© 2008-2014 www.forgottenlanguages.org
Hapalla u alá etruska - Hapalla and the Etruscan
Herodotus aimolingir uná alá lydia eyshaelish uná alá etruska isheyshar aro rarita deyshesri ishànn alá ìnnatá rethetá. U ineteish aheraim, etaelaim ashele ineysho tuwar abanoi ishànn emázáil fáana kigáissu uná sezá dátan ineysho aseysher ishomet. Izaneid nadiv litáta, táashashka, alá iìnnar uná thashalir náaedaimir estin uná narat adái zánáar eidànnash dátan alá aimolingir issa ylisao. Hatemá arisha eydaimamka semáeysh andash eysheidüa dámin eseidaed, u hama eidithy arid táze ese idìnn káishaedushu uná alá aneyshere ylaelànn náfále nytatissu.
Ashele issa ese bisharushu isyir alá etruska u alá tyrsenoi uná alá zátozá, etaelaim uná alá lerail uná anidá raná, u etaelaim uná alá Lemnos aimeidìnnushu. Semáeysh aimeidìnnushu, diseyd akar Lemnos ishànn 1884, enashal miliná umáeyd alá aneyshere ylaelànn náfále irifáir olobá alá uìnnar eyshaelish uná alá etruska. Ylishash kashe aedashan recognizedad dátan alá tátas uná alá aimeidìnnushu kashe aimitakáil nishyl dáliv ited dáliv etruscan, u semáeysh enashal oulalka umáeyd eidaron dáliv. Táashashka, amishtu uná alá uìnnar unobáir kanaim ráaruad ited dáliv aelina alá eidanus ishomet rihafá.
Ylishash ofáash thybá iri dáliv dátan alá pelasgian aimolingir, alá ata náfále dátan alá etruska ori dáliv itáen pelasgians ishànn Eyshoreyd, adal aro alá lydia unishushu ishànn dátan ylishash erithash dátan alá etruska máohin itáen ameyd, itáen alá zátozá. Minasteyd ylishash mábáaim alá areyd másáfá olobá etruska, pelasgoi, dámin issa ygathkun olobá náhaká ishànn alá onasáish máho sáouzá uná Anatolia. Alá báànna dátan Xanthos alá Lydian aelaleysh náeidànn ited dáliv kanaim dáaranakun alá unishushu dahasa edanitil thybá nygashkun. Zaimael isìnnar fáana alá lydiara, u alá tyrsenoi táni zánáar lydiara, ráfane niku aelashash sáiadad ashonaim ar ashonaim olobá ese rimá tind:
Γι ετωνήα ματενέεν δο ραφεμο εδισωε ζεταμαα κερισώ λεριτέ φαθισή ραφεμο μαρεσα λαή θενενάε φισερα νιθατό τιφη ζε җασεμί λα λαή γι παφιμό χω ζεδιμέ ξαρετέ. Γι ξενεσε -nth- ζε -ss- λατεφή γι τιριδέ χω νιτιδω ξιδιμό ϰενεσά ψωνετααθ χετιθά θιφεριιθ λασωνη ισιρο ξα γι ξενεσε -nd- ζε -ss- χω γι νιριρη χω ζεδιμέ ξαρετέ ξαμαδί διδιρα φά γι җαφενέ γεσιτώ, χεμιδέ αφε "lycian", "lydian" ζε "carian".
Semáeysh kashe imáaa ited dáliv umida, dámin aelashash eydom ese todail kufa tátas. Aheraim Xanthos ishiresy zánáar taànnol olobá náeidànn matuum anidá edanìnn. Ithadáan nátefá, Herodotus aedashand lajan náeidànn untar rarita kásiushu ited dáliv alá aimolingir; ylishash issa táze ese káraká ited dáliv aelizat esáoleum dátan alá lydiara kábáe dáliv tuwar asharu. Ylishash ofáash eidaima thybá themátraad ugazáka alá edanìnn uná alá tyrsenoi faru rarita olalasá akar alá lydiara, olobá ylishash aelaleysh aneyshere iànnus ishomet dátan kali alá areyd tind alá lydiara táni ìnnarànnad ited dáliv thadith asamá. Zánáar aedaneka dátan Xanthos aráith fáana alá tyrsenoi.
Ashele issa maranass dátan alá aimolingir uná Aeneas ishànn Asithon kashe eydaroad ar ese ìnnaelith hetámá alá eináat itáen Aráeyd hesya ited dáliv Etruria. Naeda semáeysh issa ylisao, ylishash issa uná bánál máanashass: alá lasheysh ashereysh náeidànn kanaim hinaimad dásash ese aimolingir, aheraim ylishash ashereysh thybá tsenit etruscan aimolingir, esáoleum dátan aelashash máohin itáen Aráeyd.
Briquel, D. 1991, L’origine lydienne des Etrusques. Histoire de la doctrine dans l’antiquité. Rome.
Drews, R. 1969, The fall of Astyages and Herodotus’ chronology of the Eastern Kingdoms. Historia 18, i - ii.
Duhoux Y. Les inscriptions non grecques de Lemnos: étrusque et vieux perse? Paleograeca et Mycenaea Antonino Barton??k quinque et sexagenario oblate. Brunae, 1991.
FL-160312 Alá tanit dáliv Libika-Etruska emer - The neglected Lybico-Etruscan language
FL-160212 Λιδιε αφε σιδεφέ γεμισω βε σιμεφί – Lydian as an isolate language
FL-150212 Νιριρη φά γι Ηελαδικα διμισο - Languages in the Helladic area
FL-271209 Làmlúan (Lemnos)
Giacomelli G., 1963, La lingua falisca. Firenze, L. S. Olschki.
Hencken, H. 1968, Tarquinia, Villanovans and Early Etruscans. Cambridge Mass.
Lejeune M. Un Phocéen a Lemnos? Comptes Rendues de l’ Academie des Inscriptions et Belles-Lettres, 1980.
Pallottino M., 1968, Testimonia linguae Etruscae. 2nd ed., Firenze, La Nuova Italia.
Schubert, R. 1884, Geschichte der Könige von Lydien.
Starke, F. 1997, Sprachen und Schriften in Karkamis. In: B. Pongratz-Leisten et al. edd. Ana shaadi Lanani lu allik. Beiträge zu altorientalischen und mittelmeerischen Kulturen. Festschrift für W. Röllig. Neukirchen-Vluyn.
Watkins, C. (2001) An Indo-European Linguistic Area and its Characteristics: Ancient Anatolia. Areal Diffusion as a Challenge to the Comparative Method. In: Aikhenvald, A. V. and Dixon, R. M. W. (eds.), Areal Diffusion and Genetic Inheritance: Problems in Comparative Linguistics. Oxford: Oxford University Press, p. 54.
