Kerma and the Tomb 308 findings

What did Giselians learn from humans?

 

Semáeysh dáwaldi issa látaofá dáliv 5 km onasáish zátozá uná El Barga u aìnnith ese aedànnikii tefaimass uná ashisaimusha eyshoha dáliv isyir 8.500 u 6.000 dek. Ylishash issa fábáish uná alá thashalir ylaelànn náfále idaláedu uná Návu dátan miwikar araimi alá idonaushu ited dáliv ese ikeyshiir amefá uná eydür u ihefá sárashum.

 

Tsenit záöt uná 64 yfáeyd anawasaanu kashe trakázá dáliv hetámá fáan thebar táni edágá eydikane eànnash estin ashusa (adithaimka 611W). Alá eha kashe ited dáliv arean semáeysh sama uná alá dáwaldi ralik kashe eyshideysh eydikane elànneysh dewas ishànn asharika ited dáliv aleysh alá gáeydeid tefaimass u ited dáliv láitheid báráer thebar.

 

Alá atolushu kashe báráer ylaelànn náfále sagá itandir eydarima udyànn u hesaad alá atadausha dámin dagám amaimkun ishànn semáeysh adithaimka. Ithinith mameyshish iri dáliv andash semáeysh dáwaldi, alá zámázá edágá eydikane aimimitu erànnanil uná tuwar liti lánái, nábuissu uná náithael aryl u dikái aimonànn. Asa nateyd ineysho reydael aksazáa. Tenar ebáìnn táni asatiad: ese zámoli uná misámái endoushu; ese iànnus ishomet isetushu anaànnaim máaimi ishànn alá gátheysh; tenar ishithitausha. Alá eydaànn seredákun ithetaan daimaeli uná lánái u aimaman mandarad mádáana. Fábáish sikabá kashe edágá eydikane u nasheid amena dátan ese kesarair ashereysh thybá látaofá dáliv ishànn alá seysholi. Bin ited dáliv alá ovathinyass uná zámázá u alá ditheyd nani eydikane olobá alá ànnaediushu uná Ukali idaláedu, dideysh nysas zentimeteranu táni lirar eydikane ishànn semáeysh záöt:

 

The head, the arms and the lower part of the statuette are missing. The chest, with two crossed red strips, was 8 cm high. Apparently the right arm was outstretched, showing that t figure had held a stick, a scepter or a weapon, while the left arm probably hung at the side. The break at the base of the neck does not give any indication of the headdress, but the shape of the upper part of the back suggests that the man was standing.

 

Alá 64 yfáeyd anawasaanu máráael kashe aelishidkun u eydeydash sashara lirar eydikane ishànn asharika ited dáliv eydovagá rashad tedin ebáìnn u tumá aelaheyshum itáen alá eidisith uná alá dáwaldi. Din ese umáeysh tylolum uná ishutá eidithy ited dáliv enodá zentimeteranu ànnaimaedad arisha ited dáliv hadá alá ishutá eidithy ebáìnn asatiad. Thesá ineysho vihika eidaima zánáeydkun eydaànn, aìnneyd ìnnitas indoum ese minaelater eidithy eyshagá u uforenil reydael nareir nateyd. Bástoli alá máeidashi ereyshole uná tuwar eydaànn issa ànnaeleny ishomet, ylishash issa báráer nyìnni olobá fáan uná faráa etaelaim aelashash udandith kanaim umáeyd ouho ar sáata u udyànn. Alá atitafá sáouzá náema rifáfil fáan anawasaanu ishànn tamathan u esáit záaima issa mányir aminanatsi zentimeteranu. Alá anaànnaim udandith thybá alá arareyd uná ese fuldànn, seyd asheydaedka ànnaediushu issa idiafair ogá semáeysh dahasa thybá bishestkun.

 

Ese fáäg kashe edágá eydikane akar alá máráael onasáish uná alá adithaimka, aimishaum ited dáliv alá fáan diseyd mameyshish. Vihika mámávad ar esáit namáil ited dáliv alá máráael, alá theyshar uná alá sáunákun issa eydiráum sama uná esáit karaim u aneyshere uná alá mádáana uná alá reysheyd ashonaim. Alá sáunákun tofái dáliv ishànn esear ed tarylushu akar esáit jane ashonaim, alá sáithami kael alá máho sáouzá u fáaelithum onasáish. Izaneid fasata aro fábáish uná alá thebar trakázá dáliv ishànn 2006, ralik ugáyl báfán ese fáezá hinaimad uná Eydikanead Atefá maedian, zánáar stirán eydemá táni diseyd ishànn rátashushu aro semáeysh fáäg. Thesá sedaran reydamb thybá eyshoha dáliv ited dáliv isyir alá VII u alá idifáum uná alá VI ráashud dek. Alá zámázá edágá eydikane ma alá atadausha issa itharaim náfále u alá lenáil uná lánái  sazan tah naj u tela  issa jalidá. Alá eànnash tiseku báitha ited dáliv ànnishaim 6941 data eraedad itáen siliceousa ratáo (alá refámáil itáen alá ingenànn araká rony báfán chert dámin eidaima dámin ese enohi data ishànn karnelit u ratáo afáv).

 

Alá dikái aimonànn ineysho uforenil uná máanated aimal u fanashìnn onaiminil káari eydikane aro fadáaimkun ikáin. Thesá aleysh alá gágátái ousatum itáen tanõku 65/75 u 95 máeyshaimish nyìnn arashe, ralik aimeydi rashad tsenit aranatanushu isyir 7800 u 6600 dek. Alá natáingil uná ikáin issa vihika básedànn ited dáliv dátan omakámi afáeysh, aro ese enohi liman isirá záas. Alá zánal tashyl ráanalá dátan nasheid ineysho ydáineum aro ese tefaimass tosá dáliv andash alá idifáum uná alá VII ráashud dek, iri dáliv aro fáeidashka seyshan, dáolen dáliv káashi kandi u tìnnishum táalith manat (itheysheum geydandum seyshan) taànnylusha.

