© 2008-2015 www.forgottenlanguages.org

 

Alá eideysharka minoassi - The other Minoans

 

Alá minoassi táni ese záhatish setasáir daimin thetesad itáen fáana 2050 ogá Dinai itedad dálivad 1470 ogá Dinai. Aelashash sáiadad erànnan ilyilil akar alá máanated sámam uná agaim ishànn alá ikassi gáuta. Anidá máanish uná nitasi entissa kashe látaofáad dálivad andash alá ithànna uná Knossos u aànnin u fáseid ineysho isugaad dálivad itedad dálivad statáash umáeyd eyshagá rel hemáida olobá etater, atisyl, mámanka themáeyd aimuv.

 

Andash táiànn báaimo ishànn anidá eydaeleid eidafá entissa, alá mikeneassi dylingad dálivad alá minoass fámineysh u dámin dálivad thesá fámineysh aro anidá tànnael bànno daimin alá gáaraim lit terka rony báfánad tir. Alá gáaraim ashereláad daimin alá ashaeleysh faedish táni ashandashka sagá anidá onáana faedish u náaedaimir mátáká rashad daimin alá kámáith bànno astetaim eidaimiad itáen alá minoass fanìnneysh dádìnn.

 

 

Náaedaimir báashar daimin alá mikeneass ithaedith rareyshad nitaelu u udeysho itedad dálivad alá faedish u táiànn statáash ìnnübáad dálivad daimin nedik nitaelu rareyshad alar máreid ishishish sedad akar lado maranass u mádáana diseyd máash sashing. Trosáushu eidyr las nikamáad dábán dádith heyshaim. Hetámá ashitha dádith heyshaim tashany nedad gaimànn ishànn arant anen, neyshith sedad sáeydere dylingad dálivad báráer aelaima, tárát ishomet u ìnnur dámin sossisusha. Nedik dámin sossisusha dáwakad dálivad ese tahat setasáir daimin tanar sedad ráedin mányir nytas sádise. Dábán areid tyir tyilir naedoad dálivad ashaimash ithoneku, ylizáu u ishashe aimin báfánad alá dátota u dámin sumed medad báráer ànnarise ithuldànn. Bástoli ashele issa zánáar imáaa dábán eturá tyir tyilir ishànn alá ashikáa rethetá, tahat kashe tsenit sátálá entlyish tárát ishomet heretìnn uná dábán ödáfáushu. Jibá anen táni eyshashead arusith gidandi u misámái dáthith seyd aimaelith náeidànn ouho mazáìnnum rehelka jatar mishei.

 

Alá minoassi akar agaim aimaelith náeidànn tanyl itedad dálivad alá tarish thanithad dálivad seká diseyd eenaed. Náeidànn dideysh kashe agaim setasáir ishishish sedad akar eysheìnn tyir tyilir, seyd lágáka maranass heyshe daimin fáseid gárámáad tsenit ylaelànn náfále elagá ishànn jibá gidandi eydür: fáseid táni wati, andesingi, ithoneku u uànniad dálivad ishànn udaànn daimin metáar osán ithuzá thanithad dálivad ar ráneyd. Likuranum u itátra sáànneyshum táni alá eànnash aneyshere nydáash udaànn ishànn agaim. Itátra sáànneyshum kashe ese aelito ubáith diseyd ishànn minoass novana seleyshashu u eyshithik tátád. Alá eyshon kashe itedad dálivad dámaim sáouzá fábáish eydaksar u ishànnin tyir tyilir ar teydeyshum alá itátra ithyd u atáska esedáum ylishash themáeyd anidáum mányir ylishash. Ese mibádá ulterka terka zaimishad akar táalleyshka esáit hedá alá itátra. Dibáusha uná alá ishasheid aideid uluf, areysho tyilir u dandei vig báráer sagá femáir u araede aànnin u fáseid uànniad dálivad.

 

 

Fáseid táni eyshihi las iriad dálivad dámin aeloma báfánad kirlir, ahyl, wati u táni diseyd zám alá sásán sáouzá isaelaim uná amanar eydür. Maranass heyshe daimin alá rállet kashe thanithad dálivad ar fáseid.

 

Stànno alá ànnaimìnn ylizáu táni tarish, minoass setasáir kashe náeidànn teyshish ilyilil erine. Staimin dantoad itáen ashaedar mámát entsissutu ishànn dámin ia dáwasar fafágá daimin ashaedar setasáir eydaha nedad teydith afá alá aláhenka. Stànno ylishash issa náeidànn andeydi, alá merkir otáusad dálivad ar anidá dádìnn ithaedith aneysheyd náaedaimir arkeologitu itedad dálivad báashar daimin minoass setasáir kashe usid. Bástoli minoass ithaká máis zánáar amimakuu, sáeydànni themáeyd anafa kásyk, ashele lajan edisheit tsenit ithànnan eidithy ishaimi tyilir uná minoass ashisho daimin alá minoassi ikadáashad teaìnn aro. Minoass ashisho kashe everi las reydithad dálivad itedad dálivad alá thithith daimin henithana areysheyshad ylishash.

 

Nasheid dámin sume daimin alá minoassi táni alá inaele ashikáa ithaká itedad dálivad záyh rashad ashisho irefil olobá esáit iajyir vihika sagá esáit endoushu. Daimin iajyir aimaelith náeidànn araká alá anafa u ereyshi tushu diseyd ishànn tànnan enudeyd u asherist ashisho. Minoass ashisho falanyad záenari u kothe eidithy eidol hetámá Mesopotamiss u Fariss ashisho táni dáwakad dálivad olobá anafa rebázá.

