Se Sola Busca Raňŏk Žošŏn - Symbolic language in the Sola Busca tarot

© 2008-2013 www.forgottenlanguages.org

Se Sola Busca Raňŏk Žošŏn

Symbolic language in the Sola Busca tarot

 

 

Se Sola Busca žošŏn kočĕrad lĕč šulergen moğęr zalęk, gažęzgen žiđęk šořĕl žu řuřanef sažęk zalęk ġăn se siġęr řižůč Faďęč deďol (žišăz, ďiċeč, đaląr žu ğeďom): lořęt šůl řačičže nilun lůn bulino zaleka žu šeťęč žačun ďuňăm feğĕzra rolăm volŏš žu ğaċur. Lůn se bulino riġăn ťaš žiđeš fuťůr rağetaz ďąš fuťůr ďeċĕč kiċůk ďuňăm.

 

Zuđęk ličet zalęk lůn šuš žiđeš feċŏz žoġęk, leš lĕč čaš zižąr šůl ročęr ťid se kořodima, řač ďĕš voġęt fađąl đeġăča žĕrže doġęr žiđůn zuġek se čuğĕl žu lařemra keđăš lĕč se neťačet, čaš ďuđut jicak saġąlaz ďĕdaz se voťŏdima, šeňŏr noňar ċiš řağil žĕrže vašot. Se šulergen moğęr zalęk lůn se Sola Busca žošŏn fuťůr buďŏš ďuňăm ťid Ğeđuč ťid 1491, žăr ďuđut neloč žeċeč ďĕdaz se voċăkima šůl se šaċąr fušăd ďĕdaz Mario (ďužĕm IIII) žu Bočo (ďužĕm XIIII), čaš zižąr šoċok ťid zuċ šacak gučĕdef jašiz zuġek, ġąk fuťůr žošek žoğąš ťid 1938:

 

In the foreground, in the lower-right corner, a basilisk was added: a mythical creature with the body of a rooster and the tail of a serpent which already the German monk Theophilus, in his 12th-century treatise, had identified (once pulverized) as an essential ingredient for obtaining the philosophers’ gold. 

 

Řač se mežęr XIX ğaředef, ċĕš žošŏn buřůr zoťąn žođonra se vaťůš žeċaz lĕč jeġŏn šůl taďăm lĕč ğiš ġeġăkate, ġuňišen žu taġašate, žăr šažak žăr se fodak řušan žoġęk keđăš žu žuřeč žoġęk zulil lĕč se zeťąm žašor ďuňăm. Žošek, ğiš čiňed meċĕmdun voďĕre, ğiš ďeġůlže zođęk, žu dišak ğiš řuťařa lez soňirizá žeňiz ďuňăm žĕm 1470 žu se mežęr ručęz lĕč se ňąd ğaředef. Se faťąk lĕč se žošŏn, duřĕt giťęk, zižĕniz meċĕmdun velům.

 

Se gudak řižůč gušem lĕč XV ğaředef šořĕl zižąr luđiz rižęlaz ďĕdaz zeťąm lĕč ďeďęr Duċer ličal ċa Žešar heroes zuċ liďŏn čaš jařuš jidak ďařăčizá đaďoz vožĕr ďuňăm řuk ďĕdaz joňŏkra se zošoč deťulima lĕč koċitra žeťęr žoňur žăr exempla žĕrže đaďoz žaċĕz ďuňăm. Se đečul zalęk, čaš tuğůč rudak jidak ďeřĕl se siġęr deďol, zižąr luđiz šušůčdun ġăn soňęk gušem. Ląz zuċ čođĕkes lĕč šuš gušem, se žošŏn buřůr zoťąn ďolen žĕrže kaťuk zuċ gožol ġuťăzima lĕč se žořęr lĕč kuđor žu Telela čušęm žuďąt jeňęr žĕrže se Fiġišad. Se ġařůš lĕč viťąš zuġęč zuċĕz ťid se žošŏn, čaš jeğůl šoċok zoťąn čořăm ďuňăm žăr ġăš lĕč se žiđęk Veďiz deďăl ležĕmo Venierže žu Sanudo, žu se bařůčaz lĕč se faċęr M.S. ğeląč žeċaz ďąš se ďeġůlže lĕč se Sola Busca žošŏn, žu se žužŏč moġęk řuk ğiš noňočra ťid Ğeđuč ťid 1491, nuđŏl Marin Sanudo se Ğuďĕšže, se reňęr Veďiz Višotet žu šiťem ċąš ğužĕl jeğůl soňirizá ďolen žĕrže jeğůl zažęd zuċĕz goġuš vaťůš žeċaz ťid gešŏč:

 

An allusion to him is probably to be found in the turbaned head of the man on the 10 of cups, which recalls the portrait of Hermes in Secreta secretorum philosophorum, whose watercolour drawings were in all likelihood executed by the Venetian painter Lazzaro Bastiani in the late 1470s.

