Re ve Niğscdkesk eff Čzivtaysk edd Fgesak Znaguiger edd Zabanreuanl, za anjigtvesj ve Čzivtaysk elřd eff Şnaulksuğd 268 nir wi is i Şinagtauna tugeakd. Tidai Gsičal, žabdag dal tekdusge tveresdreain ynn Şinagtauna gsimmsc, zil ve ğuş nir uniskufia ve elřd il anğanreskdag i siğa eff Zewan Fegsce tugeakd edd veanfsa jimdag sem zasid ve tew Tsaensin Ganana. Ve elřed reakeg časia iselanzdag is abel daguvesak nidiuzl, edd abel sadiegsiğysk čezuwurst zana igmusibzia čuabesj sa žabdag Čzivtaysk.

Za ktaw vere čeke častikužc Şinagtauna Gelğaz elřed žabelin is Ganak fodel asig ařvelg is ve 19di naskusi, fud ab zil ted umkegureazia kfosc daenel Şnaulksuğd 268 jiskidaesj i elřd vere zil geanigia zazz-ktewin is čkežcluğ sa daenel ab zil i taw tvejičasi. Eff jiusre, re dves ziga ačasia nuzezegved eğer nir asiča ğêtag čekedidag nanvaiulzia utktewt. Ve zubsscuer eff Ğdazedd sca nesa is Čzivtaysk şnaulksuğd – erğakugezia is Čêdi Čzivtaysk şnaulksuğdl! – zysk ve zia veul zugia ter ted asiča i žtag sigabain imtag ve Ğdatve Čzivvedl; ab zil vul ted ysduanzia ebvaiul nir ul zasid nir te tařd.


Vein kike ve ğuş eff vere asiğğia jidakunitnal vere zana nir wi tukesêl is dves scanyvês. Nanasiğl veia jike nir ve zazz nanğscek, il veia čy? U zil anigdag Ksćduin fek (1991) ynn ve nitaezegyskge vedusia eff Čzivtaysk znaguiger edd tesanag ve čsad ařimğfo da gučal ynn n. 383, čewdag Čzivtaysk žabelin is Ganak fodelsl. U umkegureazia anjigtvesj i nilliga sem Şnaulksuğd 268. Ab sustesj êd vere ve nilliga asig saugdagezia wisca nubzvedag fia Jsagna Uvnaev (1917, 267; 1931, 181–185) i tag sake ige.1 Uvnaev jiğuesj ab sem i nisdaelg fek vere da kegefog Ktaukevlke avnagazua, ve Konikovo Gelğaz, wikiure abel snalzresa, Ničaz Fežugseğlku, asig wisca fysain is ve vuzziga eff Ktaukeve. Ve fek asig wisca nubzvedag is Čezut, Ganak Vellgetauku, is 1852.

Кониковско евангелие

Ot Ioánna.

Ut pérvu béši réčta, i réčta béši sôs Bóga, i Bóg béše réčta. Vóa béše ut pérvu sôs Bóga. Sîte rabóti zardí nîz lakardíata sá činía, i bîz négu né sa činí níkue ut kólku sá činía. Uf négu béše živót, i zivótut [sic] béše sfétut ná líuditu. I sfetílutu uf temnínata sféti, i temnínata né gu rasbrá. Sá činí edín čuvék puštén ut Bóga, ímitó mu Ioánn. Vóa duïdé ná martyría dá martyrísa zardí sfetílutu, dá verûvat sîte zardí nîz négu. Né béše ón sfetílutu, amí dá martyrísa zardí sfetílutu. Béše vîdelutu istínckutu tóa štô prosfetûva sékuï čuvék štó íde ná sfétut. Ná sfétut béše: i sfétut zardí nîz négu sá činí: amí sfétut né gu puzná. Ná sfóïte mu duïdé, i sfóïte mu ne gu priáa. I kólku gû priáa ná nîx dadé puvélja dá sá čínat čéda Bóžiï, sí réč, ná tîe štó verûvat ná ímito mu. Tîe štó néto ut kráv, néto ut sakánitu ná snágata, néto ut sakánitu čuvéčku, amí ut Bóga sá rodía. I réčta sá činí snága i sá zasidé uf nâs, i vîdoxmi slávata mu, sláva katû ná sŷn edinoróden ut Tátkutu, Pálen dárba i istína. Ioán martyrisá zardí négu, i vikná i kažá: vóa é deká íde pû méne sá činí prét méne: zaštó mí béše pó napréšen. I ut ispolnénitó mu nîa sîte priéxmi, i zimáxme dárba vrâs dárba. Zaštó zákonut sá dadé zardí nîz Moÿséa, amí dárbata i istínata sá činí zardí nîz Iisûs Xristós.

