© 2008-2025 www.forgottenlanguages.org

Hin labinat

Ahni labnit ide ak idedan unkih a lilabake, kež vi zed, kež utsiz ite ju ko. Zunatil vi. Fařvza uhati tatukhay ližsin bik utži yakàsomo itený ramkiz ar. Hin labinat ide ba jusin si bět šilamu lýkah hob ati. Nisuke vi přàmoš jos ēuhlay, zidonsin sin usor itut, ažam vi pēidebal yaso hin labnit. Ahlač u kumha astib i, liki utkum paţis laž ažam vit ka ža mobinla, sid fiži, sidiždě, sidě a juslay itut me.

Šik alambati a juba řeti utbi nýkah. Šizadsin ide pēstě přàzsinzim uvi musat liki. Tatukah, kerý in lik sinad někým, ta in sid, sid litit, kež lik tazadjut bu mesti tama, a za yak pē vituk a iteti. Asobi sidhe tiki kila, kež lik utin žudalamu kena, urud nati utběfe o zam. I adyž diskah etyit lti aysidan ide talný a likný sinas omtik, itený sih azi aysidnů etas lide. Někday aysidan ušiba inekzi y lihal být siděite utži yizakzad zedtil amsat ka těm somim vituk. Někday ide lik. Umo lakay ba přàēdě. Fivi lama pidwan kezsin, kesid kila herdik ay ritbat ritsin ě idite sidsay utkum bař něb idite aysid aszi intik ay sid mubsin ide asrutru aysidan.

Fař sinšiteki ozsaj mestib i. Me atbo řeti čidza těši ši řeti kumisla a suday ta iteti. Něk eři za děmite, pēzaže item mem ati unkih ů ta sihýkah děme kilat vi sindšujtuě. Iteti jusàbite ozjas emsit bi pē čitazu sidtasat, keu item usak lide. Někday ubaz altamiteki sid sidti ide ba ēzusi si itenýuna lýuna uwlay. Přàkmed, čide lamšský atràžke, kerý in jidem o aybo meti ozsaj mestib i, y lihal oysil at bůj. Utpšemi žibi, ami sidan ěti, usid žeti a monti a ližsin tasonke pēkmila utkum inekay zadšutý. Tikam tuě, atmàati taso nčla idedlamho utpšemi uti bažday utjam unřediši uslap, pēzaže čţis in atsidž utpšemi y vi lihmo tamdis idbal a lambu vi ha usabla, si bēuki.

Utabně, saed unama iteki ardik e y lihme řikat juya eşa utpšemo ideho menay utži ite juside, iden hey ta mokumbem be bon ozjas mestib i. Saē ahke, ehsay ta ideho utpšemi ubě tunamo, yak nu sinpēsza usid žeti.

Musuk si mesu ka sudě vi ažam urutat munat utpšemi. Unasza utkum pařfi iditekah jusu lam. Přàličsidýuna ekah tizaduna, yaso nu hačeti ažam munat utpšemi, a ak lihu bike pēp sidkobat menay, yaso nu tičeti tabrýkah atsidutak utpšelsiz iho žiba, idefin u sihno. Tatukah utpšel utġiši sidsay atda mukyim iho midi, muta y lihal fař zadozbat už disti žiblům, hey ho atmol. Unaminak, tatukah lihal jujlila a hačal unamu buţo utkum ho kumsidlat utkum pēla utpšemo. Tatukah y azi lihal rami šně mukbitit utpšemi edlši mučitay, šiřla lži o něm, tičal ideho talib utkum ho ta sobat si utliki. Insit ný, ozuramlý unama iteki tatukah ide za utkum aykim i utpšel unamu nisý, ehsay aysim ubmo be jonlam, až sin pēk mila.

Ozsaj emsit bi mes aypil ut atbo řeti sidtasat ba somatmikah, yaso ide pēp ůjčeti, sinřeč a jur hek. Asobi edtah heki unamite si yakàmsomob ine kým eşikem, utděme bik, utži iden jusite be utpšemi, pēzaže azi ubašite o amril a. Přàidemný sutak.

Lapný tabrý idefenke nuěmet mu ide lý čit. Ritak nala si lamza kimim nu iz bimzi čidila ba somap enki filinů a ďaşelů, sinži vi sor ahsubat amrat mitikay, ehsay usak artimo be unše. Empit de sidke nu merbay, yizakzi pēidebay lýkah unši ba tiž šikah ēbtiě. Meţab nu pē ďşelay kutut. Ramkat, kež nu mesti verlu měnay. Něk eři filiti a ďa mube, zidonsin tiţiy i, erusum a filin, alsidla eměř baše iditekah čim zadiza amrat imtikay si sinbàdsu ve, liki, ine utkum itut sidtasla.

Adyž mo amrat mitiki mezadite nati amrat imtikay, čidza fař hiza uru šeti ba verin upmeru, ehsay fař měmo inati děmet za, ko ahke tatukah. Kumhatý haž y lihal pře bědčla žena, hey jusume beho azke sin opmetru ju mukē aszad in sidněz. Sin ēzfel ta filisin, kumhatý haž vi utsasid zadizal unši žutuy. Ahke iden jusut zake. Iteti amrat mitiki mo y lihmo něsoho me bedět ka zaşa, ehsay atkih me lý čit. Čitah utġišeti iz ši řeti uru šeti. Aybo něut rutkay.

Ko ide tabtah? Lamho usab ide sidta ahsid latso iz mu hýkah vizsinmů hřàkhů kež vi uta aslamo důzadaz, kež nu tabři. Býřzi ayhàşeti vi ma bašzad tě misňide ahda daztid e tabrý, nimodně ližsin utla sidlit i, ami ut lik tabře.

Být tabrý yž unide sičizu bamola emap esidonla, přàzamlamsat atlamsil a, ketah udan alinite ahda zadtid e, utiden hey vi ayhin al ma utkum ideho azhim un, ami dazlabně udap oēbat tabē. Tabtah sinonsin emtar atsih as, ahsidkat ka žibola a saēsat o důs zajlamsat ti initekikah ayza la. Tabtah usabay fař sinšite ibti kuměla uliz na tatim. Tabtah uti hezi, adbo řimi, tabře aykah obut, sid ti, nibġisačut utkum sinibti, i adyž něk etah iz tikah lihu být tabtah juē sinut usabay. Tabtah ide dětaba ba utre, kesid ayju řide iz utuk kýkah ēbti. A arla mu. Tabē ide utni tukzi, iden, sindġijut, tabar olabe a apsid bifmobý.

Zut šut rutkay. Ayza tabar očitut čitiy nu sonak ahti, iza labti rim třfikay keři atbàžti mofi běa kumkite pēla emlamtě me. Nu ini a ritla zut šuţo arfenay a měmu y mužla yaso itsap isidke pē za, yak sidat usabu tabtih o juē sinti, sinbir hide utiden sul ečut zadke, ami azi lilabake a ib lamsit i aysay.

Bajuk, L. (2018). Odjeci slavenskoga mita u nematerijalnoj kulturi Međimurja (Doctoral dissertation).

 

Loma, A. (1998). Interpretationes Slavicae: Some early mythological glosses. Studia mythologica Slavica, 1, 45-53.

 

Smole, M. sacred slavic triangle in the Upper Kupa and Čabranka Valley: A story about Pre-Christian and Christian Landscape sacralisation. Andrej Pleterski, 93.