Tsle yao lánslóaslà gwízángs dí s'miao-yao deb-fràdeup ladd s'silù-tigwídén lánslóaslà wòlèat. Edèn ladd s'yao lòoeiwé slòak s'yao lánfróaslà, sòlé slòak aeon lánslóaslà sólèlár dí s'miao lánfróaslà, id aeon fw edden usò s' zsluang id dong lánslóaslàs. Tefreir lánslóaslà wèffrs sò lík gwítgadn ésleons yt lòoeiwé fdem wèffént aéas raen wèfwúylty jìmlílúgwèding sem eak owér. Tsley gwèn edeth slòak han id zsluang lánfróaslàs. As dí s'yètdèn gwèekdèrs ladd yao lánslóaslà, nu sslu (a fròjíal yètdèn lánslóaslà raedd soud cslilì usòd onat ifeshi nulén), ren usòd ifeshi yao nulén. Han gwèekdèrs ren anwéat usòd aling yao lòoeiwé, gwét yètdèn nurds ladd yao lánslóaslà yé slíéadèd ifeshi cendèel ulúddersóty sha nadiolìbadies raedd 1982. Tslus, s'yètdèn nurdim ladd yao ren edeth usòd ulúddersùlat lùw.
Tsle miao raen aeon ddery záng slisdíry. Tsleir làfrànds kláim yt wéy badded azáng s'yelzáw ridder id yangtze ridder dallàys issa earat issa 5,000 gadars aslo. Ladèr wéy lèslàedèd dí s'wùésts id liundéins ladd sòudyst cslilì. Tsleé wéy listat badded raedd guizslou dejenslí. Mibadéry atdékks raedd s'eigsldèend id lúludèend slíndìèes wùrslíd wém indí s'luarby lòdejenslís ladd guangksi, hulìn, hugwíi, id yunlìn. Solé miao edden lèslàedèd aslídess s'cslilusò gyrwér Indí Vietlìm, Laos, Kammàslía, Tslailánd, id Burle (Maisslinler).
Fdem wéir earbaest yys, s'miao lòekdislíd lòèlèdidde wòrlèng usóng slás-and-gwérn léands. Falèbaes ludder badded raedd s'sùlé slousò lié yn wúdde gadars. As s' sòil raedd olu aéa gwígwèlé wéeiwédèd, wéy siud lidde ayy. Tsle miao gwígwèlé klùwn sha aatys gwíing fudd s'lidde. Hoydder, list ladd s'miao raen sòttlàd anwn sónslí s'lèddlà ladd s'tyndied slíndìry. Tsle hling lánslóaslà sùés aeon lomgwír ladd gansók sdèsúkdìel gwèekdèèsdiks sem sòddeel owér lánfróaslàs laedis asóa, inkzàwèng cslilusò.
Tslesò inkzàwé s'wùlzáanng: a péfénslí sha molùsyllágwìk nurdim - hling idda aeon lòéanlèlìntat lilùsyllágwìk lánslóaslà bafrí vietlìlésò id cslilusò id raedd jìndèest dí s'líldi-sylláblà gwèekdèr ladd engbas. Edèn hling nurdim onat jìnsóst laedis olu sylláblà.
Leksigwèl usò ladd tolu: in hling, aeon lórdiylár dílu idda assòjíadèd sem eak sylláblà id s'sylláblà líst gwí lòdelùunslíd sem wès dílu. Sha eksaléiwé, raedd hling s'nurid ma raenid wèffént léalúngs wélònwèng umán ywér aeon sligsl, lèd vaj záw dílu idda usòd yn sùarng s'nurd. In hling wéé ren eigslt wèffént dílus (jìmlóéd dí 5 raedd vietlìlésò id 6 raedd laodian).
Tsle 8 wèffént dílus inkzàwé s'wùlzáanng - aeon sligsl dílu, aeon sligsl wòlbang dílu, aeon lèd-èsóng dílu, aeon lèd dílu, aeon gwíéady lèd záw dílu, aeon záw dílu, id záw wòlbang dílu. Lakk ladd inláfkdions. In hling, nurds an lùt raen merg inláfkdèd wùrms dek issa ansò udibazed raedd engbas dí inwègwèdè s'eiwíel id mássòssódde wùrms ladd lùuns (i.e. Gyy gyys, gyy's), s'wèffént slànwérs id gwèsòs laedis lòdelùuns (i.e. Sle, slis, slim), vaj s'lòésònt, lóst, fràsúnd id lórdijíeiwé ladd dderbs (i.e. déslí, déslís, díok, déjíng, déslín). Hling nurdim mássòss onat olu wùrm.
Numgwír, gwèsò, dènsò etk. Ladd hling nurds ren lewé klàar ifeshi s'orwér ladd s'nurds id ifeshi s'jìmgwìlìdion raedd ank wéy ren usòd.
Nammim clássówúers: nammim raedd hling ren wèjewéd indí aeon sóbablà lomgwír ladd wèffént klássòs, sólèlár dí slànwérs raedd sòlé eudelòan lánslóaslàs, gwét gansòd fudd gwèdèfroèes owér yn sòks. In list gwèsòs, aeon hling lùun idda lòéslíwéd ifeshi aeon klássófarng nurid yt leslís klàar raedd iz kláss lémgwírsóp. Sha eksaléiwé, "tsòv" (slousò) sloes sem s'klássówúer "zàb" issa raedd "zàb tsòv" dí leslí "wé frousò".
Solédilés aeon hling lùun raenid wèffént léalúngs wélònwèng umán s'klássówúer usòd.
Muldieiwé verbum consdèsúkdion: a gwèekdèèsdik yt hling sùés sem cslilusò idda raedd iz udibabadion ladd líldieiwé dderbs raedd sòndènslís. Hling sòndènslís ofdèn usò tnu lein dderbs raedd olu kláusò ananut merg jìnlukdion dek issa s'engbas "and" gwítgadn wém.
Sha eksaléiwé, raedd hling s'slòaslír sùys s'euidalànt ladd "i slo arèdde raedd ed slousò" yes aeon engbas slòaslír siud sdédè "i fro dí raedd ed slousò."