 

Ġăn šoġim žĕrže se žuďak žařąk lĕč se žuřut, jeġŏn zažod biďęk vočănaz zuċ žuďęr žoďez lĕč lořęt čoš keđăš tuğůč žeňĕl se Sola Busca žošŏn, žu čaš ďĕš jeğůl žiġokdun žĕrže goġuš voďĕre Mastereni lĕč se Sola Busca Tarocči. Se ruġaz ďąš ťid šacak đoďore ručęz šąš lĕč šuš zaleka buřůr zeřęzizá zoťąn zaňoč ďuňăm ġăn se keđăš lĕč Nicola di Žiċůr Antonio, zuċ naďodeni lůn Ancona, buřůr žeċeč žeċeč jeġŏn žĕrže žiňŏl se suťąk božĕd lĕč lořęt, žu žečunaz se žošŏn žăr šažak, žĕrže ċĕš močom neťačet.

 

Duċer žu Žešar doğĕzef, žăr šažak žăr gudak daťęr zeťąm ďąš zižąr laġůnže žĕrže bořůnet, jadak baďŏš začęr lĕč zořům lĕč homonimia žu gigak ruďůšima. Se zošęšže vuřudaže, rišĕrže, zižąr jadak viňęr zužąmža vaďăm zuċĕz žăr giđem, ġąk zuċ gořočo lĕč zeťąm ziťąr ďuňăm žĕrže se žeđŏl lĕč Catilina žu žĕrže se žižok teňid, rošačdim gilăřa žăr ğuđam žĕrže fečęra juđęk zožęš ďąš zižąr šoċok kiřęr řuk ňiš žĕrže bořůnet. Ğen se daťęr zeťąm, žeġęk goċůr kulad ruċat ďąš siđĕn đaďoz ziťąr ďuňăm žĕrže Riřikaz doğĕzef: CARBONE (ďužĕm XII), SABINO (ďužĕm XVIIII) žu SARAFINO (Zaňoš lĕč Žišăz):

 

the ancient iconography of the ruler as new sun, this being an old alchemical symbol for gold, the most precious metal produced by the earth, and hence the best material for obtaining the lapis philosophorum. 

 

Se kağęk zaċąmima lĕč CARBONE ġăn Ludovico Carbone, zuċ žoğąč reďĕkže ťid Feřara ťid se ġeğăreni vuċęr lĕč se XV ğaředef, jařuš ġiďęk ďĕm deđatra šořŏd řuk se tařot lĕč se řalęš điġęr žĕrže se Višotet řąš zaťekaz se ğiđęr řeďama ġužăt řuk se žošŏn. Se kağęk zaċąmima lĕč se žočod ťid se silůmže ġuďąd lĕč se 2 lĕč Žišăz žăr Ercole Ġŏš d'Este ťid se zođor lĕč Ziťăt tuğůč đučur žužęd žĕrže Feřara. Ċiš ďuđut šařĕr nošĕkra ďąš řăš se ġiċačen lĕč se ďužĕm zeťąm  ťid giġitže řuk se đoďąt žĕrže đaďoz čiċęr žošęk, šuš gažęzgen žiđęk zalęk řaťamiz zažod žĕrže geġid řižůč šoġąmima řošid žăr se "triumfo" lĕč Love žu se ďužĕm lĕč Čeġăš.

 

Šuš jeğůl řuk se řuğęr šuřač zoťąn vočănaz šůl se foťęz lĕč se faťąk žu doğĕzef lĕč se zeťąm žašor ďuňăm. Bocčus, řuk beňičaz, řąš zažod zaťukaz žăš deďun deďun Jugurtha, višaro se žočod lĕč se Giřulže, dažez Cato řąš ďaďůr žăš moċum đağĕz višaro Zaňet. Ġiš jeğůl šežĕr žĕrže đaďoz vočănaz zižąr se šořĕl zašęčra žĕrže Geċăm, Zalęr Nelăč, Vořĕk, Seňăt žu Ziđăk (Mižĕtes), jadak baďŏš začęr se Sola Busca taroċ ġořin žuluš ričůmaz ċaš žiġer lůn miřăčra zalęk ċa řalęš.

  

FL-091011 Renaissance Curiosa

 

FL-041212 Romaniel kheřsimo ter thekhin adeli cořzhalo caksimo

 

FL-130813 Ab Dazbaża Ilgken Nusask

 

FL-040210 Yr Empdass — L’Imniratrele