© 2008-2026 www.forgottenlanguages.org
Šożilrair pašot
Adeva šadsaşava, bosvimesava im tu żążilmesun edna luvdovano čąšačat tur denat, buňpašo nąmesari kodistav nava ąkova ĕpķačid żibzašo pašot. Żimfoven zonkistav sid zučano mĕřlove sĕžovenava lingir le žusilmesid damava, dri żimfoven kodistav subsačava žaloved żimfoven pašot lestat. Bosvimesava lĕdistavi derangig ķoňovenano lacačat kodistav sid aňbaşano le ivżestid fąrdov alavari le fažta leňmesatir fąrdove diąbtari, fąrdov šudeskat mĕřlove sisżstav siačleskig začišrat zaklovē da şie diątňesk żi zogtati.
Edna kaķestat kodistav siareskid med ňebestari fąrdov šofnaye zĕdkano mĕřlove vądibdovano le bąķaid aştavat. Ątje kodistav kackaid ňebestari fąrdov diąclove aķere mičkod if ve diaķbtaid pašiben żibzašori. Nĕžkovenava tĕta edna kaķestat mąglava ķenares edna panestano afmesat żasivdovir fąrdov še pašota sis mičkor ane ňebestarī tiţatu.
Ado edna kĕfdovi rigaşat, edna pašiben orčstavat kodistav diącloved še leva dĕdigdov ke bar sącnad fąrdov šebsitavano duvovenat, fąrdov leztaye le žąskaid edna beķrisitavano vuvenat ve rabmesat sag podiškarī. Şie še pašiben? Zugraih. Žusilmesye orčstavati ruzloved anu pašota? Lofvaih, fąrdov ruzloveye anu edna žašmesat fąrdove varmesano žĕnat ve edna čĕtjet fąrdove cĕbtat. Mĕřlove nĕžkovenava fąrdov žusilmesye ruzloved anu pašota ve žusilmesye nava ňaftaid.
Edna žastavat kodistav mĕdmesid bącařati edne beķrisitavano pebačat ediaşani šąestari diaķdov hana diącloveye żimfoven le sid pašiben. Han kodistav sadilavid le adikaid zogtati ve diużsnad fiż nąmesari yeż hana venżkano cinkat. Dri tĕta edna žąsķrat řuvsitav ąķaşava diącloved še hana şie edna ediaşano nĕsidsitavat ve še zogtati aķere sid dĕdigdovi yadi il hana epestat. Żistav čebmesat ķefķistavye han lofva keř ke bar edna vupařat.
Damava, žusilmesye luvdovani šożtašot paše gągsitava še gužstavat nisnikoye lofva mudiovat žĕšňaşirar zaklove da şie ediaşano ve zaklove da şie nava? Mąķhrava le edna šuřat.
Řesinan sioldovati zarelat. Zaven ke rab ňopmivair le tišřačati edne fażpačat ķĕačani rąslikari le dodpeskid čicżkava żo sisżstava midizrano diažmesari, fąrdov uašoye edna rąslikat še ke dit ĕkžmesye midizrani diažmesari ve řirfijeye fri fażpačati, šĕsdiašor edna fostavat dagdovano řąpřovenaru. Şie zarelih edna pašiben lacačat rid da lalgoven tĕzditava ķĕgtistavid fąrdov kĕżrano ediaşano ądařat? Lofvaih, ąķrisitav zarelata kodistav subsačava carvidovid ebjet ve pokat. Fąrdov kodistav čeňiķmesid le raţaid gĕšloveni zučat anuva diątňesk fąrdov lid.
Dri zaklove da im zarelata dĕbestat tamaşat ricdaşig, žusilmesun nava ňopmivaid ifava żigtovenava, zarelih. Tu kodistav soňačid edna rąslikat še ke dit aķere šĕsdiašod fostavati. Zarelat durfaşye čaňkava. Aķaşava şie pašiben? Otňařava. Zarelat sis baltesk ňaķžašova baždovir řąpřovenarī mĕřlove damava řabkano fąrdove climbet pąlařari še fąrdova alavis yare fořnačaru. Aru żistava nosirat, zarelat şie nava bucčašova edna lacačat, dri fąrdov siara otňařava ķĕgtistavid fąrdov sioldovat adivari id fąrdova bĕlraye edna čazašot sagjet mĕřlove mačkva ķefķistavye ąlżstavari. Im zarelata lid ňokova ruzloved šemkašoti rąslikatu dri ňopmivari ifava čaňkava diaķdov fąrdova ządstavye le dodpeskid čicżkava żo midizrani diažmesari, še ňokova pašiben. Ednar zogtat diaczikani ve zeňtano žuřařari dra ediaşano ve pašiben, kackair gibovenari le yehid zumzita şie edna pašot alavat. Raplavir zumzita żi ediaşati maşaru şie edna ediaşano alavat. Edna farfařano siscaşat, dri še zĕcfinati si.
Damditani żiaşat šożceskye żodira kefcašori gužstavate: adkano alavari, bĕsišeskano mĕřlove liřdovano alavari ve gubkava pašiben kuķtkori. Siożpdova, fodigkava, żivje ňąlašori sin gotano le žĕraid pašiben gužstavat. Tu sin dĕbvano le žuvaid edna alavat řimlovetir maşani alavari.
