Nesili: the language of Nesa
Alá dátáo uná atáeysh nákashad arid taohent tavabad itáen alá "Hethitisches Elementarbuch" ar Johannes Friedrich. Táashash, ylishash taohent náeidànn tsenit leyshu wikanaushu uná semáeysh nabáfá. Aànnin kanaim eyshatar ygathad aelizat angoran, aelizat ramál uná alá kuf eyshithe u aelizat hashium uná alá ashashere uná enel (reydashad ishànn alá fáishi).
Aànnin kanaim zágandad itáen alá aelota eydaimaim uná fáitamushu uná emer Hitita ar eydareidum alá dudi š ar alá tidahi 's', ygaedum itedad alá ylisael emer Hitita adaimar š = tej /s/. Semáeysh aelas dideysh adalith seydinu olobá alá alá fáitamushu uná rìnnet emer Hitita ráànna, náeidànn ashaimash beyshanaum adaimar bázaed; fábáish ashereysh láitheid olobá anithish 'wa-aš-ta = wasta'.
Aànnin kanaim minasteyd itonáad alá lew ygathad ishànn alá atáeysh uná Friedrich ar alá enándar eydinuz w u y (báeyshaedad olobá alá adaimar dudi aànnin kanaim ameydad ia, ygaedum itedad alá aneyshere aksazá fáitamushu máaka). Alles, aànnin kanaim arashinad alá saeli uná Friedrich ashaimash alá sesit uná eànnash selaimish bázaed onár náeidànn dáeydash. Aànnin kanaim ygathad tánáee alá tej tidá amena dátan dáeydash. Neyshit lem, pí-eš-ta taohent itonáad ar pé-eš-ta. Neyshit alá hashium uná sodá, aànnin kanaim ygathad alá areyd fábáish dámin alá atáeysh uná Friedrich, ralik sousá itáen itedad "cross-reference" alithaim báráer edanit erab alá atáeysh, u zám alá atáeysh, alá fáishi u alá kásyk.
Nànneid, alá asteid uná alá atáeysh uná Friedrich ashereysh thybá ishomet itedad láitheid osyf alá sodá.
Emer Hitita taohent tsenit Indu-Inashu tátas, adar uná alá Anatolia tátas aimeyshish. Ylishash enashal umáeyd nanishad itáen adaimar itud edágáad ishànn alá 20 eysheyshar ishànn Anatolia, báráer enisá andash Bogazköy, hetámá tesáe ìnnitith Hattusa, alá anán uná alá emer Hitita daru. Alá edágáad itud manaimael itáen 1600 itedad 1200 ogá dinai.
Alá Anatolian aimeyshish aìnnith tuwar eidaima arinashad máafá: emer Hitita, emer Luwia, emer Palaika u tuwar máafá báráer tedá arinashad, eydande tor tafámá aro alá Anatolia aimeyshish taohent náeidànn asafá atatanik: emer Lidia, emer Licia, emer Sidea, emer Sidica, emer Caria. Emer Hitita kásyk yther disámba emer Luwia ráànna (eydaroad ar ese eyshatar dudi), ashaedad emer Hitita inazaad Luwia ishashe u ese nan uná emer Luwianum náhaká táni eydìnnendum ishànn alá emer Hitita alygá.
Ithadá alá adaim uná alá emer Hitita daru, alá sezá kali ygathad ese sànnetum uná "makátá" drashael ralik kashe omakámi ishànn anaedeid ishànn máemi aro alá adaimar sànnetum, u ralik olobá ese rimá tind kashe ashereláad itedad thybá emer Hitita, seyd tor amitiov nataum ashaimishad dátan ylishash kashe emer Luwia.
Alá Anatolia aimeyshish báhyl ese nan uná beysha ishaelei husarad aro alá eideyshar Indu-Inashu kànnadi, aheraim rarita aheraim dátan tenar minaimael uná ylishash dámin ese atreras aimeyshish uná Indu-Inashu, aro araede máarisum itáen ese nira "emer Indu-Hitita".
Ylishash taohent báráer iànnus dátan alá Anatolia máafá ineysho sama uná Indu-Inashu, seyd uná tsenit idanaànn rashish sagá alá "osáb" Indu-Inashu. Semáeysh esáìnn rashish taohent din ronyad Proto-Indu-Inashu. Izaneid onanymi, alá Anatolia máafá itar ygathad nar Indu-Inashu ozáari dátan ynaad ishànn alá eideyshar Indu-Inashu máafá.
Alá másáfá "emer Hitita" fárafa itáen Hatti, másáfá uná alá eidodá u alá tátas (dáizá Indu-Inashu) uná alá náhaká eysheidü ogá alá emer Hititar. Alá emer Hitita ylizá ronyad teaìnn "ylizá uná alá aelashaim uná Hatti". Alá másáfá dátan emer Hitita lashee itedad teaìnn kashe "Nesumna" (ráesan uná alá deànn uná Nesa) u anidá dáimpi "Nesili".
Carruba, Onofrio, 1981. ‘Pleneschreibung und Betonung im Hethitischen’, Zeitschrift für Vergleichende Sprachforschung, 95: 233-48.
Čop, Bojan, 1961. ‘Nasalis sonans im Hethitischen’, Linguistica, 4: 59.
Čop, Bojan, 1964. ‘Zür hethitischen Schreibung und Lautung’, Linguistica, 6: 63-4.
Kimball, Sara E., 1999. Hitite Historical Phonology. Innsbruck: Innsbrucker Beiträge zur Sprachwissenschaft, 95.
Melchert, Graig H., 1992. ‘Hittite vocalism’, Per una grammatica ittita, Towards a Hittite Grammer. Carruba, O. ed., Pavia: Gianni Iuculano Editore, 183-91.
Melchert, Graig H., 1994. Anatolian Historical Phonology. Amsterdam – Atlanta, GA: Rodopi.
Melchert, Graig H., 1995. ‘Neo-Hittite nominal inflection’. Atti del II Congresso Internazionale di Hittitologia a cura di Onofrio Carruba, Mauro Giorgieri Clelia Mora. Pavia: Gianni Iuculano Editore, 269-274.
