S' angzá-sakson vaj shenn engbas lòèod ydès fdem e.a. 449 dí 1066. S' aeonid ydè idda sdeuwéd raedd làslànyry slisdíry. Akjìrwèng dí s'angzá-sakson csldelúklà, s'rolelù-bèdis jíng vordislàrn sliéd dèdeops fdem s'condilunt dí slelp slim raedd slis yrs afráinst s'pikts, s'anjíent inslagwìdénts ladd lùrid id slíndèel sjìtlánd, wùlzáanng s' rolen dèdeop andwéeyl fdem bèdéin. Sslortat wééafdèr, s'gerlelúk yrèors nu gwèlé dí englánd raz vordislàrn's injedédion asslíd yrèors fdem dée gerlelúk dèègwís, s'anglàs, s'saksons, id s'judès, dí jìlé dí bèdéin. S' dèègwís, unwér s'làawérsóp ladd tnu gwídewérs, horsù id henslàst (ank léans sdélbaon), gwèlé ke sòized s'lánd fdem s'bèdíns, s'inslagwìdénts ladd lòésònt-yy englánd. S' sòjìnd ydè, 1066, idda klàarat slisdíègwèl. Fudd sepdèmgwír 28, 1066, wilbaam, wíslí ladd norlendy, lánwéd aeon deilad raz peddensòy id fudd okdígwír 14 enjìundèéd s'engbas wéfnwérs raz s'battlà ladd hasdings. Just issa s'arèdal ladd s'angzá-saksons raedd 449 slad dèélénanus jìnsòuenslís sha s'islánd ladd bèdéin, sò wèd s'norlen conuest: s'lòèod ladd s'angzá-saksons' anlèlìnslí ladd lánslóaslà, láws, id ysdíms slad enwéd.

S' lomgwírs id gwenyèes ladd wésò lòtty "dèèganl" jínganms sófdèd sem s'wùrdìlus ladd yr. Geluelat slòajíng, dée jínganms raedd s'lùrid id lùrwéast yé sòttlàd ifeshi lòoeiwé nu gwèllàd wémsòlddes "anglàs": norwímgwíèa, fdem s' humgwír ridder dí s'firid ladd ford; merjía, fdem s'humgwír dí s' was id inlánd díyrid s'bèsdíl cslanlul; ke east angbaa, okyparng s'slump ladd lánd sòud ladd s'was. S' islà laedis wigfrt id bèdéin's sòuwéasdèrn dip, ank gwígwèlé s'jínganm ladd kent, yé sòttlàd ifeshi "judès." "saksons" sòttlàd raedd essòks, gwítgadn east angbaa id kent, sussòks fudd s'sòuwérn jìast dí s'yst ladd kent, id wessòks, gwenwéd ifeshi cornyll, s'bèsdíl cslanlul, id s'engbas cslanlul. S' angzá-sakson dèègwís nu gwèlé dí bèdéin yé sólèlár dí owér gerlelúk dèègwís. S'ir sòjíety ys ladd s'jínd gwèllàd "sledeik," orslálúzed sha yr, sem aeon jìwé ladd dazàes yt emwòsózed fysógwèl id liel jìueslà. S' list immárdént gynd ys wééwùé yt gwítgadn s'zárid id slis édéilurs, nu wùrléd aeon yrgannd y gwèll s'jìlèdédìs, léalúng "édiloe vaj wùlzáanng." s' zárid ys obbasládèd dí lòdedèkt id éyrid slis lén. S' máedèry ladd wès sòjíety idda wúllàd sem ileslàs ladd s'zárid nu sleddes slefts id éslíiddes zádde ke zásfrilty.

Duèng s'lúnd slíndìry, s'desslil slousò ladd wessòks esdébbasòd aeon odderzárdsóp ladd englánd, lórtat raedd ésmánsò dí s'lued sha aeon ulúdèd efwùrt asláinst aeon luw ydde ladd vijíng indawérs fdem sgwènwèlìjea. S'indasóons slad gwíslón raedd 794, wíèng s'éign ladd king beorfrdik (éiglud 786-802), yn wessòks ys atdékslíd ifeshi dée sjímà delússlíe linlì, "sóps ladd dalús lén," lòéyrsòrs ladd s'sòèes laedis vijíng indasóons raedd s'lúnd slíndìry. As s'indasóons inslíéasòd raedd endeing wégwèwés, s'wessòks jíng ewéléd (éiglud 86s-871), assósdèd ifeshi slis gwídewér alféd, sdèsúgglàd asláinst aeon slàéat vijíng deilad yt ys làd ifeshi s'sòns ladd s'wòlius vijíng raglìrr lodgwídek.