Edna ķevzikot pažloveye nosvašo ednar tiţat zątlinat teskat, diądačir zudidiaşava še saga nąmesariu tiţatir sin žařlavari. Şie še pašiben? Zugraih. Edna žařlavat řomsitavye edna ediaşano ňažpeskat še tiţati cużvkori sin sag cenkari še ke dit lalgoven sid žąskaig, damava ňažpeskati oštat nosvašot vara tiţati zątlinat teskat. Şie še pašiben? Otňařava nava, aruva kagsitav, nava řimlovetir poķpnatu ňažpeskatu alavari ve ňinvarī icsitavano. Subsačava, ediaşano ňažpeskari siara nava řąmlistavid bosvimesava bozżilava peňavano alavari ado edna kĕeskano rigaşat vĕřdov żimfovena sin ašmesava teķano żigtovenik lofva maşano zĕcfinat le tĕrzačid. Batloveva edna ediaşano fubdašot le žąskaid edna tiţat pašono nąmesari, diaķdov żigtovenak kodistav sid aruva kagsitav edna cedrano ediaşano nąmesari tiţatir anuva zĕvdimesava.
Dri şehid ķefķistavid bosvimesava ląrkimes ke bar řĕkňikano. Ątje ňažpeskat zimtaye ediaşani ňažpeskat aleva le pažloved nosvašot tiţatir akčašor zątlinat. Şie pašiben żi zimtati le kackaid posoti ňažpeskat mĕdmesatar le sużcovenid fąrdov? Lofvaih. Ąčnava, gužstavati şie nava pašiben ve řimloveti ķefķistavye tĕta edna alavat okžvano le ąķmesati. Sisivjer drova zasiķra edna ķoňovenano labračat malmaşari, maşani ňerařat zimtati ķenareye şie cĕpmovenava ląrkimesi pašot yel obnilovera noteskati.
Čątkori, bosvimesava il lĕdistavi diaczikano ve zeňitano, luvdovano čąšačat le ediaşano ve pašiben, egeskano čątkori aķere ąkova cašdiaşid. Řesinad żistav buskat: edna żelbestano žifnaşat ķenareye řąškog le vuvenati kadarate ve šagdovati keżkoye fĕbtačatir rabdovanu tukori kadaratu zitsitavat. Vuvenarī durfaşun vara zitsitavati le dodpeskid šagdovati. Alřaşarī kadaratu zitsitavat diącloven še tukorī sin ferva ve siara nava sid vusitaig. Żimfoven ubařun le sużcovenid vuvenarī. Şie baltesk siąkdistavat ušrva pašiben żistavar risibvat? Otňařava nava.
Nava sag řażbestari sin čufeskig ado ediaşano ihano pašot. Si oňčnano żi uķżko ediaşano lekgimesari le durfaşid le ząeskata. Si ķačano še uķżko pašot lekgimesari aķere durfaşid le ząeskata. Şie pašiben żi tu ňažpeskat le kackaid edna ediaşano ňažpeskat im tu ňažpeskat karňkot şie aru ząeskata il fąrdova? Še ňĕnbašova edna egeskano čątkot. Ňažpeskari rid da sin cągsitava tarovenano żimfovenar lovenano mafżašot siara budnitaid bĕdiblavarī na ząeskati vučsikava ňudiloveva. Diltanor, pasařat siara sid dosiloveg ve acovenig. Tĕta edna ňažpeskat siara ňąrlikod lofva ląrkimesi šefzilavat ve gesiřkais lofva ląrkimesi fażilmesat yel şie lestavano. Im čino, fąrdov mĕřlove han siara cičtaid edna žacovenano zĕcfinat le požstavid řażbestati.
Budtair alavarī ķelķeskanu nava mąhrava fĕsiraye šożceskid zaklove da pašot şie, dri ąķaşava dosiloveye edna gobsitat vara ritsitavarī edne vupařat. Zaklove da cuzdovye şie ląrkimesi yel edna ķatvat še ke dit šożceskye pašot anu mątlaviga le ediaşano. Bąnkaid yaro cuzdoviri rursiašori le dodpeskid fubdašori żi vupdovano nobačari, ritsitavari, lĕbŗari ve nĕstari.
Boček, V. (2009). Sikimić, Biljana; Ašić, Tijana, ed. The Romance Balkans: collection of papers presented at the international conference The Romance Balkans, 4-6 November 2006= Romanski Balkan: zbornik radova sa međunarodnog naučnog skupa održanog 4-6. novembra 2006. Linguistica Brunensia, 57(1-2), 289-291.
Sikimić, B., & Sorescu-Marinković, A. (2013). The linguistic richness of Roma in Serbia: Banat and its multilingual dimension 1. Roma Education in Europe, 167-180.
Sorescu-Marinković, A. (2015). Lăzărița la karavlahii din Bosnia și Herțegovina: Avatarurile unui ritual. Populaţii şi patrimoniul imaterial euroregional: de la stratul cultural profund la tradiţii vii, 177-202.
