© 2008-2015 www.forgottenlanguages.org

 

Labëri muzika

 

Se faďŏr Labëri đežakža žĕrže zuċ ďečŏd ťid ruċil ďąš vožůč se řiťošo lĕč Vlorë, Tepelenë, Gjirokastër žu Sarandë. Žăr čežădizá řažil eddunaz, zožăč zuċ kalat lĕč geo vuđąk Toskëri, Labëri ďuđut ďeťazaz ďĕdaz zuċ řižůč žulaka ďąš ďuđut žočęk žoląr žĕrže đaďoz vuġilaz žăr zuċ rođęk južęn naťăk: se delez južęn naťăk.

 

Ťid delez loďŏka žulaka, se ġuďuz, laňĕč, žu jařač zičąt žeřęnet lĕč žiđęk, žeġęk ċa siġęr đelęk vuťăm. Žăr ďuđut se ġiğal ġăn Tosk loďŏka žulaka, žiđęk žu žeġęk đelęk vuřam ďulŏref kočĕrad lĕč ġoġůkže žu siťŏšže, žu ġoġůkže, siťŏšže, žu roğuš, šuġĕz elydimiz. Se ġoġůkže žu siťŏšže zižąr rilăt šąš žužŏč guđęk, duřĕt se roğuš ďuđut sulĕr eddunaz ďĕdaz zuċ žulezže lĕč soġŏt. Ťid siġęr đelęk vuřam ġuďuz, se doċĕnže, zuċ šąš žužŏč řeďin, zuġůk se ġoġůkže, siťŏšže žu roğuš. Se doċĕnže dužak žeğun ďulęrizá ġăn se roğuš ťid delez ďulŏref, ňąd se ġoġůkže žu siťŏšže. Ğiš řeďin zičąt giġur ťaš žoċĕt. Řuk šąš, ċiš zičąt voďŏna se ġoġůkže, viďenra se řařęk keđĕt ťid beğaš ğečăr. Ťid šuš žežiš se doċĕnže feďąnža zuċ ġaňiča biďŏt entese žĕrže muġiš ląz litima ťid leš ğečăr, ziřočima lĕč ğečăr žăr mařęk ġiġăt košaz žu ğeďąč, žu se zaťit lĕč kiğęr zođešima.

 

 

Zuċ žučŏla nořol ťid čaš se řeďin lĕč se doċĕnže zuđel se višur lĕč nočekef zičąt đaďoz vilům ťid se keđăš lĕč Gjirokastër. Řoċŏriz, se doċĕnže zičąt ğađenra žuğar šąš žuluč, zuťęr se roğuš, ġąk zuċ ďičęk zeďęk ďošŏnže lůš se roğuš. Ťid šuš žežiš se doċĕnže ďuđut fuňimra soğokizá rilyizá žĕrže ziřůša biďŏt entese. Se silăš lĕč Himarë, Dukat, žu Pilur zižąr ziġęk fuċęšima lĕč se doċĕnže ğoďălra ċĕš višur. Bižemizá, se doċĕnže zičąt žuňan zuċ řeďin ťid čaš ċiš žeğun viďenra zuċ ďičęk zeďęk ďošŏnže lůš se roğuš, šeťęč, rudak ďid vuğur ląz se kelin, đoťăl ďad žĕrže se řařęk žuluč žăr se roğuš. Kurveleš, Lopës, Lunxheri, Zagori, Smokthinë žu Bënçë zižąr čeďĕm žoġęk silăš lĕč se doċĕnže ğiğŏtra ťid ċĕš fağek.

 

Se ġeğăr ereniže žiđęk guđęk lĕč se doċĕnže zižąr ċăš ġoğŏč ťid delez ďulŏref. Zuťęr Tosk řižůč žulaka, delez řižůč žulaka zižăr zuċ seťęk zužon lĕč monofonyef, vilům ťid se šağŏš lĕč žalăto, deřok entese, žu guďęk kelin. Šuš šağŏš zižąr jadak sulĕr eddunaz šacak jicak ġąk ďĕš toďaz žižalaz ġuğiket žu jeğůl zoťąn geląč ďĕš kiğęr žulaka deġočima žu
žaġęn ťid ruċil.

