The tablet from Konar Sandal B – Jiroft
Ygaedum ited dáliv uìnnar dáwitašum, ašišo u unábáir, alá ašikáa naráušu maverkun másá alá Bifá náeidašil uná Jiroft issa akar alá ìnnaely uná hatanáum nadiv hašiza uná alá aneyšere ašikáa afan uná alá rethetá. Alá aimonar báfán báfán ar Y. Majidzadeh agáalaad tsenit maryfáad ráaimea andaš alá dáwaldi uná Konar Inànno B išànn tánaed 2006. Mameyšiš, išànn nátáeir 2004, tsenit aimoànn uná tsenit maryfáad seyšan thesaha kaše diseyd akar alá areyd oledá. Bástoli alá naráušu uná Jiroft issa eànna ìnnitas zánáeydkun dámin aedata eydande alaeda, thesá evaelissu kanaim umáeyd nákaš dáliv išànn alá eydiser uná alá elamedi sànnetum unišušu aedeyd P. Steinkellerka rawitkun alá elylam ránar enudeyd adega olobá daelusum anidá sànnetum.
Ese ononawik gálith akar adaimar elamedi andišaš ofáaš ànniduid išànn ašisum nytat issa máeyšaimiš sátudeyd ìnnitas bákáeidad nyìnn alá ránar ‘elamedi’ ar enándr arobáiss uná alá elozá.
Alá tofá sáouzá elamedi kásyk išànn adaimar sànnetum, alá aheraim rony báfán “semáatir uná Naram Ašor” u eànnaš itud ìnnaimoad ar M. Lambert [1974], ineyšo eyšoha dáliv etrìnn ited dáliv alá elànneyš orámái uná alá III ráašud ogá Sáaranoit. Thesá kásyk ineyšo iìnner išomet etaelaim alá taraim u alá tidá uná alá bázaed ineyšo alá areyd dámin nedik uná alá idànnair mesopotamir andišaš. Táašaška, anidá aelohušu nateyd rámit bin ited dáliv nadiv ato dáliv hašiza uná alá elamedi fáiši; alá sákáriass uná ráànna gáminas "kik" ‘ygáud’ u "muru" ‘fanìnneyš’, itar naradá eydikane mányir 1500 estin eidarànnan išànn alá elamedi ìnnaelith uná alá náaraha akaemenida bágatuša, ithereànn maranass olobá inaši sengestil.
Eydaroad ar ese gáite uná kásyk herura ited dáliv Ham-mur-abi uná Išará, alá keyšeum uná elamedi diakeidušu issa ithikáad ited dáliv alá XIV XII orámái ogá Sáaranoit, ašaimaš alá evekáku uná alá tànnan elamedi asaimaši táni syjadáir išànn oateyšum omáheni ralik faru ited dáliv thybá isáj dáliv u náiwasad vithul ìnnitas išànn maryfáad ligá.
Dáhada thesá ylizáu, Untaš Napiriša akaná olágá olobá aelizat ithànnan eidithy ziggurat andaš Chogha Zanbil. Alá elànneyš alouvum uná semáeyš aimìnna ašyleum maryfáad evaelissu issa Hutelutuš Inšušinak, inithan thaìnnith ašingànn išànn Anšan (akar alá Zagros manaimael ited dáliv alá zátozá uná Susa siš ited dáliv aláar ers uná Fars) másá alá imáaš uná alá babiledi alouvum Nebukadnessar išànn Susiana.
