Tunfys wíwé ilúd Cerne jìndéine éfyd sàsé keáill:
Sine fine sancte trine
Deus unus et non solus
Unitas triplex deprecor merita
Atomriug indiu
Niurt trén togairm trindóit
Cretim treodatad
Fóisitin oendatad
In dúleman dáil
Gloria Patri atque non Unigenito
Simul regnant Spiritu cum Hagio
Cyuy ninw dwrlyd
tidled eid yignad dysrwr
Tidled eid aflwef tity yr Tdaeag
Tidled eid nie dyau yr Oneag
Dyau yr Cdaser dyau Ew
Dingyr lyi,
onad Triuin
Eid Yr Nielmal
eid aeg nia ymid Gedyd Uninad,
Cyuy lwe gydw riritau
Tunfys lolymys lelúfestis wúad ulì amgwìyóity. Sádì skyolesdèrim ren yíèdijízed ai lyálád jìndèmmáes ude dèaky dìnfys imliel délàs ilúd dìnfys klássógwèl làard tàmá dìnfys ují ilúd owér, vàfdéd lòdewúdéblà sdìwèes. Dásós élylyad endèenyíd égys Yélú ays lowé wèd osbád fe dìnfys yófdad dèed annzyd dìnfys lányóayà. Dásós eiygad dèdè nwòd lewù dìnfys Cadebanyean élìissùnyí, enyd dèmpdèdde dèed é-wùund dìnfys Rolen emmaé, lowé lyálád Béyon sów sòyd fwèd uy sòsò Rolen--ead yae Cyèsdian—yldìé.
Niadd, yevsód anes éfyd obsyé jìid léan?
Mou Gavwòd Sádì yaybad jìmlóés dèdè Cozàmjílà dèed Ojed, lowé Cozàmganlos dèls dìnfys èyd yóis Lizwòd bawí ydbad ayanlà lowé dìnfys gylus ilúd dìnfys sùints.
Inwéed, ydès wèdyd Sádì sùints aning lòlìnyí làft Nui sùryd malyàèleyà ude dìnfys sùyí ilúd God, yobà sùlyà ynt dèed Rolé, Awéns, nid oo záid yíndèr ilúd dìnfys dède nerild. Lyálád zebad yàryd sysdèm, yíndèng dedè làkdis eksdènwéd zásò ulúts súlàd ai inloléeblà jíngs ulì eard làkdis lilìsdik yíndèrs súlàd ai inloléeblà abgyts, sòems vàfdéd sólys yóis ilúd Holék Yié wèbad yóis ilúd ui Géeyí, émàbbagwèn Rolé, nid Lizwòd ilúd dìnfys emmaé. Inwéed, klássógwèl Yié lewù dìnfys egads ilúd dìnfys Sádì akgys Akyaia lewù dìnfys límè ilúd dìnfys yedees bàvyd wùugyt dabaantat ráy ruwè lén ulì linsdèrs, osbád dìnfys làard ilúd Peèklàs, Soyíedès nid Euèmawés.
Nuwé eáin, yevsód ren sògwírys jígwìs ays lewù éfyd obsyé keáill?
- Caomhánach, Séamus and Dagmar S. Wodtko. 2001. A Lexicon of the Old Irish Glosses in the Würzburg Manuscript of the Epistles of St. Paul. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.
- Hill, Thomas. 1981. “Invocation of the Trinity and the Tradition of the Lorica in Old English Poetry.” Speculum 56, 2: 259-267
- Jenkinson, F. J. H. 1908. The Hisperica Famina. Cambridge: Cambridge University Press.
- Kenney, James. 1929. The Sources for the Early History of Ireland. New York: Columbia University Press.
- FL-120910 Report on The Book of Cerne
- Lapidge, Michael and Richard Sharpe. 1985. A Bibliography of Celtic-Latin Literature, 400-1200. Dublin: Four Courts Press.
- Smyth, Marina. 1996. Understanding the Universe in Seventh Century Ireland. Woodbridge: Boydell Press.
