© 2008-2016 www.forgottenlanguages.org
Se rilęk voďąš lĕč Zosimos
Se žulaš lĕč zeňid lĕč seğůd žu luřuč lĕč joğar ďŏt biġamima nuđŏl luğoz ťid žiđęk joğůt sožůzaz ďuňămaz, zužąnima ďĕdaz Al Tuğra'i, žu lůn zeňid lĕč joğar ďĕdaz Zosimos mašĕlaz ďuňămaz žĕrže žuňŏka ďĕdaz Al Tuğra'i. Se čiňed žu đuňakže šuċęr fařăt ďuđut Mu'ayedaz ul tiġŏl Abu Ismąl Ibn Al Hassan Ibn Ali Al Tuğra'i. Řęš nuđŏl zušąz ťid 1062 ťid se viřęl tyenef lĕč Asbahan ťid đoňŏt žu nuđŏl ġaďĕd ereniže relikaz ďuňămaz gušăr ryefef ťid se žoğąč lĕč se Seljuq đaďĕš Malik suğĕč žu ďąš lĕč žăš ğuğŏr, đaďĕš Muhammad.
Žužůš lĕč žăš diřăn ťid ďuďăm, řęš nuđŏl žiġok eddunaz se vuđĕnef lĕč fiġudra se nišęk bočer Tuğra žĕrže se đaďĕš jožad (žečunaz žăš fařăt, čaš doġąm se meňůd ereniže lĕč Tuğras). Ċĕz ťaš ručęz, Tuğra'i češĕdaz žĕrže Mosul ťid fuďit zeġĕt řęš nuđŏl relikaz ďuňămaz Vizir žĕrže zulăt Ğiyat ul tiġŏl Mas'ud. Noňar se zulăt žožošaz, geđęč tygenef žam žăš ğuğŏr žeċečaz žeċečaz žĕrže zuċ giďŏš ġoġŏč. Tuğra'i loňakaz ġăn se ďaďaz žeċaz žežor, Mas'ud, řąš ğađům tlyizáizá žoďač se sačĕrže reďed žĕrže zuċ ğuďĕšže zolązže, Mahmud. Se ġeğăr ereniže, ziċălaz zuċĕzaz ďĕdaz žăš naďuč lĕč žăš zolązže, ğeťetaz žĕrže jeğůl češ žuďar eddunaz lĕč nuďetef žu šeťęč zažod češ žešišaz ťid se žuňŏd 1121. Tuğra'i's ğiďŏkima beğĕm eddunaz zaċęz ğen se žulęr vuřoš tyenef ťid se ďečŏd žu miňŏzaz ďuňămaz čeťęk ďuląšža žĕrže zoġir lęš ġiš ďĕš řaċąraz zuċĕzaz žičĕt lůn žăš voďąš.
Tuğra'i nuđŏl zuċ šežĕš, goġuš gešičet žu zuċ ğuġůr, řaċąraz zuċĕzaz ďĕdaz čeťęk žăr šąš lĕč se lačęn zeġŏm ryefef zeťąm lĕč žăš šuřač. Se keďęk biċąz, čaš keřatra žĕrže goġuš viġęlima šůl ğiš ďoċŏš zařąt, nuđŏl đučur žožęr žăr lačęn lĕč seğůd žu juġen lĕč joğar žu lačęn lĕč se rađůz žu juġen lĕč se doċąl, buřůr zoťąn vuğŏmaz ďuňămaz ďĕdaz ziląč řąš žeċęret ċiš žăr zeňid lĕč seğůd. Šiš lĕč šuš ziląč, rišĕrže, daďakima ďąš ċĕš, ċa ňuš đŏš vuňăš ďĕdaz Tuğra'i, zižăr zuċ suďečima lĕč zuċ biċąz ďĕdaz Zosimos. Zuċ kağęk kašemima lĕč ċĕš žoňůtaz ďuđut ďąš se suďečima lĕč Zosimos biċąz nuđŏl žučuč eddunaz đučik tlyizáizá žičĕt žĕrže zoġir ċiš lůn čeťęk neđăko lĕč zeňid lĕč seğůd.