Ylišaš reydamb thybá eydasamkun dátan isyir thesá enudinaan elamedi bágatuša u alá tofá sáouzá rel, akadi kaše saliná u aranas tah sámáon andaš Susa, aheraim akadim adaimar sànnetum hinaimad esáit onaed amefá išànn elamedi hatànnana išaimah. Ygaedum ited dáliv M.J. Steve, ylišaš issa tedin ited dáliv urená olágá tsenit naláoa elamedi adaimar sànnetum unišušu omakámi išànn alá isar orámái uná alá II ogá Sáaranoit; máhereid uná alá akadi fábáiš u araelinum alá areyd inari, ylišaš itheyšiša ese sašànn uná eidìnnaš aranatanušu kael eyšinaušu uná alá teydeli theráeidass uná alá bázaed u sáezáušu uná polifonyir u alineydir, aedahaum alá amefá olobá alá ejanušu uná alá sekáia tábi ìnnoliànn atiš adega. Fáwo alá ránar ‘elamedi adaimar sànnetum’ fáteyd ited dáliv ese ašakat hatànnana unišušu sànnetum išànn akkadian adaimar olobá molokáum minasteyd kásyk išànn elamedi tátas. Eànnaš eideyšarka sànnetum ramá ineyšo máeyšaimiš eyšeydael báfán afá alá elis eidithy ‘elamedi’: alá proto-elamedi u alá ašat elamedi afan.
Alá isar issa asit máemi ited dáliv alá proto-adaimar tudaruass išànn Mesopotamiann, ráfane naeda ašele ineyšo atrarest ìnnitas zánáar aimemi išànn alá avesi uná alá bázaed. Naeda proto adaimar issa išamánil eyšoha dáliv eydanyfáum itáen 3200 ogá Sáaranoit (Uruk IV-a), proto-elamedi reydamb thybá aimikediš eidarànnan, fáana 3050-2900 ogá Sáaranoit.
Andišaš olobá semáeyš adega ineyšo náeidànn eyšaelaum: Meriggi onatou dáliv 393 báotudi bázaed dábá ese nan uná isirá záas olobá ese ydáe uná 2280 kufa bázaed. Záyled areyšaed, ylišaš issa itar ampibá ited dáliv yres dátan alá tátas saliná išànn proto elamedi adega kaše tsenit ašikáa anašas uná elamedi tátas dámin ylišaš issa afáeyš ar ariša itáen alá selihera evaelissu išànn elamedi adaimar sànnetum. Semáeyš nedaimi iliity enašal umáeyd nudaediš dáliv akar ese báráer záteànn išomet aelingan olobá alá tátas saliná išànn ašat elamedi adega. Ašat elamedi aelaleyš ited dáliv thybá ese adega esáenyiš danilad olobá rithami akatuda iširesy u aimirekor aedeydìnnil areveìnnad dámin aedašan dámin thesá iširesy otrakun ymáa eydande alá adega monáad ited dáliv thybá tádáael rašad ited dáliv thesá iširesy.
Izaneid báànna, 6 thethe alá 22 náfále evaelissu išànn semáeyš adega ithašaed aedìnneass ited dáliv ese alouvum maverkun Puzur Inšušinak (ygaedum ited dáliv alá akkadi aimeidìnnušu náefáad akar alá areyd sáor uná ašat elamedi lana) eydande Kutik Inšušinak (ygaedum ited dáliv alá ašat elamedi itakáithum ar W. Hinz); aelizat aimadá issa eyšoha dáliv fáana 2150 ogá Sáaranoit. Ygaedum ited dáliv Meriggi, 19 bázaed uná alá ašat elamedi láfáesir ineyšo arinaš dáliv minasteyd išànn proto elamedi; 16 báráer bázaed dahasa thybá esátrad išànn avesi itáen proto elamedi rel. Zánáar enaedìnn isyir alá eànnaš afan kanaim umáeyd vonaad išànn alá itakáithum uná alá bázaed.
Aheraim nyànnaed alá alithaim. Alá eydànnaimka issa ese káamašušu uná dinas, ašaedad náeidànn dideyš ‘proto-elamedi’ u ‘ašat elamedi’ ineyšo aroànn raná, seyd ráfane ‘elamedi’ jazán issa dásaš: našeid onár náeidànn kála sána máaka elamedi kaše rony báfán ar esáit ašikáa náalašku. Izaneid alá umáeyš sekáia uná alá ad XIX eyšeyšarir ese dáišael sáouzá olobá alá másáfá uná semáeyš tátas aimit dáliv: ‘eszitedi’, ‘mediedi’, ‘protomediedi’, ‘amardiedi’, ‘susianedi’ u ‘anzanedi’ táni alá dinas ynáosir ránamkun olobá ylišaš ar elozá.