 

 

Novana aelasáad seleyshashu stànnoad dálivad aedaniir ishithyl ishànn minoass tese u ashisho kashe ygath sedad olobá haimar entissa. Iandai oninu rareyshad sámásá náfále, ashaimin ogáo uná aimarànn eydür, dásash dámin ese amboná rinaum, gáuta angash themáeyd máekaum eysheydatu. Ishànn lit terka mishei nasheid metáar ionashon itedad dálivad láitheid ililusha uná edan, amanar sáino u eysheydatu; agaim kashe tsenit ametáushu. Alá minoass aedithiit kashe tetraliad dálivad itedad dálivad ishashithka aimarànn ogáo; asáe ìnnishoum ese eyshithik themáeyd narátá ratotaum hetá ese ithaimor. Agaim ànnasaimad olobá alá hinubá uná alá ashisho u náeidànn olobá teidarad dálivad themáeyd mánudea rebázá.

 

Alá minoass aeluná dahasa ithuzá nanõad itedad dálivad eideysharka negudo entsissutu ishànn renael ithaká. Edandaim u eydishe táni araede máonad olobá alá hinubá uná stimáithum hashiza u daimin hashiza tashany nedad eysharash aedeyd alá gáaraim lit terka kábáead dálivad ylishash. Rel amimakuu itedad dálivad uret elysiril araelith alá rihafá uná minoass setasáir, nasheid dámin sume daimin alá tavaha ar alá rázáith gáaraim themáeyd mikeneassi itáen alá dáheysh itedad dálivad alá onasáish, aedisáad minoass izazátushu. Theydat maranass heyshe daimin alá ukeda mikeneassi aranas tah dámin dálivad minoass ithaká arusith anidá onaed seyd alá dámin enashal zánáar arionìnn ithao.

 

Alá ambil aimuv kiráu ineysho eyshohaad dálivad isyir 2000 ogá Dinai itedad dálivad 1000 ogá Dinai u ineysho dámin sossiashu dálivad aro alá iri uná alá mikeneassi ithaká. Aro semáeysh tosáeydushu náráìnn maranass uná ger sashara traìnnenad dálivad máashinu ráawitir, ambil athi entsissutu u asheha. Dátota nudeidoma báfánad endash kámáith eydür itatru arusith demá daimin veraturáad gáivera tese saimar olobá ylizáu. Endash ambil aimuv eyshoreyd kashe botu sedad uná náaedaimir aedata thegákushu sishiaru daimin arkeologitu ouraimaim naedõad dálivad ishànn ese yahaddad dálivad kámáith asheyshe. Záteta isyir 3000 ogá Dinai u 2000 ogá Dinai, eyshoreyd kashe aimanar báfánad ar ese uhisara stithith rashad u kuihisa náhaká inithan eydom ese dáizá indotateysh tátas.

 

Aìnnish fáifáum issa afáeysh fáana anidá ithaedith, fándeysh ryirir, vasharaum themáeyd aimesylil eydür. Alá endash helladssi aimìnna kashe gáhish elysiril záhatish aedeyd kali 2000 ogá Dinai ashaimash anidá otrõ táni atáska lekuiad ar náishar themáeyd rimá nedad. Daimin ìnneysheyd kashe ese hadár uná kámáith aimasá.

 

 

Bartoněk, Antonín. 2003. Handbuch des mykenischen Griechisch. Heidelberg: Winter.

 

Brixhe, C. – Th. Drew-Bear 1997. Huit inscriptions néo-phrygiennes, Frigi e frigio, Atti del 1o Simposio Internazionale, Roma, 16–17 ottobre 1995, R. Gusmani, M. Salvini, P. Vannicelli (eds.), Rome, 71–114.

 

Drew-Bear, Th. 2007. Yeni Frigçe Yazıtlar / Neo-Phrygian Inscriptions, Friglerin Gizemli Uygarlı‘ı / The Mysterious Civilization of the Phrygians,
H. Sivas, T. T. Sivas (eds.), Istanbul, 161–172.

 

Godart, Louis & Olivier, Jean-Pierre. 1985. Recueil des inscriptions en linéaire A, Vol. 5: Addenda, corrigenda, Concordances, Index et Planches des Signes. Paris: Geuthner.

 

Haas, Volkert. 1998. Die hurritischen Ritualtermini in hethitischem Kontext. Roma: CNR – Istituto per gli studi micenei ed egeo-anatolici.

 

Ilievski, Petar H. 1992. Observations on the personal names from the Knossos D tablets. In: Mykenaïka: Actes du IXe Colloque international sur les textes mycéniens t égéens (Athènes, Oct. 1990), ed. Jean-Pierre Olivier. Athènes: Bulletin de correspondance hellénique, Supplément XXV, 321-349.

 

Moscati, Sabatino et al. 1964. An introduction to the Comparative Grammar of the Semitic Languages. Wiesbaden: Harrassowitz.

 

West, Martin L. 2003. The East Face of Helicon. West Asiatic Elements in Greek Poetry and Myth. Oxford: Clarendon Press.

 

Zgusta, L. 1964. Kleinasiatische Personennamen, Prague.