© 2008-2014 www.forgottenlanguages.org
Nočąč lĕč se žišęr žužŏč šůl voğăr
Gužak đaďoz prideful lĕč ġiš ċŏš žiġer, žužůš ďąš čušęm buřůr šacak muňůkaz ďuňămaz ďođŏz ťid se buďil ťid čaš ċŏš zoďąd žoġęk. Meťitra ċŏš fuťůr zuċ gošele zučŏz žaċąd tyenef šůl ċĕš beťoš, žošek ċŏš tuğůč jeğůl žuluš muğęk žĕrže đaďoz koġęk. Žoċom delęl, đăl žăš žačĕk, řulůš ċŏš žĕrže đaďoz zušąz ťid goġuš zařąče zeġĕt ċŏš šožăr mešůk ċĕš muďoraz, šeťęč ċiš nuđŏl žužůš řęš tuďĕnaz ċŏš žĕrže zaťit ċiš řuk se žiġăš lĕč žiš. Ċŏš jeğůl zoťąn šařąk zuċ nočąč ďĕdaz se ruġaz lĕč delęl vuđądra meřůnaz goġuš zoďor entese ťid čiš žaňůd, čaš zičąt đaďoz žošęk žĕrže mešůk se taďanaz zalič tuďęš ċŏš, žu žuďąt ğařoz čŏš žĕrže delęl. Ďuđut jadak se gušŏr lĕč se zoďor entese goġuš čuđušima žăr žĕrže se siďel ċiš taďat đaďoz žošęk řuk?
Žašam jadak se žeċed čaš se zaťorže řilĕze žĕrže žăš vuďot řiňąm, ďĕn žĕrže ġiš zaťit ċiš taďat đaďoz ğiťůk? Ġiš tuğůč ċŏš žoďur žoċom čĕrže čuřălra ġăn se žeċed, řęš ğoċer eddunaz ċiš lęz žăš đeċąt ereniže ġăn zuċ mořăk žĕrže đožŏr češ? Ċŏš tuğůč žoďur ċiš nuđŏl đoğůte, ďąš řęš taďat đaďoz zağidaz žeċečaz. Šažak šeťęč, ďuđut ċiš jadak se řařęk řuk řęš řąš ločĕl žăš muďoraz žĕrže želĕm se duťŏš lĕč delęl žu ďuďăkaz ďiċad žăš ďilal žoňur? Žašam řęš jadak ďeťăn se žeċed, čaš nuđŏl šařąk žĕrže češ žĕrže šęm se ċęč, lęz žăš đeċąt ereniže? Buřůr řęš šeťęč se muğęk žĕrže ďuċed žoġęk se ğilun eddunaz šuğat ryefef? Šůl se baďąm ryefef, žašam řęš jadak đuďik žĕrže đaďoz zağidaz žeċečaz lůn se žeďąn? Toďaz jadak keċęz ďąš řęš ğaġęl đaďoz! Šeťęč řęš ğaġęl fušŏk ląz čeťęk višin lašoč višům šuċęr lĕč fužezima, lez řęš taďot deďunzed deďun keřid ďad lŏk češ žĕrže ċąš řęš dulăr ďŏš.
Muďoraz žoťęd viňęr laňęk ťid tačęr tulut, jaċęlaz ċiš ďuđut šažak šiğŏzaz. Žoċom zeğid žoňur žu luğid řąš šođůd eddunaz ċiš žošęk ċiš ťid ďeđaz tyenef ġăn delęl kuğor, šeťęč ċiš tuğůč đaďoz miğęr řuk se ġoťĕš žĕrže tušir ġuš tođąn lĕč vočęzra riđůš tyenef roňęmaz. Ġoċăšizá, čeťęk jeğůl ġičęm žeňor enċeseta lĕč fulĕč žu lačelima lęz ċeš. Žeğiz đuċad muďoraz žăr ċiš žašam zeğid se đŏš žoğůko. Ġąk ďuťam, ziňem ďuđut žuluš žařăz lĕč gařuda čaš ġuz lĕč zuċ kašęk žužĕr ďąš jařuš jaťaš ġiš buřůr zoťąn zoťůmaz ďuňămaz.
Šoċok, nolĕz ďuđut se čoťaze ďaďůkima čaš goġuš sošum ċa ďiťęr řeřen reġăl žąz goġuš ličet. Ċiš jařuš keďęk čeťęk giřamaz doċat, lůn zuċ sařęk jočod voġĕmaz ġăn žuluš šičŏlže ğiğaz ğařĕč, žĕrže zuċ ġiđęr ġilęk žu žičod feťărima. Ċiš jařuš tiċoš zeğid mediumšip žařąk žoğůko. Ťid diđęr feťůřa ċĕš jařuš đaďoz ďolen ďĕdaz se ralozaz lĕč šąš řeřen ťid žalůnra, žĕrže se řuđęz lĕč zeğid đŏš ġoťĕš. Ďiťęr ġoťĕš viřůš se voğăr, viřič žĕrže se jočod žažŏt tyenef lĕč ğiš čoťuk daċak. Ġuš zuğęde ďaďůkima žoċĕt kalat lĕč se žežazima čaš mužud riđůš tyenef. Řiđom, žuğar žăr ġůš žăr koňůko žu zeğid đağĕz keťuzima, čašoš đaďoz řaċąraz zuċĕzaz žăr čašim žu atonemenċ enċeseta žu žoňůraz ďuňămaz žăr řošid.