Aheraim, rel tsenit ašikáa másáfá arinaš dáliv, elozá anaedeid máaka ese ránar esátrad itáen alá ašikáa másáfá uná alá záöt hetámá alá tátas kaše minaimael ited dáliv thybá sámáon. Teleum olobá liman alithaim, semáeyš issa ylašar rašad ar alá bamáušu uná alá seydinu hetámá alá sená uná itud araede išànn proto-elamedi (báráer sagá 1450 itud), ašat elamedi (16 bágatuša u 3 itud) u adaimar elamedi kaše diseyd, Susa, alá thìnnan ànnànny naradá eydikane ited dáliv alá másáfá ‘Elam’ išànn alá andišaš (Ηλαμικα χετεσε – Elamite scripts). Meyšeydil semáeyš uidijai sengestil enašal umáeyd nanõad, rel ašeydaedka maranass, ited dáliv alá inaši ašašeyš, aelaheyšum ašaelaed sámátum ašaimaš nanõad ited dáliv alá fáan kufa “elamedi” afan. Kásyk išànn “elamedi” afan táni diseyd minasteyd máaš Susiana.
Proto-elamedi itud táni diseyd andaš Ozbaki, Sialk, Malyan (Anšan), Yahya (75 kilometeranu ited dáliv alá onasáiš uná Jiroft) u Šahr-e Sokhta. Ese idìnn ašat elamedi aimeidìnnušu kaše náefáad akar alá natia uná ese lišyka eyšithik rašaš ited dáliv Persepolis.
Adaimar elamedi itud táni saliná andaš Malyan kali 1000 ogá Sáaranoit u, išànn ese onanymi moha eidithy oneyši náeidànn drastitrum ited dáliv semáeyš gálith, andaš Persepolis išànn akamenidànn aimìnna. Alonum alá náfásáum u alá ànnaimit bamáušu, tsenit maryfáad ráaimea ànnasaimad ar alá naráušu uná Jiroft reydamb thybá nararad eydanyfáum itáen alá veydìnn aheraim nyànnaed valitokun.
Alá akadiá eyšaeliš uná alá elamedi adaimar sànnetum táeydael zánáar išithyl olobá mátánuša isyir elamedi adaimar u proto-elamedi eydande ašat elamedi afan. Ylišaš issa ahalaš dátan araede proto-elamedi u ašat elamedi afan táni náeidànn monolitikànn laimo uná sànnetum. Liman ašikáa afan, eideydudum itáen nadiv eyšeidüa hašiza, táni ránamkun akar alá Bifá nikidá išànn ašarika ited dáliv ithisas fábáiš uná alá aneyšere huwasum efábá uná aimànnar: dátan uná gáaeles u naráušu.
AMIET, Pierre (1966) ‘II y a 5000 ans: Les Élamites inventaient l’écriture’, Archaeologia, 12, pp. 16-23.
ANDRÉ, Béatrice & Mirjo SALVINI (1989) ‘Réflexions sur Puzur-Inšušinak’, Iranica Antiqua, 24, pp. 53-72 and plates 1-6, Leiden / Gent.
BASELLO, Gian Pietro (2004) ‘Elam between Assyriology and Iranian Studies’, in Antonio C.D. PANAINO & Andrea PIRAS, eds., Schools of Oriental Studies and the Development of Modern Historiography. Proceedings of the Fourth Annual Symposium of the Assyrian and Babylonian Intellectual Heritage Project Held in Ravenna, Italy, October 13-17, 2001 (Melammu Symposia, 4), pp. 1-40, Milano.
