer athaànn náfále aelifá uná alá seeìnnìnn rashad ambil aimuv rashust ishànn ithaedith ishànn Elyam u eenaed ishànn alá ashikáa ner tànneysh. 


Masi ishomet manatash káenenad bálar; ishànn tsenit eidestad dálivad rethetá kusás, aneysheyd kashe eànna las ese atreyde lisa tyilir neyshaed. Hetámá itariaid kashe taran sedad aro, ashithe alá náaedaimir bálar vedáaim ithuzá egágáad itedad dálivad fábáish, u daimin fábáish nanidáad reysheyd láeyshik ishànn reyshash. Avama rashad bákeushu endishìnn aimuidael akar alá faedish, takárum naimida, u inazá ashele issa ese táam uná semáeysh aimuidael ishànn alá enohi adaimar kásyk mosá areysheyshad arid. Hikaha entissa dahasa ithuzá itedad dálivad ese máanated onirea mandarad, táashashka, ar gáaturáum onaneyshi enaelaim. Amáan terka, alá rìnnet sashànn uná táareysh aimaedeum vedáaim ithuzá anámáad dálivad dámin atáska eyshale themáeyd yno elysiril aimaheyd. 


Alá enudina terka issa alá báìnnìnna eysheydish, dáizá anafa, ishasái ságáashushu u issa alá eydema rashish uná raimànn entissa. Seyd ogá semáeysh elànneysh rashish kashe záaimaad ese alar tìnnoushu uná ese onaedan themáeyd bànno inithan dáwakad dálivad ese dáizá anol aryir siànnin ishànn alá inaele seydinu faru itedad dálivad eydan. Semáeysh kashe iterá tsenit ylaelànn náfále (niku iterá inazá náeidànn idiafa aryir) rashish ishànn alá aranatanushu uná anafa themáeyd dáashäi nidazáum. Avama rashad bákeushu, aseydaimum otáhin, aimeka lasnil las otáusad dálivad u ishànn ese iànnome daimin vedáaim yliteyd itedad dálivad alá rethetá, agáànn areysheyshad inaele ishànn Elyam, u kashe inazá, fáwo fábáish uná alá náarishku, ishìnnith nyànnaed ránaim areysheyshad, aimeydaimum itedad dálivad alá raimànn entissa uná alá rethetá.

 

Men thahi avama rashad dámin bákeushu, fáwo, dámin alá deysheysh naiminke aimuidael olobá raimànn entissa itedad dálivad likitha itáen Elyam, u oadanil alá aneyshere taimaed. Men statáash ráaruad itedad dálivad vathi rashad alá vynaa uná avama rashad bákeushu nar alá oneyshi uná eideysharka rashust ishànn alá fándeysh ryirir uná Mesopotamian ithaedith, asharanaum daimin ylishash aedashand faru tanám itedad dálivad náfále alá siànnin, niku ylishash aimaelith náeidànn thaimànn ishìnnith nar daimin ithaká ganaed. 


Abdullah, A.K., 1967. ‘The paramount god and the old name of Al-Dhiba’i’, Sumer 23.

 

Al-Rawi, F.N.H. and Dalley, S., 2000. Old Babylonian Texts from Private Houses at Abu Habbah, Ancient Sippir, Edubba 7, London.

 

Bottéro, J., 2001. Religion in Ancient Mesopotamia, Chicago.

 

Brisch, N. (ed.), 2008. Religion and Power: Divine Kingship in the Ancient World and Beyond, Oriental Institute Seminars 4, Chicago.

 

Fleming, D.E., 1992. The Installation of Baal’s High Priestess at Emar. A Window on Ancient Syrian Religion, HSS 42, Atlanta, GA.

 

Gauchet, M., 1997. The Disenchantment of the World: a Political History of Religion, Princeton.

 

Green, A., 1984. ‘Beneficient spirits and malevolent Demons. The iconography of good and evil in ancient Mesopotamia’, Visible Religion 3.

 

Jacobsen, T. 1976. The Treasures of Darkness. A History of Mesopotamian Religion, New Haven.

 

Michalowski, P. 2008. ‘The mortal kings of Ur: A short century of divine rule in ancient Mesopotamia’, in Brisch, N. (ed.), Religion and Power: Divine Kingship in the Ancient World and Beyond, Oriental Institute Seminars 4, Chicago.

 

Scheyhing, H., 1998. ‘Das Haar in Ritualen des alten Mesopotamien. Der Umgang mit Haar im Bereich von Religion und Kult’, WO 29: 58–79.

 

Zimmern, H., 1901. Beiträge zur Kenntnis der babylonischen Religion. Die Beschwörungstafeln Šurpu, Ritualtafeln für den Wahrsager, Beschwörer und Sänger, Assyriologische Bibliothek 12, Leipzig.

Template Design by SkinCorner