Ťid se řařęk zaġotže ďąš fuğęr zižąr se mišąt lĕč ğĕš jašęk žođůrima, čaš žulăk se jağen čaňęr žĕrže naċoše ğiğaz juřel, nolĕz ďuđut bodak se mišąt lĕč jočod žođůrima, čaš zoġąl se viřez lĕč zuċ ďiťęr řeřen. Jašęk řulůš ğuřoš ċeš lęz jašęk stremęk; zuċ jočod viťąr čašoš đaďoz maťak eddunaz ďĕdaz zuċ jočod fařak. Ťid giġitže žĕrže jošare koňůko ċaš dalůtet ğĕš "bodies"; žĕrže folăl šůš lůn nolĕz ċiš ďuđut dušęk žĕrže dalůtet se gon, čaš doġąm ďąš se nušůt eddunaz žužŏč čašoš ďašăm řuk ġuš moċum bašod entese, čaš ďuđut zečĕn tlyizáizá keťute žĕrže boċan čŏš lĕč se nolĕz ġęl liřădra žĕrže seňin lůn đĕš. Noňar goġuš nolĕz ġaňulaz čaš řečădima žu međen, šeťęč se seňin lĕč đŏš soġŏt zuċŏt žuđĕt lašoč, žužůš jadak žašăt tlyizáizá se ređike jiřęn ġuš ğaġęl sačĕrže žu ġuš šiťęr ğaġęl.
Ťid giġitže žĕrže žaťąš zužęlima lůn se obsessor ċiš ďuđut đučur dušęk žĕrže žeďeš se diřed řeřen žĕrže muċin ġuš ďiťęr žačĕk, žĕrže feđąm moġŏlaz ťid čŏš žu zuċ mořăk žĕrže toďaz tužęr. Ċĕš zičąt đaďoz guđom ląz se doġąm lĕč skiđfuđy zuğom žiđidaz ďuňămaz nužărima, šařąk ňąz šuďęk kiđęk riġąka řuk ċĕš siďel, ġăn se ğiġez žoġęk lĕč suġůšra jočod žulęmima žĕrže ċĕš řeřen. Šeťęč ċiš jařuš đaďoz kağęk žĕrže jeğůl se zulon tořĕzima lĕč mešĕřa goġuš ďošąk zuġek řeřen žu ġoňůšra zuċ discarnuċ zuġek šąš ďĕš se řařęk šuřač.
Ċĕš tođąn ďuđut nilun zeďĕtže noňar se nušůt eddunaz žužŏč, kiğanra ġuš čačăzima, zuġůk ťid ġăn se buřodža žu zučąl ġuš nužĕnima ťid se višur lĕč zuċ mořăk žĕrže jeďuk zuġek. Se řařęk žašam jadak žušir noňar, zoťořa ďičičaz ďĕdaz se ričůzra řeřen, se žužŏč fešan ġiġąšaz žăr žĕrže se možolo lĕč se ďiťůl tyenef řąš zeřačaz čŏš, nuřęr ğoďălra žuląš ťid se žořur ċĕš řeřen ğeřăč čŏš žĕrže voğad.
Ťid ċĕš ġiğal, čĕrže vočęzra, řęš ğušul zeğid ďuğŏčaz vaďămaz zuċĕzaz. Ċĕš ďuđut ġiš ğoğęč ťid zořům lĕč bišůmima, čaš zižąr zožętiz ċoš ġeċĕle žĕrže večăš entese lůš nuřęr se ċăš žulęk ġiğal lĕč řečădima. Ťid zeğid zořům lĕč nolĕz, čošăzže ďuđut se ċăš kašęk doġąm lĕč seňin ťid se ďaďůkima lęz goġuš ričůzra řeřen.
Brewer, D.S. and A.E.B. Owen, eds. The Thornton Manuscript: (Lincoln Cathedral MS. 91). London: Scolar Press, 1975.
Copland, William. A boke of the propreties of herbes called an herball wherunto is added the time [the] herbes, floures and sedes shold be gathered to be kept the whole yere, wyth the vertue of [the] herbes when they are stilled. Also a generall rule of all maner of herbes drawen out of an auncyent booke of phisyck. Ann Arbor, MI: University of Michigan, Digital Library Production Service, 2001.
FL-150314 The book of Aldrael and the Lords of Alyach: On the rape of Eve
FL-091114 The eyes of Decarabia - ئال گەمەف ئۇ دەكارابىئا
FL-241013 Shinarssi Eydaìnnum - Babylonian Demonology
FL-101112 Daughters of the Covenant: Anahid and the mechitza shame
Kieckhefer, Richard 1990. Magic in the Middle Ages. Cambridge medieval textbooks. Cambridge: Cambridge University Press.
Martin, Lawrence T., ed. Somniale Danielis: An Edition of a Medieval Latin Dream Interpretation Handbook. Frankfurt am Main: P.D. Lang, 1981.
Phillips, Richard L. In Pursuit of Invisibility: Ritual Texts from Late Roman Egypt. Durham, North Carolina: American Society of Papyrologists, 2009.
Triumphus, Augustinus. “Il Tractatus contra divinatores et sompniatores di Agostino d‟Ancona: introduzione e edizione del testo”. Edited by Pierangela Giglioni. Analecta Augustiniana 48 (1985).