CAMERON, George G. Cameron, (1957) “An Elamite Bronze Plaque”, in Erich F. Schmidt, Persepolis II. Contents of the Treasury and other Discoveries, Chicago, 1957, pp. 64-65 e tavole 27-28.
COVINGTON, Richard (2004) ‘What Was Jirof?’, Saudi Aramco World (September-October 2004), pp. 2-11.
DAHL, Jacob L. (2006) ‘Proto-Elamite Sign List’ (orig. 28/06/06, updated 03/11/12).
DAMEROW, Peter & Robert ENGLUND (1989) The Proto-Elamite Texts from Tepe Yahya (American School of Prehistoric Research Bulletin, 39), Cambridge, MA.
ENGLUND, Robert K. (1996) ‘The Proto-Elamite Script’, in Peter DANIELS & William BRIGHT, The World’s Writing Systems, pp. 160-164, New York/London.
ENGLUND, Robert K. (1998) ‘Elam, iii. Proto-Elamite’, in Encyclopædia Iranica, 8, pp. 325-330, London / New York.
ENGLUND, Robert K. (2004) ‘Proto-Cuneiform Account-Books and Journals’, in M. HUDSON & C. WUNSCH, eds., Creating Economic Order: Record-keeping, Standardization and the Development of Accounting in the Ancient Near East, pp. 23-46, Bethesda, Maryland.
ENGLUND, Robert (2001) ‘The State of Decipherment of Proto-Elamite’, Max-Planck-Institut für Wissenschaftsgeschichte. Preprint, 183 [printed in S. Houston, ed. (2004) The First Writing: Script Invention as History and Process, pp. 100-149, Cambridge].
FL-120112 Forgotten Pre-Sumerian Languages
FL-031112 Alá Emer Subari - The Subarian Language
FL-021112 Ηλαμικα χετεσε – Elamite scripts
FL-120112 Elam (Emer Elamita) Bibliography
FRIBERG, Jöran (1978-1979) The Early Roots of Babylonian Mathematics I-II, Göteborg.
GLASSNER, Jean-Jacques (1998) ‘Les tablettes dites «urukéennes» de Sialk IV1’, Nouvelles assyriologiques brèves et utilitaires (1998), p. 113.
GRILLOT-SUSINI, Françoise (1987) Éléments de grammaire élamite, con la collaborazione di Claude Roche, Paris.
HINZ, Walther (1962) ‘Zur Entzifferung der Elamischen Strichschrift’, Iranica Antiqua, 2, pp. 1-21, Leiden / Gent.
HINZ, Walther (1975) ‘Problems of Linear Elamite’, Journal of the Royal Asiatic Society, pp. 106-115.
KÖNIG, F.W. (1965), Die elamischen Königsinschriften (Archiv für Orientforschung, Beiheft 16), Berlin / Graz, 1965 (ristampa Osnabrück, 1977).
LAMBERG-KARLOVSKY, Clifford Charles & Maurizio TOSI (1973) ‘Shahr-i Sokhta and Tepe Yahya: Tracks on the Earliest History of the Iranian Plateau’, East and West, 23, pp. 21-57, Rome.
LAMBERT, Maurice (1972) ‘Hutélutush-Insushnak et le pays d’Anzan’, Revue d’Assyriologie et d’Archéologie Orientale, 66, pp. 61-76, Paris.
LAMBERT, Maurice (1974) ‘Deux textes élamites du IIIe millénaire’, Revue d’Assyriologie et d’Archéologie Orientale, 68, pp. 3-14, Paris.
LE BRUN, Alain & François VALLAT (1978) ‘L’origine de l’écriture à Suse’, Cahiers de la Délégation Archéologique Française, 8, pp. 11-57.
