Literaturologia Hazarica

 

Asiča visca isvezčag zab Semnaia şulysk sa sža na ğêselsca iascel, iselssuğelg fia česad edd tag fanikel. Ab vigna is şia kuzgeg gediêg tug ted angevea ab. Ureg nir kescag čumkel ezugyl re şia gesutmi is ve vuzziga eff ati, kezere nir Nanev. Is ati, vean ve gele i Semnaia kimğe, uski. Vere kenal i čemgez uzz (i kimğe ynn ve uzz vysg ve vuzziga) sa i nisak edd nafogsfoia čiuliga. Ğnadizysk şulysk edd četagel akesj sem uski aik tugs. Rekandzi, nizyesj zab Semnaia suscagel.

 

 

Vere asig nir vi şia rekand, ensvea şia kegem edd gysdfo gsutmenel zêg vijike ğusaiul. Suscagluğ zab Semnaia kuzganin zil jistuniang il akugezia žtag il suscagluğ zab i ğzekk eff ezugnal. Vêg asiča i tuffanysd vuavğedad tev tug ted asgeire vere anžyskvurin tusdag şia kuzgeg. Ifell andustdag sem şia Semnaia ezugyl kysd zab snatesj suscagel şia şenel tačal iğğankuresj şia zêli, tag asius.

 

 

Zazz, ab gez saugdarer re vere sake edd nizina. Zil ğilkdaresj fia ve četag ařdsikde Semnaia kuzganin ureg nir dag. Veul dagdag zil časia danan edd kike sem ve feddum eff veul dascdel. Şia gesutmi ve ted geuča asimsa edd jiskdaua veabdag Semnaia kimğel sža na ačal vifsa. Imtag enel aniltal, iuenskysk Semnaia şulysk ve ve nusğere eff şia veabel.

 

 

Vifsa žabdag dves fek red isčer ynn i ğav ařğekabainel. Dves sake i gesêğ eff naeğfo gevyl ikjimğnauesj ke. Čekuge žak zunisk sem ve Niğscedkesk eff Semnaia Kuzduan is Tabsi, ta-disigabainge zunisk eff čekuge žak ze sca gele igeğsača şensel eff Semnaia kuzganin sem Fysrevezivi, i žaban edd i čeksuğdvsaban, i Semnaia iksavved, i nedugsiğdas, as scsaz (mia jizfoigua, ulbed edd as scsaz is ta nanlita). Ve zefo nusğere eff êl nuzgsumiga ve ugnyn is sve žagel: nusukna guzi askuysd četagel.

 

 

 

Za asisčazesj ted tazia četagel, fud şnaia sysk ařğanuscanal, il zazz. Za zana če niağzia şečag vere za nikunig nir nubzve êl ğazdagel getag zab ve četagl. Ifell gez, ve četagel zana (sa zana ted) gevyl redikdag nir umğanllainel edd ařğanuscanal. Nifoskia eff vêgsel edd amevurst ečasduek ve saugdage uny eff i nuan četagbek edd ab zil scasyskdag zab êl tuscia sa sičazegua.

 

 

Zuznai Şejuevá vigna nir kitadnaêlzia žaba dal ğuş tuscia ifell i daell ařğekabain is ve Ku angain.

 

 

 

Ab zil čuk aseg iselanzdag nuana eff žabdag vere ab isliğuang ul nir şiğ êd gez eff êl jêstail tya fia ty. Jinai Vizuevá nilksuvil êl zutandagel is ve kimğel is ve scail eff Nanev edd Fyscnijev. Zuznai Şejuevá tug ve čike sa êl ziz vana ařğekabainel is ve scail eff Kulká Tevá Čal edd Četdai.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Göckenjan, H. and I. Zimonyi, Orientalische Berichte über die Völker Osteuropas und Zentralasiens im Mittelalter. Die Dayhânî-Tradition, Veröffentlichungen der Societas Uralo-Altaica, Bd. 54 (Wiesbaden, 2001).

 

 

Ibn A‘tam al-Kûfî, Abu Muhammad Ahmad, Kitâb al-Futûh yeditoräsi M. Khân is M. al-‘Abbâsî (Hyderabad, 1968–1975), 8 sty.

 

 

Ibn al-Faqîh al-Hamadânî, Kitâb al-Buldân, yeditoräsi M.J. de Goeje (Leiden, 1885) [BGA, V].

 

 

Jebes, L. Zel Kuasinanel Ni Tisuzaz. FL-120209. Iskänyar. 2009.

 

 

Kirakos Ganjakec‘i, Patmut‘iwn Hayoc‘, yeditoräsi K. Melik‘-Ohanĵanjan (Yerevan, 1961).

 

 

Minorskij, V.F. Istorija Širvana i Derbenda X–XI vekov, (Moskva 1963)

 

 

Notitiae Episcopatuum Ecclesiae Constantinopolitanae, yeditoräsi J. Darrouzès (Paris, 1981).

 

 

Pigulevskaja, N.V., Sirijskie istočniki po istorii narodov SSSR (Moskva-Leningrad 1941).

 

 

Sebēos, Patmut‘iwn Sebēosi Episkoposi i Herakln, ed. T. Mihrdatian (Constantinopole,1851), Sebēos, Patmut‘iwn, yeditoräsi G. Abgaryan (Yerevan, 1979).

 

 

Shirota, S., “The Chinese Chroniclers of the Khazars: Notes on Khazaria in Tang Period Texts” AEMAe 14 (2005).

 

 

Yfrat, G. Zil Şusigil Ni Zi Tunji Tanuni. FL-090907. Iskänyar. 2007