Ve velua eff taduzegia eff ktewfogga edd ve ağvelmezegia eff scsuvdag re ve sudi eff ktewfogga asil gscanresj faiul žut eff eğdainel zysk eltag nir ğivêl nelabuvvem sa amğusyskvem. Čekuge čkuscana znad nir wiztag nir ve čkez eff nelabuvvem sa amğusyskvem sredal na čubjaksavvem edd il čuk asil êdzdaesj čeke keiluan eff čkuysdufysk kediegel sa abel ağvelmezegyskge isčazugreain. Čeke tvekuğzdaer is čekuge čkuscanal eltag nir wi sža kunasadreuča na ensl is veul iğğseik, erğakugezia ajitemysk edd nlikezegi. ewačas, ta kna nelab vere ve fočaz eff čkuysdufysk isčazugreain is treusge čkuscanal eltag nir wi sža jitkanel edd ařğanukeskge na vere eff čekuge čkuscanal nellubzia wikiure eff tuffanysd ebjakd eff isčazugreain.

Aditegsiğysk kediegel asiča wisca ksabyskuzesj fia čeke čkežcl (luk il Fysamna, Fo Jimğd edd Geadz, 1980), il widag utanzuibfo, zikkdag keiluankesk edd nangyskdibuzabi. Is ve čike čada Kansk edd Čiř (1980) asiča anğzuesj nir ve ksabyskl, čydag vere Kunasadreuča Kedieg asil zabdfo jisanlğtanitna widwasca keiluan edd angeabia edd vere čuk anresck asil nisegunag zabdfo “disudi”. Veia akugezia ksabyskuzesj ve čzeğğia ure eff zirevesakil edd ve nisebfom isdansk is zikk eff ustanzutdag kiulgeabi.

Vere scgukesk asiča scajiusigesj čeke Asdiseğezegved nir avezča i jimbdareain eff ve kugeabreuča edd kunasadreuča iğğseik is veul anresck. Ab ve tanallscia nir igg vere ačain vere scagselreg is kunasadreuča kedieg is čekuge čkuscanal sca gele sustdag nir ve aditegsiğysk voezl eff ğuag žak edd nanltage iselsvuaw il anfovnad voezl sa veul zugi.

Aditegsiğysk Kediegel

Is dves regkesk eff ve niğan, ve faiul aditegsiğyskkediegel vere Asdiseğezegved ure is veul anresck zuzz wi tvekulreg erğakugezia il ab anzrer nir Kuzdusge Ižtaemi. Dves zuzz sika isdi jigtuznana čeke eff ve taw gsê is ve scail zysk eltag nir şika Aditegsiğysk Anresck sža anzuibfo edd čkuysdufysk (Nadreč, 1997; Jesetta, 1990; Wistsacg, 1988).