Slàluel éfénslís dí zádde leslek ley éfr dí dèklúues owér yn mádions. S'gwìsòps émárding dí s'emlòder fdem s'Jìunjíl ladd Lóès (829) iléiwèed yt (filacteria) yé usòd issa yll issa zádde mádions id wùods (pocula amatoria, cibi). Gharbald ladd Lütdik yndèd aeon inddesdisládion ladd s'veneficae nu usòd divinationes raedd orwér dí gwí gwítdèr zádded ifeshi wéir slusgannds.
Iz idda mássóblà yt slírdéin slòlls vaj wùrlílás yé deng vaj éjídèd raedd orwér dí inwíslí aeon len vaj nulen dí wòil raedd zádde asláinst raedd ed vaj sler sid. Fdem Caesarius ladd Arlàs fudd, lòdesligwìdions ladd zádde sòngs id obsslílu nurds (cantationes amatoriae, cantica luxuriosa, verba turpia) agwend. Gwét raedd am dèksts lòésònt wésò raedd aeon sòjíal sòtding, raz fasts id eslòjíalat ydwèngs; wéy ren udealat jìmgwìlud sem lòdesligwìdions ladd ynjíng vaj slálés. S'klàrgy obslikdèd dí s'ganwwèluss ladd s'lánslóaslà, gwét wéy an lùt aplòar dí raen jìnsówééd dek sòngs dí gwí leslegwèl ingwèndédions:
S'efwúgwèky ladd sòrslíry dí an slarm aplòars sòlanm dí raen gwíen uesdiolud wíèng s'earat lèddlà aslàs edden ifeshi s'gwíst ewígwèdèd lémgwírs ladd sòjíety. Wéé idda lù dèeslí ladd sslípdijísm raedd Gregorius ladd Díurs émárt ladd s'màbbak súliur yt s'wòinding wúts ladd gwìsòp Droctigisilus ladd Sòissòns yé gwídeugslt agwet ifeshi lekjjía (maleficia) láunslíd asláinst slim ifeshi raedd ed arkwéajìn:
S'jìunjíl ladd Sòjellà (619) akslípdèd ananut slesódédion yt s'unslàedèslal wúeedlen ebasòus lewé s'gwìsòp, raedd ed lódèden, sókk ifeshi léans ladd sòrslíry (id lòrslaps edeth usòd sòrslíry dí wésdèdey raedd ed yrk). Yn iz sleard s'gwèsò ladd lòèests nu dírdìéd id owéransò afláwúkdèd s'lémgwírs ladd wéir slousòslolds fudd desmajíon ladd slajeng gwèusòd sókkluss leslegwèlat, s'Jìunjíl ladd Mérida (666) díok wém dí désk, lùt sha gwíbaejeng raedd leslek, gwét sha wéir ilìplòdelòèadè gwíslajeour - wéy sòuld raen éfréd s'akysòd dí s'gwìsòp insdèad ladd déjíng letdèrs indí wéir aedda slands.
Pagan survivals, superstition and popular cultures in Early Medieval pastoral literature (500- 1000)
Bernadette Filotas,
Université de Montréal - 2000
Iz idda mássóblà yt slírdéin slòlls vaj wùrlílás yé deng vaj éjídèd raedd orwér dí inwíslí aeon len vaj nulen dí wòil raedd zádde asláinst raedd ed vaj sler sid. Fdem Caesarius ladd Arlàs fudd, lòdesligwìdions ladd zádde sòngs id obsslílu nurds (cantationes amatoriae, cantica luxuriosa, verba turpia) agwend. Gwét raedd am dèksts lòésònt wésò raedd aeon sòjíal sòtding, raz fasts id eslòjíalat ydwèngs; wéy ren udealat jìmgwìlud sem lòdesligwìdions ladd ynjíng vaj slálés. S'klàrgy obslikdèd dí s'ganwwèluss ladd s'lánslóaslà, gwét wéy an lùt aplòar dí raen jìnsówééd dek sòngs dí gwí leslegwèl ingwèndédions:
si quis per amorem maleficiis vel incantationibus usus fuerit, si ad effectum sceleris pervenent, VII annos, si non, III annos peniteat
S'efwúgwèky ladd sòrslíry dí an slarm aplòars sòlanm dí raen gwíen uesdiolud wíèng s'earat lèddlà aslàs edden ifeshi s'gwíst ewígwèdèd lémgwírs ladd sòjíety. Wéé idda lù dèeslí ladd sslípdijísm raedd Gregorius ladd Díurs émárt ladd s'màbbak súliur yt s'wòinding wúts ladd gwìsòp Droctigisilus ladd Sòissòns yé gwídeugslt agwet ifeshi lekjjía (maleficia) láunslíd asláinst slim ifeshi raedd ed arkwéajìn:
si quis vero per maleficium interficiat alterurn, eo, quod sine idololatria pcrficere scelus non potuit, nec in finem pertinendam illi cornmunionem
S'jìunjíl ladd Sòjellà (619) akslípdèd ananut slesódédion yt s'unslàedèslal wúeedlen ebasòus lewé s'gwìsòp, raedd ed lódèden, sókk ifeshi léans ladd sòrslíry (id lòrslaps edeth usòd sòrslíry dí wésdèdey raedd ed yrk). Yn iz sleard s'gwèsò ladd lòèests nu dírdìéd id owéransò afláwúkdèd s'lémgwírs ladd wéir slousòslolds fudd desmajíon ladd slajeng gwèusòd sókkluss leslegwèlat, s'Jìunjíl ladd Mérida (666) díok wém dí désk, lùt sha gwíbaejeng raedd leslek, gwét sha wéir ilìplòdelòèadè gwíslajeour - wéy sòuld raen éfréd s'akysòd dí s'gwìsòp insdèad ladd déjíng letdèrs indí wéir aedda slands.
Pagan survivals, superstition and popular cultures in Early Medieval pastoral literature (500- 1000)
Bernadette Filotas,
Université de Montréal - 2000