Ylishash issa tedin dátan seysholi aimaimash eidithy tiseku ashereysh fafágá eydarima ashisaimusha. Izaneid itandir litáta, semáeysh gáeydeid ashandr issa vihika ashitheidum olobá alá arashe uná alá idonaushu ited dáliv ese adáaim nashoa aro alá theráeidass uná adana dáliv asatral. Ylishash eydim minasteyd uìnnish alá neànnushu uná alá olalasá uná eyshofá Asherist dáksa (Nabta Playa), ralik eydan andash semáeysh aimìnna. Izaneid semáeysh oneyshi, alá dareyda naimoum uná asa nateyd issa gaimànn u itheydesa mádáana táni ylithin dáliv ogá azáeum ishànn asharika ited dáliv afás ese aimaman ashinadushu.

 

 Alá arashe sil máis 34 enashan itáen alá 32 trakázá dáliv sashing, õthasum ese arashar stirán u alá fáäg uná ese ìnnaime aro ese nánáat. Ese aleysh kásy kashe dáwak dáliv ishànn ralik eydan alá maraim rashad uná ashinadushu, alá mádáithushu uná mámanka u aimuv, ese aimaimashushu uná tedin oteraimi u fádes, atatanik leysharissu uná alá rimá mádáana u alá aelashaedushu uná alá kefali ithuànn. Aelande semáeysh rashish ishànn alá arashe, nasheid kanaim náeidànn máeidaim ìnnitas iri dáliv dáizá nytágái aànnat, ugazáka ybeysh eydande aimis. Izaneid hinyku, alá esánd ineysho eidaima mandarad, naeda náeidànn teraish aheraim. Ylishash issa alá aksoàum dátan henaim eydikane ishànn ashikáa rábá ralik asheidakun alá aneyshere omás. Izaneid náaedaimir heg, nateyd uná trashànn, láidon u asäká táni itar mandarad.

 

Alá Napati eysheidam hànna edágá eydikane eànnash estin ashusa issa nishyl dáliv ited dáliv tsenit aeleysha báaelaim eydegad andash alá idifáum uná alá Liman Asheyshe. Alá nateyd uná eànnash eideysharka eysheidam ataeda táni edágá eydikane semáeysh dewas, nyìnn galus sedam eyshoha dáliv ogá alá nathená uná Psamtik II. Alá ashandashka uná alá eànnash issa uná eageid avesi u aìnnith andash esáit ànnànny, ralik aimeydi rashad dátan alá naos kashe ese fuldànn. Alá hànna náema 4,5 ar 3,75 anawasaanu itáen alá erab u esáit eyshana ineysho 1,25 anawasaanu tashe; ylishash issa eydylanad ar 12 araoìnnad goun.

 

Semáeysh orára oateyshum issa wanamá ishomet ited dáliv alá umáeysh eageid hànna, ralik náema 15x3,75 anawasaanu akar alá aelaimi u enashal eyshana 0,65 erathetan tashe. Ylishash aderìnn alá ashikáa hànna u minasteyd odáne araoìnnad goun, ralik ebád ese idaõish kali alá zálith. Arodá látaofá dáliv ishànn thesá goun eydan ited dáliv anashas ese laimo uná aedìnneass edadáku ygathkun ma alá tásaimushu ominash.

  

Ausubel, D.P. (2000). The Acquisition and Retention of Knowledge: A Cognitive View: Springer.

 

Bath-Balogh, M., Fehrenbach, M.-J. 2006. Illustrated dental embryology, histology, and anatomy, 2nd edition. Elsevier Saunders.

 

Bonnet, C. 2007. La ville de Doukki Gel après les derniers chantiers archéologiques, in : Bonn et, C., Honegger, M. et al., Les fouilles archéologiques de Kerma (Soudan), Genava, n.s., 55 : 187-200.

 

Delia, R. D., 'New Rock Inscriptions of Senwosret III, Neferhotep I, Penpata, and Others at the First Cataract', BES 11 (1991/92), 5-22.

 

Delia, R. D., 'First Cataract Rock Inscriptions: Some Comments, Maps, and a New Group', JARCE 30 (1993), 71-91.

 

FL-110510 The Nabta Calendar Circle

 

FL-110114 Managing truth disclousure impact on Sol-3 technoscientific civilization: The ethics of silent invasions

 

FL-070512 Foreigners in Ancient Egypt - Edi tudi Osi Ikit

 

FL-281112 Encoding information in geoglyphs: Information Retrieval in Hostile Environments

 

FL-060114 Decoding Titan's Recovered Structures: New Algorithms for Symbolic Language Understanding

 

FL-300913 Shusikste Lariktin Edom keir shuskenta bitra sheesk Altair-3 Sitatan: Raterkur Fidan 40 bikikbin - Iron Age Edom as a model for Altair-3 Colonisation: The Wadi Fidan 40 cemetery

 

Honegger, M. 2005. Kerma et les débuts du Néolithique africain, in Bonnet ,C., Honegger, M. et al., Les fouilles archéologiques de Kerma (Soudan), Genava, n.s., 53 : 239-249.

 

Redford, S. & D. B., 'Graffiti and Petroglyphs Old and New from the Eastern Desert, JARCE 26 (1989), 3-49.