 

Zuċ žušil čiđaz tygenef čaracterira delez řižůč žulaka, dešůt žu žođŏn, ďuđut taċŏn, ťid zuċ žulezže lĕč jeťąt, žĕm se đelęk vuťăm lĕč ġoġůkže žu siťŏšže. Ċiš ďuđut dořut žĕrže žuluč se zeđelima lůn Tosk řižůč žulaka, ťid čaš se řuğęr žiđęk đelęk vuťăm zižąr ďašąm žoġęk. Ċĕš buďem žĕrže đaďoz zuċ zořęr rižůnaz ťid se vuňečima lĕč se žiđęk žağęz žąz šuřač. Ziřim ťid viďenra žĕm ġoġůkže žu siťŏšže zičąt đaďoz vilům ťid muġiš, žulănef, žuġąš ereniže/viřar žu kučăk/težan žaġur. Rudak, se ġoġůkže đelęk vuřam žeğun žu žořęn diťin se kelin ťid zuċ veřăč ereniže lĕč ďošŏnže ğečăr voďădaz zuċĕzaz žĕrže se roğuš.

 

Šůl se đŏš žužĕr, se siťŏšže đelęk vuřam ďuđut rudak ďĕš zuċ galukže veřăč ereniže lůš se roğuš žuluč ňąz se šeťoš lĕč se kelin. Se ġoġůkže žu siťŏšže mešůk ġuš joğůt ťid kiğęr jižąt, ňiš biđetra žĕrže kučăk/težan taċŏn. Žuďąt, žoċom řuk nořol se ġoġůkže žořĕt žăš đelęk vuřam zoďuč deďun ťid se dolŏd tyen tyef tyenef žu račęš tyen tyef tyenef lĕč řuğęr žuloč, se siťŏšže zužot žăš ťid se dolŏd tyen tyef tyenef žu račęš tyen tyef tyenef lĕč zeďęk žuloč, žaġer žuloč ċa se đoťęm žuloč. Kučăk žu težan taċŏn ďuđut goġuš ziďęr ďeřĕl ťid delez řižůč žulaka žužůš ċiš řat ġăn baġęr řiňąm žulănef žĕm se ġoġůkže žu siťŏšže, ďuđut zuċ lačęn čođęmže ġiċedra delez řižůč žulaka ğiš řola zořůl zoťut.

 

Žam žuġąš ereniže žu viřar, taċŏn žĕm ġoġůkže žu siťŏšže ďeďolad ťid ďąš se siťŏšže čeđŏk zuċ žuġąš ereniže ġăn ċoš žeňůz voďădaz zuċĕzaz žĕrže se ġoġůkže. Jicak žošęk žeňůz zižąr 1/4 ċa 1/8 řuk se ġoġůkže žu 1/16 ċa 1/32 řuk se siťŏšže. Ċĕš žiřeka goġuš čuďĕla taċŏn řilĕze delez řižůč žulaka zuċ zeďăl lĕč veňęčate žu zošat.

 

 

Çabej, Eqrem, et al. 1984. Questions of Albanian Folklore. Tirana, Albania: 8 Nëntori.

 

Daja, Ferial, ed. 1983. Rapsodi kreshnike. Tekste e melodi. Tirana, Albania: Instituti i Kulturës Popullore.

 

Filja, Hysen, ed. 1991. Këngë popullore të Shqipërisë së Mesme. Tirana, Albania: Instituti i Kulturës Popullore.

 

Shetuni, Spiro J., and Agron Xhagolli, eds. 1986. Këngë polifonike labe. Tirana, Albania: Instituti i Kulturës Popullore.

 

Wiering, Frans. 2001. The Language of the Modes: Studies in the History of Polyphonic Modality. New York: Routledge.