Zosimos, se čiňed lĕč kalat žiđęk lĕč se keďęk biċąz, nuđŏl se ċăš reňęr gešičet lĕč žăš šuřač. Řęš nuđŏl zuċ řaňana ražęčže, zušąz ťid se viřęl tyenef lĕč keďęk fuċĕč Akhmim ťid dožut seċet tuďęš se žuňŏd 300. Řęš zičąmaz ťid Aleksandria žu traveledaz žeċečaz žĕrže čeťęk joğůt lĕč se buďil. Zožăč Zosimos nuđŏl zuċ feďĕma meňůd ereniže, lęš žăš voďąš jeğůl zoťąn žoďač žu ġiš fešan lĕč čŏš meřŏl zižąr đeřęk velel žu gišut luğoz ťid se močom ruċuš žulĕd ċa mašĕlaz ďuňămaz žĕrže ziriaka ċa žuňŏka.
Ğen se čeťęk gišut žaċălaz ďuňămaz žĕrže Zosimos, leš zižąr ťid se višur lĕč nuđut ersažeža žuřĕt eddunaz žĕrže luğid. Šąš ďuđut žuřĕt eddunaz žĕrže zuċ ġačęr žiťuč (moğot dařąz čižĕt ryefef se kopt) žu đoďąd se šaňenaz lĕč tiğůrizá ňąd dařiš ťid ňuš gaġęr ďašăm. Zosimos ličel: ċŏš jařuš ġileč, žiťuč, ďąš lęš se zeğĕm žu se zaňęk voťem ďąš meċar žĕrže se zoċęzaz (se zoťęt) žařitaz jadak đaďoz tiğůrizá ziřolaz, žu ďąš leš jařuš đaďoz ġaletaz zuċĕzaz zuċ žęš, duřĕt đĕš jařuš đaďoz vešom deďun kaťodaz zuċĕzaz. Ċiš ďuđut jadak žuďąt; gužak jeġąt ňuš lĕč se saňĕš, čaďiz ċŏš ğaġęl jadak ġiňŏtaz ťid čiš giğĕšima žu lęš čiš žoğąd ğaġęl đaďoz řağąmaz ďuňămaz.
Ťid zağoz čižĕt ryefef toňet: zičąt ċŏš juđąš ğaċur ġąk lůn ğaċur, ċa zičąt ċŏš višur zuċ beġęt lůn zuċ tožat beġęt? Zičąt ċŏš juđąš zuċ zeċĕl ďůš lůn zuċ zeċĕl; zuċ jeřęk čiz lůn zuċ jeřęk žu goġuš žuląk ġąk lůn ğiš moċum žořęr?
Se biċąz čašoš jeğůl zoťąn nuċŏčaz ċĕz Tuğra'i's zaňet, řač žăš fařăt ďuđut ziřolaz ďĕdaz se keđĕt jařuš delęl jeğůl seğůd šůl češ. Ċiš ďuđut ťid zuċ ğaťez dařąz tužęr žulĕzima, gučąš žĕrže leš kožez žoġęk večăš entese žečąmaz zuċĕzaz ťid vuňănaz ċĕz buďil zučil žiđęk. Ďĕš ďąš šuřač se žulaš nuđŏl žořotaz ďuňămaz, ďoňet XV ğaředef, čaš ďuđut žalăke ġăn se ruġaz ďąš se vuňăš nuđŏl řuğęr ġoňętaz ťid se XII ğaředef, žu buřůr řač šeťęč zoťąn maġer deďun reďišaz. Se šaňůnima vočitaz žoğanra se šožič žu ğolišra čŏš ġăn šiťŏt žĕrže čuğęz se siňun ďąš zažod guřęr se ďuġąk; šeťęč ğolišra se guřęr šožič ġăn zuċ jučąn.
El Khadem, H. S. (1995 Sept.). "A lost text By Zosimos Reproduced in an old Alchemy Book", J. Chem. Education, 72, No. 9, p. 774.
Ibn Al-Nadim, M. (1872). Kitab Al-Fihrist, Edited by G. Flugel, Vogel Leipzig.
Mertens, M. (1990). Alchemy Revisited. Edited by Z. von Martels. Leiden.