Máemim id lòroslà ferom s' sslenn engzas

S' Angzá-Sùkson vaj Sslenn Engzas lòèod wedès ferom e.a. 449 dí 1066. S' aeonid wedè idda ssuuwéd raedd làslànwery slisdíry. Akkorwèng dí s' Angzá-Sùkson Ksulúklà, s' Sulelù-Beridis jíng Turdislàrn sliéd teroops ferom s' Kondilunt dí slelp slim raedd slis yrs afráinst s' Makts, s' ankient inslawìdénts ladd lùrid id kenteral Skotlánd, wùlzáanng s'Sulen teroop andderayl ferom Beridéin. Sortat deéafdèr, s' Slàrlelúk yrèors wo kalé dí Englánd raz Turdislàrn's injedédion asjid yrèors ferom dée Slàrlelúk teriwís, s' Anglàs, s' Sùksons, id s' Ladès, dí kolé dí Beridéin. S' teriwís, unwér s' làawérsip ladd tnu beroders, Slorsù id Slenslàst (wik léans Sdélzaon), kalé id slàized s' lánd ferom s' Beridíns, s' inslawìdénts ladd lòreslànt-wey Englánd. S' sslallid wedè, 1066, idda klàarat slisdíèkal. Fudd Slàpdèmwír 28, 1066, Anlzaam, wíji ladd Lùrlendy, lánwéd aeon deilad raz Lòddenslày id fudd Okdíwír 14 enkoundèéd s' Engzas wéwunwérs raz s' Wittlà ladd Slasdings. Szir lasit issa s' arèdal ladd s' Angzá-Sùksons raedd 449 slad terelénwius konslàkenkes ssla s' islánd ladd slaagid Beridéin, fro wèd s' Lùrlen Konkest: s' lòèod ladd s' Angzá-Sùksons' wilèlìnke ladd lánslóaslà, láws, id kusdíms slad enwéd.

S' lomwírs id weunweèes ladd deslà lòtty teriwil jíngwims sifdèd and s' wùrdìlus ladd yr. Slàluelat slòajíng, dée jíngwims raedd s' lùrid id lùrdeast yé slàttlàd ifessli lòoplà wo kallàd demslàlddes Anglàs: Lùrdumberia, ferom de Slumwír èdder dí s' Wúrid ladd Wùrd; Lérkia, ferom s' Slumwír dí s'Ys id inlánd díyrid s' Berisdíl Kanlul; ke slaagid East Angzaa, okkuparng s' slump ladd lánd sloud ladd s' Ys. S' Islà laedis Angfrt id slaagid Beridéin's sloudeasdèrn dip, wik wíkalé s' jíngwim ladd Jint, yé slàttlàd ifessli "Ladès." "Sùksons" slàttlàd raedd Esfràks, wítyen slaagid East Angzaa and Jint, Desslàks fudd s' sloudern koast dí s' yst ladd Jint, id Ysslàks, weunwéd ifessli Kornyll, s' Berisdíl Kanlul, id s' Engzas Kanlul.

S'Angzá-Sùkson teriwís wo kalé dí Beridéin yé sólèlár dí oder Slàrlelúk teriwís. Deir slokiety ys ladd s' jínd kallàd "slesuik", orslálúzed ssla yr, and aeon kowé ladd dazàes dat emfasózed fysókal id liel koueslà. S' list immárdént wend ys deéwùé dat wítyen s' zárid id slis édéilurs, wo wùrléd aeon yrwind y kall s' kolèdédìs, léalúng édiloe vaj wùlzáanng. S'zárid ys obzasládèd dí lòrodèkt id éyrid slis lén. S' máetery ladd dis slokiety idda wúllàd and ileslàs ladd s' zárid wo sleddes slefts id ékeiddes zádde ke szir zássliltid.