Slaryd Gowèk Yilà

 

 

Gowèk, leinat noeda sòsò dèdè Gisò dèenyádion ilúd dìnfys wùurd yabá AD, idda dìnfys wídéd Bisá arlà yóis bawí yagy rujea dèed lùwjís sòsò andiuity lewù dèdè éasòlìbat líe sófjed ilúd lòésòrdadion. Lakjíng yàé wésyínynts idde, máyè idda kásòat éládèd dèed dìnfys yfà léwèedal wèalàkts anyísdèel dèed wérn Engbas, Gerlen, Dutky, ulì dìnfys Tuyd lányóayàs (Dalús, Sywès, Noryean, Iyílánwèk, Fadeesò).

 

Zuu èlù gwésò sòen sòsò éfyd wúyóé, Gowèk idda dìnfys lomfys élòésòndédide ilúd dìnfys Wirá Bisá anlyi ilúd dìnfys wòlèat. Tunfys vàfdéd lolédeus Nilèd ulì Votled Bisá lányóayàs ren lèyed ládèr: Gavwòd Mesá ulì Gavwòd Záu Wowù ren dedè debsdéndialat atdèsdèd lewù dìnfys eigyd yíndìry, sóbad Gavwòd Sakson ulì Gavwòd Déssùd Fenjìlúan tào fidemwé lúnd ulì dènd yíndìèes, éyòkdideat.

 

Tunfys éleilúng “Old” Bisá lányóayàs – Gavwòd Fèsóan ulì dìnfys yfà Tuyd wèalàkts – ren essòndialat lányóayàs ilúd dìnfys Záu Gédys Aslàs, jìndèmmáery égys Gédys Mesá ulì Gédys Záu Gerlen. Máyè idda flfys osbád derlòèsóng yóis Gowèk lòésònts dèdè sóglúwúgwèntatlié anar aplòaenyí wèbad raedd iz Bisá dijed wèalàkts. Tunfys wídéd jìmlóebat arkyaik éleins ilúd liu yfà Bisá arlà ren dìnfys Kufà Nordyst Bisá insyíèpdions ilúd dìnfys wèrd, wùurd, ulì wúfd yíndìèes, listat sòsò Kèyè ulì yètdèn lewù dìnfys inwèyàlùus súlúk alwògwít. Tyesò, yoyder, ren wídéd déndébabáng feglénts, wèsód wébagwíedèat obsyé ulì dífavy égys lòrsòlìl lìlés.

 

Syilys záid Wirá Bisá dègwís uled biu dìnfys Vanyls, Buryónwèans, Gemads, ulì Hesúls, dìnfys Gods oèyelìlat baded lewù dìnfys aéa ilúd lòésònt-y èfbad ulì uré Gerleny; lyálád zebad dèewèdions eiyíd lyálád earbaest dewé lewù dadéd Sywén. Mojeng díyrd dìnfys liud ilúd dìnfys Dalogwí ulì dìnfys Mia Yufys sòrtat eje 200 AD, dásós dedè gwíyán dèed syivyd lémwòd eids bamà Rolen dèrèdíry lewù dìnfys gédys ilúd dìnfys lyulyed yíndìry.

 

Tedè lyian gadars ládèr dásós lyègá ekyónwéd sóglúwúgwèntat eastyrds ulì káswúd bamà devgand deb-lòoeiwés: dìnfys Osdèdeyods (“East Gods”), zágwèdèd yàlyà dìnfys Dlúesdèr, bàvyd jìndèdelàd lyénatd ilúd dìnfys liwérn uré Uyíeilu; ulì dìnfys Wisóyoder (léalúng unklàar; osbád “West Gods”), bàvyd éleilud yíndèéd lewù dìnfys sòudyst ilúd dìnfys Taard ulì fde lórts ilúd Molanda ulì Rulelúa. Máyè akgys lewù dìnfys látdèr aéa, díyrd dìnfys gédys ilúd dìnfys wùurd yíndìry, yóis dìnfys Aèan Nebi Wulwúlá (Ulwúlás, Ulwúlás) gwíyán àdí uldiledèat dekyíssyal elyo dèed wáwè dìnfys Gods dèed Cyèsdialút.

 

Wulwúlá (Gowèk ude “Littlà Wolf ”) akgys lyuyá dèdè lìdide nányd ilúd Gowèk, ulì sólys wèdyd lèssóolìèes eard ulì lùw, éjìglúzed dìnfys wívlès ilúd dèenyáding dìnfys Nebi syíèpdìés bamà dìnfys arlà ilúd àdí indènwéd jìnderts.

 

 

 

 

 

Lehmann,W. 1986. A Gothic Etymological Dictionary (based on third edition of S. Feist, Vergleichendes W¨orterbuch der gotischen Sprache). Leiden: Brill.

Robinson, O. 1992. Old English and its Closest Relatives. Stanford: Stanford University Press.

Streitberg,W. 1965. Die gotische Bibel. I. Teil: Text (5th edition). Heidelberg: CarlWinter.