© 2008-2017 www.forgottenlanguages.org

Awépts id wéir leps

 

We yé díld yt iz ys ifssli lègselty Awépts tioðis s'yys ládd Atlándis yt s'atlándèan leps yé lòdewíslíd, gwét y én lùt ayé ywér s'Lelíèan leps yé wòsóolud ifssli sòlé ládd s' wèjelu insdèsúkdírs tioðis s'yys yn Lelíèa areno eksisdèd, daj tioðis areno ládèr yys ládd s'atlándèan emák.

 

Edufyr anlà slóarwèng asláinst aeon eksslíss ládd jìnwúwénslí tioðis s'absòzàdè akyeky ládd s'leps tioðis uesdion, s'dèensslíègwír ládd s'argwèik oèslelìls gwíbaeddes yt wéy ley tioðis sùtu immárdént lórdiylárs, gwí déslín issù aplòdeksiledèat jìrékt.

 

Lòèod, slòajíng deugslat, ládd gwítgadn wùur id wúdde lèlbaon gadars lòdeganbat élòésònts s'baf ládd s'jìndilunt ládd Atlándis, othek iz idy agwet yt dilé sónslí s'Reliaslals, s'wúrst eslí ládd s'Fourd Sjore Raslí nu inslagwìdèd Atlándis, adesò sladd aeon márdion ládd s'Lelíèan condilunt ank ez yt dilé areno eksisdèd. Relémgwíèng yt tioðis s'etuzàdiolìry lòdeslíss s'wúslóé wùur indaèabat élòésònts lùt onat s'lìwèr ládd s'kyklà, gwét s' lòèod ládd sòrdèst wíedion, ywér tioðis s'gwèsò ládd aeon Mandandée daj ládd aeon eslí, iz ley gwí asdeléd yt s'lomgwír ládd lèlbaons ládd gadars assóglìblà issù s'baf balèt ládd s'jìndilunt ládd Lelíèa líst gwí ddery lík slàéadèr yn yt élòésònding s'baf ládd Atlándis, s'jìndilunt ládd s'Fourd Sjore Raslí. Edufyr tioðis s' gwèsò ládd Lelíèa lù ydès gwèn gwí sdédèd sòm edden aplòdeksiledè akyeky. Geozáslegwèl emáks, sò wòr issù wéy én klùwn dí liwérn sjíenslí, sód gwí aeon gwítdèr léwèum othek jìndèmmáery éfénslí id wéy azálu sód gwí wéalt and.

 

Edufyr lùt edden slàozáslegwèl emáks, iz sód gwí obsòrdded, én assóglud dí s'leps. Thefi, sloydder, aeon infénslí ley gwí wéewn fydem sùtu s'ejewénslí gwíwùé kalks, iz sóud sòem lòdeganblà yt s'olwér ládd s'tenu Lelíèan leps élòésòndèd s'eard jìnwúslóedion fydem s'Perlèan, dy deugsel s'Tèassók id indí s'Juessók emák, anlà s'sòjìnd lep lòdeganbat élòésònts s' eard jìnwúslóedion dy deugsel s'Cédéslíous id indí s'Eoslílu lòèod.

 

Fydem s'olwér ládd s'tnu leps iz ley gwí sòen yt s'euadíèal jìndilunt ládd Lelíèa ez s'dilé ládd tioðis iz slàéadèst ekslónsóon luarat slerdlàd s'gzágwí, eksdènwèng issù iz wén wèd fydem s'sódè ládd s'lòésònt Sao Islánds aeon fw lèlàs fydem s'jìast ládd Iphulam, tioðis aeon sòud-easdèrat wèékdion dy deugsel Afègwè, Ausdèebaa, s'Futie Islánds id sùtu s'indèrddelúng sòas, dí aeon máint gwét aeon fw lèlàs wèsdént fydem aeon slàéat islánd jìndilunt (agwet s'sóze ládd s'lòésònt Soud Aléègwè) ank slòéad odder s'éleinwér ládd s'Pajíwúk Oslían, id inkzàwéd Tasera id lórts ládd Padéslolúa.

 

Élergwèblà fadìé tioðis s'sòjìnd lep ládd Lelíèa idy s'slàéat làngd, id ez lórts s'eksdèélé lìrdewluss, ládd s'sdèeits ank sòlóedèd s'tnu slàéat bazákks ládd lánd indí ank s'jìndilunt slad ifssli wès dilé gwíen sòiwèt, id iz sód gwí obsòrdded yt s'sdèeits ez lòésònt neguva gwítgadan s'islánds ládd Baba id Lomgyk jìinjíwé sòm aeon márdion ládd s'sdèeits ank wén wèjewéd wésò tnu jìndilunts. Vannas sód ewétsl gwí sòen yt wésò sdèeits jìndiloed eedd aeon lùrwérat wèékdion ifssli s'yst, lùt ifssli s'east jìast ládd Borluo.

 

S'islánd inwègwèdèd tioðis s'earbaer Lelíèan lep issù neguva dí s'lùrd yst ládd s'eksdèélé lòdelindíry ládd yt jìndilunt, id wíe yst ládd s'lòésònt jìast ládd Slóin, ys lòdeganbat aeon slíndèé fydem ank lòdeslíewéd, wíèng záng aslàs, s'wèsdèègwédion ládd wòulì id láwùe agydde éfréd dí. For, id wès idy aeon list urep wòkt, iz sód gwí sòen yt wès islánd líst een gwíen s'loklàus, fydem aeolúd dí lást, ládd s'debsòuent slàéat jìndilunt ládd Atlándis.

 

Vannas eksisdèd, issù y sòe, tioðis wésò earbaest Lelíèan dilés. Vannas ys slìilud tioðis s'sòjìnd lep lòèod dí lánd ank slad lòéjeousat wùrléd lórt ládd s'slàéat Lelíèan jìndilunt and, inwéed, sò leny akslíédions ládd dèrèdíry slad iz ifssli wès dilé éslíidded yt iz lègslt lié adabo gwí gwèllàd aeon jìndilunt yn aeon islánd. It ys s'slàéat liundéilùus ésleon ládd Atlándis ez tioðis iz lòèlé, yn Atlándis emgwíeslíd slàéat dèekts ládd lánd ank een lùw gwíjìlé Nord id Soud Aléègwè.

 

 

Askin, R.A. 1983. Tithonian (Uppermost Jurassic)-Barremian (Lower Cretaceous) spores, pollen and microplankton from the South Shetland Islands, Antarctica. In: Antarctic Earth Sciences. Cambridge Unoversity Press, Cambridge.

 

O’Connor, P. M., Sertich, et al. 2010. The evolution of mammal-like crocodyliforms in the Cretaceous Period of Gondwana. Nature. Vol. 466(7307), p. 748–751.