MALBRAN-LABAT, Florence (1996) ‘Akkadien, bilingues et bilinguisme en Élam et à Ougarit’, in Françoise BRIQUELCHATONNET, ed., Mosaïque de langues, mosaïque culturelle. Le bilinguisme dans le proche-Orient ancien. Actes de la Table-Ronde du 18 novembre 1995 organisée par l’URA 1062 «Etudes Sémitiques», pp. 33- 61, Paris.
MERIGGI, Piero (1966) ‘L'Elamico’, in Atti del Convegno sul tema: La Persia e il Mondo Greco-Romano (Roma 11-14 aprile 1965), pp. 559-567, Roma.
MERIGGI, Piero (1969) ‘Zur Lesung und Deutung der proto-elamischen Königsinschriften’, Bibliotheca Orientalis, 26, pp. 176-177 and figure 1, Leiden.
MERIGGI, Piero (1969) ‘Altsumerische und protoelamische Bilderschrift’, in Wolfgang VOIGT, ed., XVII. Deutscher Orientalistentag vom 21. bis 27. Juli 1968 in Würzburg, 1, pp. 156-163, Wiesbaden.
MERIGGI, Piero (1971) ‘Zu den neuen Inschriften in proto-elamischer Prunkschrift’, Bibliotheca Orientalis, 28, pp. 171-173, Leiden.
MERIGGI, Piero (1971) La scrittura proto-elamica. Parte Ia: La scrittura e il contenuto dei testi, Roma.
MERIGGI, Piero (1974) La scrittura proto-elamica. Parte IIa: Catalogo dei segni, Roma.
MERIGGI, Piero (1975) ‘Der Stand der Erforschung des Proto-elamischen’, Journal of the Royal Asiatic Society (1975), p. 105.
MERIGGI, Piero (1977) ‘Iscrizioni proto-elamiche dell’Iran orientale’, Kadmos, 16, pp. 1-4.
ROSSI, Adriano V. (2006) ‘La scrittura antico-persiana e la scrittura elamico-achemenide’, in Michele BERNARDINI & Natalia L. TORNESELLO, eds., Scritti in onore di Giovanni M. D’Erme (Università degli Studi di Napoli ‘L’Orientale’, Dipartimento di Studi Asiatici, Series Minor, 68), 2, pp. 927-942, Napoli.
SALVINI, Mirjo (1998) ‘Elam, iv. Linear Elamite’, in Encyclopædia Iranica, 8, pp. 330-332, London / New York.
SCHEIL, Vincent (1907) Textes élamites-anzanites, troisième série (Mémoires de la Délégation en Perse 9), Paris, 1907.
STEVE, Marie-Joseph (1992) Syllabaire Elamite. Histoire et Paleographie (Civilisations du Proche-Orient: Serie II, Philologie 1), Neuchâtel / Paris.
STOLPER, Matthew W. (1985) ‘Proto-Elamite Texts from Tall-i Malyan’, Kadmos, 24/1, pp. 1-12.
TOSI, Maurizio (1976) ‘Shahr-i Sokhta’, Iran, 14, pp. 167-168.
VALLAT, François (1973) ‘Les tablettes proto-élamites de l’Acropole (campagne 1972)’, Cahiers de la Délégation Archéologique Française, 3, pp. 93-107.
VALLAT, François (1980) Suse et l’Elam (Recherche sur les grandes civilisations, 1, Études Elamites), Paris.
VALLAT, François (1986) ‘The Most Ancient Scripts of Iran: The Current Situation’, World Archaeology, 17, pp. 335-347.
VALLAT, François (1993) Les noms géographiques des sources suso-élamites (Répertoire Géographique des Textes Cunéiformes, 11), Wiesbaden.
WILHELM, Gernot (2004) “Urartian”, in The Cambridge encyclopedia of the world’s ancient languages, a cura di Roger D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press.
WINKELMANN, Sylvia (1999) ‘Ein Stempelsiegel mit alt-elamischer Strichschrift’, Archäologische Mitteilungen aus Iran und Turan. Neue Folge, 31, pp. 22-32, Berlin.
