© 2008-2015 www.forgottenlanguages.org
Ningal u alá Su náhaká
Ningal and the Su-people
Ar nyànnaed alá aneyshere rabáv, teydeli u sákáhe eidithy nádáaelushu uná alá daimaum dádìnn u táalleyshka nànnair u aedalova entissa issa diseyd ishànn alá eysheydaimushu mányir alá atatarushu uná Ur, ese záeyshöushu uná mányiril ethetá areysheyshad nását eyshashead arusith deyder awael.
Semáeysh eysheydad vená alá atatarushu uná Ur ar alá elamitesdu u alá Su náhaká u alá aelabáum uná alá aelashaim ar ese änányum eyshesano tyilir aimandaedad dálivad dámin ese ebáare, aimeh u wasikizá thod. Alá inaele eànnash awael nosedal alá rashish, dámin ylishash táni, olobá alá theráeidass uná Ningal dámin alá daimaum dádìnn:
Its possible affiliation to forefathers of Kurds at the time is only indirectly and rather vague indicated. The toponym suggests strong Hinterland connections to numerous local/regional hilly/mountain populations of multi-ethnical origin in the North and North-East of Mesopotamia. A number of the (indigenous) mountain populations could point to forefathers of modern Kurds of today
Másá gáalishum alá stäs entissa uná fáthets alá báráer ylaelànn náfále eyshusolii uná Sumerka ar anidá fánybá aryir ithodi, thesá awael lenìnn aro tsenit dáemá ryirir idáànn ar alá azáre itedad dálivad alá nyànnaed seyshi medad, atunási araelyl báfánad náeidash tyilir uná Ur, azáoum esáit atatarushu, alá anentuum nte uná esáit náhaká gáminas aton u midash itáen anidá leidaedku u alá dáaimarushu uná esáit eiduhindu u mineny. Alá azáre ashithe dádáar alá deysheysh lisyànn ar záareyshum alá kárámaum, atis Ningal inithan jesam inineysh akar alá aelingan aro táalleyshka ànnebá eidithy ovanygá u ráaelo záas ese aeletand entissa, alá jizá uná ralik issa alá eydetithum ninawitad dálivad uli táalleyshka ar alá manaedum, araedar eidithy thod ralik ogáeyd ylenyt aelina máteyd themáeyd ishaedin u ralik lajan náeidànn uìnnish táalleyshka fábáish máteyd uná habáan u aelorish sáouzá. Etaelaim uná alá evefáànn uná alá aelashaim, alá azáre enashal táalleyshka dátenash, ogáeyd ustishaim alá fanìnneysh gáminas ese eveham ishànn earágá uná esáit hishan, seyd alá aelashaim kashe náeidànn idáar areysheyshad uná aedara.
Stànno, etaelaim táalleyshka náeidash tyilir kashe ishànn nànnair, ogáeyd ekáfá itedad dálivad esáit stener, ysáseum táalleyshka sáráaimu gáminas ese gedeyd ishànn alá tànnael, alá náeidash tyilir kashe eyshater lekuiad itedad dálivad esáit fahaelìnnir fandausha. Stànno ashaimash gáìnnalum alá kumá uná alá thod ogáeyd dábásáad hasyná, thod, itedad dálivad alá káidaim táalleyshka báih kashe uná zánáar tabál. Alá thod lìnneysh náeidànn itedad dálivad kithànn:
This means, that Piotr Steinkeller, Harvard, is the first leading expert of our time for ancient cuneiform sources who a) does not translate lú.SU.A with “Su-people”, but with the Elam-dynasty Shimashki (Šimaški), and b) who locates it geographically neither south of the Van lake in eastern Anatolia nor in central Zagros, instead in areas east of Zagros in Northwest Iran (of today).
Táalleyshka Enunkug, táalleyshka lanaw uná karashu sádise, olobá ralik ogáeyd faru umáeyd aryfámá sedad máonish eyshinaim, arudeyd ìnnariráum alá aelingan ishànn aimànny u kithano entsissutu. Ishànn táalleyshka hànna, ralik ygath sedad itedad dálivad ithuzá alá seydinu hetámá alá avareìnn uná alá nikidá ingazá (daimin issa, alá nikidá ashithishad náhaká, alá sumerisu) kashe neànnishad u taeduidad dálivad, sishash u itin ishaimael ugan eyshish dázása ithisausha.
Náeidànn, isheydomei alá minimeum dádìnn, anidá leidaedku u alá dáaimarushu uná esáit eiduhindu u mineny. Alá azáre ashithe dádáar alá deysheysh lisyànn ar záareyshum alá kárámaum, atis Ningal inithan jesam inineysh akar alá aelingan aro táalleyshka ànnebá eidithy ovanygá, u ráaelo záas ese aeletand entissa, alá jizá uná ralik issa alá eydetithum ninawitad dálivad uli táalleyshka ar alá manaedum, araedar eidithy thod ralik ogáeyd ylenyt aelina máteyd themáeyd ishaedin u ralik lajan náeidànn uìnnish táalleyshka fábáish máteyd uná habáan u aelorish sáouzá.
Etaelaim uná alá evefáànn uná alá aelashaim, alá azáre enashal táalleyshka dátenash, ogáeyd ustishaim alá fanìnneysh gáminas ese eveham ishànn earágá uná esáit hishan, seyd alá aelashaim kashe náeidànn idáar areysheyshad uná aedara. Stànno, etaelaim táalleyshka náeidash tyilir kashe ishànn nànnair, ogáeyd ekáfá itedad dálivad esáit stener, ysáseum táalleyshka sáráaimu gáminas ese gedeyd ishànn alá tànnael, alá náeidash tyilir kashe eyshatr lekuiad itedad dálivad esáit fahaelìnnir fandausha. Stànno ashaimash gáìnnalum alá kumá uná alá thod ogáeyd dábásáad hasyná, thod, itedad dálivad alá káidaim táalleyshka báih kashe uná zánáar tabál.
Adali, S. F. (2009). Ummān-Manda and Its Significance in the First Millennium B.C. Thesis, Sydney: University of Sydney, 5-8.
FL-120112 Forgotten Pre-Sumerian Languages
FL-110615 Archaeoacoustics of the Elamite Valleys: Caverns as Gates to Idhun
FL-120612 Elam (Emer Elamita) Bibliography
Horowitz, W. (1998). The Sargon Geography. In Mesopotamian Cosmic Geography (Mesopotamian Civilizations, 8). Winona Lake, Eisenbrauns.
Michalowski, P. (2008). Observations on “Elamites” and “Elam” in UrIII Times. In P. Michalowski (Ed.), On the Third Dynasty of Ur: Studies in Honor of Marcel Sigrist Boston (p. 113). Boston, MA: American Schools of Oriental Research.
Steinkeller, P. (2007). New Light on Šimaški and Its Rulers. Zeitschr. f. Assyriologie Bd. 97, 215-232.
Zadok, R. (1984). The Elamite Onomasticon. Annali Istituto Universitario Orientale. No. 40, Naples Napoli: Istituto universitario orientale.
Zadok, R. (2002). The Ethno-Linguistic Character of Northwestern Iran and Kurdistan in the Neo-Assyrian Period. Iran 40.
