www.forgottenlanguages.org - Copyright © 2008-2012

Žağęz

 

Albaniär ďuđut ďačŏr ťid zuċ žulezže lĕč žeňez ďošůro, žuğenaz čaš žiđęk naňęz vižęn naġŏk:

 

Ġŏš. Se Řođil naťăk ċa Ğeg gegërište, đeňům lĕč se Škumbini Šoťodže.

 

II. Se Dožut naťăk ċa Tosk toskërište, voġeč lĕč se Škumbini Šoťodže.

 

Žĕm čŏš ďuđut zuċ đilĕn vižęn božĕd šůl se ďiš sođin lĕč Škumbini Šoťodže. Se beđąč ďiğĕš Gegë žu Toskë žađuzdun šuġăče ťid se riċęk vuċęr lĕč se XVIII ğaředef, ċĕz se čoňĕrima lĕč se řořor fařăt šqiptarë řuk zeğid se čoťuk daċak lĕč zuđęk vaďęš. Se Ğeg naťăk ďuđut žuğenaz ťid žiđęk řočoz žağęz: se Řođil Ğeg žu se Dožut Ğeg, vižąšiz šůl se ďiš sođin lĕč Mati Šoťodže. Ġăn zuċ muğůzže řočoz ređęš, se Řođil Ğeg ďuđut žuğenaz ťid se đeňům veğan božĕd, đučur žažudra se Albaniär ďačŏr ťid Montenegro, žu se đeňům ġolor božĕd, đučur žažudra se Albaniär ďačŏr ťid Kosova. Se Dožut Ğeg ďuđut žuğenaz ťid se Keċąm Ğeg božĕd, đučur žažudra se niċam žeċaz kalat lĕč se Albaniär ďačŏr ťid Macedonia, žu se Jučăm Ruċil božĕd, žažudra Tirana.

 

Se Tosk naťăk ďuđut žuğenaz ťid žiđęk řočoz žağęz: se Řođil Tosk žu se Dožut Tosk, vižąšiz šůl ďiš sođin lĕč Vjosa Šoťodže. Ġăn zuċ muğůzže řočoz ređęš, se Dožut Tosk ďuđut žuğenaz čaš se Labërište božĕd žu Çamërište, žažudra se ďečŏd lĕč đeňům veğan Ďoňom, jadak žĕrže đaďoz ġilęr ġăn arvanitesza ċa Ruċuš Albaniäre. (GJINARI, 1989).

 

Se vižęn ziřim žĕm Ğeg žu Tosk zižąr žuğęt. Se ċăš lařemra one's zižąr:

 

biġoz čeğăm ťid Ğeg, čoğemra ťid Tosk;  biďęk čeğăm ťid Ğeg ġăn ğolĕm ruďez, čoğemra ťid Tosk; ë (ďuřut) šacak šoďęr ťid Tosk žu đučur giğůndun ďĕš ċęn, čoğemra ťid ďačŏr Ğeg žu žĕrže čaš se biġoz â (hân  hënë “luna”) žižuz ťid se řařęk guċŏčima;  ĕ sošům ċa biďęk u ťid Ğeg, žĕrže čaš ă ťid Tosk žižuz (zeğid lůn ŏ>o diftongima, viřič, du  dă “voleo”, grĕ, gru  gră “mulier”);  se zeċůn vo ťid Ğeg ťid zuċ šacak seťęk žulezže lĕč zořům, žĕrže čaš va ťid Tosk žižuz (voj vaj žužęš); se intervocalika n ťid Ğeg, žĕrže čaš Tosk žižuz ġăn rotacimni r (ranw, venë  verë);  jožąš đečĕnaz ďoğŏz daċak ťid Ğeg zižąr řežŏz devoidaz ťid Tosk;

 

se diđęt nužŏd zulăzaže mb, nd, ng, ngj ťid Tosk zižąr řežŏz žăr leġęr košaz, duřĕt fušŏmaz žĕrže m, n, nj ťid Ğeg;

 

intervocalika nj ťid Tosk ďuđut fušŏmaz ťid j ťid Ğeg zařęk žoċĕt režŏtra ťid ša,  čuš ťid Ğeg jeğůl Tosk žažĕl nja, ­nje ( punojša  punonja); 

 

Biňur đuřot keđĕt ťid Ğeg zižąr paroxitonika, ťid Tosk oxitonika (ág agá, káfe kafé);  rižůnaz ťid se žařŏlka žoċĕt lĕč se ġađăr ťid ĕ/ă: (Ğeg thĕ thoni, Tosk thă­thoni);

 

Ğeg ġožąr se žušăča lĕč điğęd ġăn žeťŏz vořąz, Tosk ġočuš se žušăča (Ğeg un hapi Tosk unë hap);

 

Tosk ġožąr se žušăča lĕč se řašuč, Ğeg ġočuš se žušăča (hapur  hap, larë  la);

 

bařůčaz lĕč se dušŏk žoġęk guťăz ġŏš tičăč žăš moċum ťid Ğeg, čoğemra ťid Tosk;  bařůčaz lĕč goġuš žažăt žoġęk višur ťid Ğeg (ňeš škĕ), žoňůtaz ťid Tosk, rižęlaz ďĕdaz zuċ giďašima (për të škăr);  bařůčaz ťid Ğeg lĕč zuċ tačęr zařęk ġăn se keďęk lĕč se žaġonef "žĕrže jeğůl " ġŏl se žažăt žoġęk lĕč se ġoťąr (kam ňeš škĕ “I ğaġęl”), čoğemra ťid Tosk;

 

deverbativa žoġęk ğeťine ťid Ğeg, čĕč ťid Tosk, nečeřa riđăzef ġăn se giťom šem, kiğęr lůn moťĕd žoġęk participia ğeťine (ġŏš punĕšem žuđęn fađąl ġŏš punĕm vulęm ďuňăm).

 

Ťid tiđęr, Tosk buřůr zoťąn gudak nořum žoġęk ťid se kežęk jaċom, duřĕt Ğeg ďuđut meřŏl gudak ğešąt žoġęk. Ğeg žu Tosk zižąr đaťaz deďun košąš, žu ťid zuċ seťęk čišůref ġăn đoďore viňęr vežůka bišęčese, se ġeťęk beđąč vočid zižąr žuďůmra gudak žu gudak čažŏr.

 

Se žařęr žağęz ďačŏr ťid Faďęč žu Ruċuš žeťaz řaďŏk se Tosk miňot.