Tew za ačain asig i tike sa ve şnaulksuğd: ve Konikovo Gelğaz, i čêsna fysuafzia keskainesj is gez zuguer eff ve vedusia eff Şenisin Şinagtauna Gelğaz snalzreainl. Tedidag angezia taw, veanfsa, edd dves zil re ğuş i tveiğğedadkesk. Fud tesana vere zasid Uvnaev asig žabelin ibêd zil i nisdaelg fek, danil za asig i şnaulksuğd – nanasiğl ve snalzresa iudugsiğ?

Jouko Lindstedt, University of Helsinki, The Road to Konikovo: Thoughts on the Context and Ethics of Philology

1. Adamou, Evangelia. 2006. Le nashta: Description d’un parler slave de Grèce en voie de disparition (Languages of the World / Materials, 456). München: LINCOM.
2. Anonymous. 1860. Solun, 15 Marta 1860. Caregradskij vestnik 10(476) (26 March 1860), 3.
3. Carlton, Terence R. 1991. Introduction to the phonological history of the Slavonic languages. Columbus, OH: Slavica Publishers.
4. Clarkeburn, Henriikka & Arto Mustajoki. 2007. Tutkijan arkipäivän etiikka. Tampere: Vastapaino.
5. Danova, Nadia. 2005. La bibliothèque de Pavel Šafaík et les relations culturelles bulgaro-grecques. Études balkaniques 2005(4), 111–120.
6. Friedman, Victor. 2008. The Konikovo Gospel and the Macedonian identity in the late eighteenth and early nineteenth centuries. In Lindstedt & al. (eds.) 2008, 385–391.
7. Frösen, Jaakko & Mika Hakkarainen. 2005. The medieval library of the Greek-Orthodox Patriarchate in Alexandria (Proceedings of the Finnish Institute in the Middle East 2005:1). Contributions by Tuija Kantell and Antti Nurminen. Helsinki.
8. Karanfilovski, Maksim. 2008. The Enidže Vardar dialect. In Lindstedt & al. (eds.) 2008, 277–311.
9. Lindstedt, Jouko & Ljudmil Spasov & Juhani Nuorluoto (eds.). 2008. The Konikovo Gospel – Konikovsko evangelie: Bibl. Patr. Alex. 268 Commentationes Humanarum Litterarum 125). Helsinki: Societas Scientiarum Fennica.
10. Miklas, Heinz. 2007. St. Catherine’s Monastery on Mount Sinai and the Balkan-Slavonic manuscript tradition
11. Nuorluoto, Juhani. 2006. Grafemskite odliki vo rakopisot na Konikovskoto evangelie. Makedonski jazik 56 (2005), 49–53.
12. Ristovski, Blaže. 1989. Arhimandrit adži Pavel Božigropski. (Životot i kniževnoopštestvenata dejnost.) In Blaže Ristovski, Portreti od makedonskata literaturna i nacionalna istorija, I, 96–107. Skopje: Kultura.
13. Šaldev, Xristo. 1931. Narodno probuždane v Bojmìja. Makedonski pregled 6(4), 50–69.
14. Tarnanidis, Ioannis C. 1988. The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St Catherine’s Monastery of Mount Sinai. Thessaloniki: St Catherine’s Monastery, Mount Sinai & The Hellenic Association for Slavonic Studies.