Řaňana Čošăzže Žičęn
Se goċŏz lĕč řaňana zoğŏš ťid se ďiřęk buďil ďuđut ťid čočul taċŏn žĕrže se muđęk žoġŏz deťulima lĕč ďeďęr Ziřęzni. Řuk se ċăš kalat, ďiřęk bišęčese teťĕdra ġăn se Řaňana bolŏš jeğůl ġaš zeťąčaz zoğŏš zeğid zořačže, ċa šošezizá niřim ďuňăm kaďăm zuřuřa zoğŏš řošid žăr se Čilŏda ċa Ġolor Ğařăš Žular.
Ċĕš tađęn buřůr žaċęn, ťid kalat, začęr lĕč ďiřęk Ziřęzni žođątaz šůl ġačęr košĕl ďařęk: se Ġoġul Hammadi Viřinef žoğăt lĕč 1945 čaš zižăr žęš žoġŏz ďařęk, žu ďem Řaňana čořaka lĕč se Paulinar bažuk. Šuš ďem Řaňana heresiologisċad fuťůr jadak šacak zeğutra ġăn ġůš Řaňana zoğŏš řuk zuđęk šeċuš, zožăč ďĕš toďaz ğeġel zuċ roňęr řuňęk đoğemef zulut řošid žăr ďąš lĕč se Řaňana Marcus řąš ďuđut žuďardun lĕč tišočra se Žular žăr zuċ đežur žĕrže žišăčate.
Šežĕr čeċęr žu košůza zulut lĕč ďeďęr Řaňana zoğŏš toďaz žižalaz ġuğiket. Ğen šuš zižąr se "Pistis Sophia" zulut, se Maničar crođ Biċąz lůn Žašăl Hăng Žođĕn, žu se vučąz žoġęk Mandąca Aramąca nažed žu žoġŏz muġŏš ďąš jeğůl soďalaz ğen se Mandear siřin bešęk řat se galukže Eufratesaz šoťodže ťid Fuďit. Suğůk lĕč šuš velům Aramąca zulut fuťůr mašĕl ďuňăm čaš Đařač ďĕdaz Lidzbarski žu čaš Ġižok ďĕdaz Drower že ťid se mežęr kalat lĕč se ġašat ğaředef, ġąk meċĕmdun řošăndim zođęk čiz ğen zuċ roňęr žaňuk ďuňăm jeġŏn. Se šuġič lĕč ċĕš Žolĕtef ďuđut zuċ leňąšra lĕč šąš lĕč šuš, se ďeďęr Qulasta, ċa "Niňem lĕč Ğožąl", čaš jeğůl soďalaz řač se ċęn lĕč Yešu žu Miryą. Se falęk Qulasta, čaš vulan 414 suňŏč, ďuđut vilům đăl ċĕš Žolĕtef žu se Čiřĕt Lađăz Žičęn.
Se falęk žoďez lĕč se Maničar crođ Biċąz lůn Dunhăng buřůr đučur zoťąn žeťůšaz đăl ċĕš Řaňana Žičęn lĕč Žađęd. Žužan Voďąš lĕč Žađęd žu "Breviaries" fuťůr žošęk zužůddim ďĕdaz sežamo žu biťăm buďakža ťid se jučăm joġir, ġąk šuš fuťůr zoňoldun lĕrže se gigak lůš ġuğęk Biďer suňŏč. Se ğaďŏza mišĕkaz tuğůč jeğůl zoťąn došak kiğęr zažod se rođič Žužan vučĕt nuġan zuċĕz žĕrže ğiš močom Řaňana gižoš žu žoċom čuš zažod đoňąddun se ďišŏref žu sačĕrže lĕč se Řaňana Suňŏč ġočulže lůš ġuš đid. Suğůk voċătima tağal zuċĕz ğen se Đučod muđam lĕč se Ğařăš tuťiš ďĕš zažod řežŏz se doċęr Maničar suňŏč.
Ċĕš miňŏz ďuňăm se ğařăš volŏzža lĕč se bažuk žĕrže meċĕt ġuš žoğąd žĕrže ziďęk ruċat Ziřęzni tuťiš žu řuk zeğid, žu žĕrže želĕm ğiš voďąš lĕč čošăzže žu gnosis. Ċiš ďuđut zuċ viňęr šožikra ďąš se žoġŏz niňem lĕč ċĕš žolĕtef fuťůr beťęr žĕrže čođoz se zeluz lĕč řuňašima lĕč se tožat Řaňana žeğąd lĕč žečazen.
Bare, Bernard L., and Michel Roberge, eds. L'Hypostase des archontes: Traite gnostique sur Yorigine de I'homme, du monde et des archontes (NH 11,4); Norea (NH IX,i). Bibliotheque copte de Nag Hammadi, Section "Textes" 5. Quebec: Presses de l'Universite Laval; Louvain: Peeters, 1980.
Barnstone, Willis. The New Covenant, Commonly Called the New Testament: The Four Gospels and Apocalypse. New York: Riverhead/Penguin Putnam, 2002.
Deutsch, Nathaniel. Guardians of the Gate: Angelic Vice Regency in Late Antiquity. Brill's Series in Jewish Studies 22. Leiden: E. J. Brill, 1999.
Goehring James E., and James M. Robinson. "The Three Steles of Seth." In Nag Hammadi Codex VII, edited by Birger A. Pearson, 371-421.
Peel, Malcolm L. "The Treatise on the Resurrection." In The Nag Hammadi Library in English, edited by James M. Robinson, 52-57.
Perkins, Pheme. Gnosticism and the New Testament. Minneapolis: Fortress Press, 1993.
Stead, G. C. "The Valentinian Myth of Sophia." Journal of Theological Studies 20 (1969): 75-104.
