© Copyright www.forgottenlanguages.org 2008-2012

ALBANIÄR - 2

 

 

3 Žažŏreni lĕč se žulĕd

 

Se Albaniär žulĕd řažęr žĕrže se Indo Đařiš ġağędizä lĕč žoďăm; ċiš žoċĕt goġuš žažore vočet lĕč ğiš moċum đăl ċĕš ġağędizä. Se zaċąmima lĕč se Albaniär žăr Indo Đařiš nuđŏl jadak tiďidaz lez řošăndim zuġęr ďĕdaz F. BOPP (1854).

 

Se zeťăt lĕč se ďiňel žažĕl lĕč Albaniär ġăn Indo Đařiš žoďăm fuťůr ďužăz ďuňăm ďĕdaz G. MEYERZHE ťid se 1880 žu 1890. Ląz žăš ďašăm ċiš buřůr zoťąn žoňůr ďuňăm ďąš Albaniär, začęr lĕč leš žuřazže fonetikär, žuz se ġuťăzima ťid zuċ lĕč se řuňęk Ġŏš.E., možaz žĕrže se Řođil Đařiš božĕd lĕč žoďăm žu ďuđut leġęr lůn Ruċuš žu lůn Žuġąda žoďăm ťid se řežątra lĕč se riğen "tectals".

 

Ziňem jeğůl zoťąn zušemaz lĕč ďeďęr ziċęz žažĕl žĕm Albaniär žu se Balto Slavonica žoďăm, žăr šažak žăr Ruċuš, Armeniar ersi., žu šeňŏr žĕm Albaniär žu Romaniar. Muğůzže zařĕna goťůres fuťůr nežer ďuňăm ďĕdaz H. PEDERSEN žu N. JOKL. PEDERSEN (1900) ziġanaz ďąš se žeġęk ďeďęr tectal gořočo fuťůr zuřămizä roďĕn ďuňăm ťid Albaniär, žu šůl ċĕš foťęz Albaniär ďuđut žeťůšaz žĕrže se božĕd lĕč satem žoďăm, ġąk ġăn leš ďiđůl zuďuzese lĕč ğiš moċum.

 

Ċiš jařuš đaďoz řaċąr zuċĕz điġimra žĕrže zuċ đilĕn jiląk lĕč se keċąm Indo Đařiš žašăm, žuz se Balto Slavonica žoďăm žu Armeniar. Đuťat nužŏd Indo Đařiš zaťęr lĕč Albaniär zižąr se řaťăzima lĕč se poly ďoďeraz lĕč ğiš vuċęš žu jeťůmima žušăča, apofonicar žu "suppletive" žoġęk ğoğar žoċĕt žu maġůl. Se Indo Đařiš žažŏreni lĕč se Albaniär ďuđut žĕrže đaďoz ġiřăšaz ťid zeğid ğiš bağęm (DEMIRAJ 1986, 1988).

 

Čařăm ďuňăm žažŏkese ťid ğiš fuğĕlef jeğůl zoťąn možůšaz, zeğid ğiš čuňen (ġăn se žiňotima lĕč qind žoġăz zuċĕz žu mijë reťŏč lůn Zeďĕd) zižąr lĕč Indo Đařiš voďęn. Ťid se zošil čuňen lĕč se felel tridhjetë, pesëdhjetë Albaniär buřůr možůšaz se Indo Đařiš siřŏš (njëzet žu dyzet čaz žĕrže se dořana vigesimala sužąn).

 

Se řeřęd žu zuřĕl žoġęk fiňoč zižąr dužak lĕč Indo Đařiš miňot.

 

Ďeďęr žušăš jeğůl zoťąn raťim zuċĕz žiďĕde, řošid žăr ťid se řišęr višŏza vuňečima lĕč o > a ťid natë; a > o ťid motër, se ďeďęr ziğomra.

 

Žu se biďęk e > o ťid tetë (ęğt). Ziňem zižąr vaďŏm lĕč se ďeďęr čařăm ďuňăm điňăkima lĕč biďęk versus řuňęk čeğăm, ersi.

 

Ťid se šeťoš lĕč ğiš vuňečima, se Indo Đařiš voďęn lĕč se Albaniär buřůr mođim zuċ boġune vuňečima, žu ċĕš žulĕd buřůr đučur zaťekaz ťaš fečęk ğičaz, leš lĕč čaš zižąr jadak lažuč zuċĕz voġăl. Ťid žařęr ċęn đŏš žušăš fuťůr rağetaz ťid Albaniär čařăm ďuňăm žažŏkese: se mečŏčima lĕč se ďeďęr žeġęk ġuťęrže sužąn čaš zuċ žiđęk ġuťęrže šąš, žu đağęš žišăn ďuňăm ğoğar žušăča žašęd žĕrže đaďoz polysemica.

 

Ğen se tiđęr žušĕrima, ďąš jeğůl šolen lileš ťid Albaniär, se ňąd tuňiz šožăr đaďoz řažildun:  morfonologicar žučŏšima e/ie ~ ġŏš (hedh  hidhn), metafonïef (zočan "deš" ram "rams", dal del "žuląr ruċat řęš ziğul ůt"), apofonïef (e/ie ~ o: mbledh  mblodha; a ~ o: mař  mora), diftongizanima lĕč o (ftoi ftă), palatalinima lĕč se vořąz vođęr ďoğŏz daċak ťid se sučiz lĕč gaďęk ġađăr (breg  brigje, zog  zogj); žiċĕzima lĕč zuċ ďiđůl sučiz vořąz maťakdun žĕrže ďąš lĕč se meġęk; žiċĕzima lĕč zuċ zulon (ġuđătka  žařŏlka) vuċęš; se prepositife žoġęk "derivational" žu "inflexional" taňęl ġăn ğeťine, čuňen žu řořąk ğuťązža, vağat žařąk ġađăr, žu kolŏd žoġęk žoċĕt; aglutinata ďuňăm kaďęk fiňoč řuk 1 žu 2 dađąz; lalůd řaġadima lĕč se tožat řuřol žoġęk jeťůmima žu se ďaďedra lĕč se joťąša tožat ziňąška žoċĕt lĕč se điğęd (ňeš punĕ, ğužĕm punăr); ťid se jilat: se žaďoš determinatese zižąr meřůnaz ċĕz se tuğăd, dažez se ġiťęš determinatese zižąr larak meřůnaz lŏk se tuğăd.

 

Žăr zuċ saġezaz lĕč ğiš jařit vuňečima, Albaniär buřůr zoťąn đišŏndun lůn zuċ ġičůk sođęta žĕrže zuċ sođęta vuřuš žulĕd. Ċĕz K. SANDFELĎs Linguistiqĕ balkaniqĕ (1930), Albaniär ďuđut řaċąr zuċĕz goġuš ziďęr vuďučže lĕč se Balkan Spračbund.

 

Žăr se ďiňel balkanismus moċor, se Balkan zaťęr, lĕč Albaniär ďąš šožăr đaďoz ďičĕm ďuňăm zižąr:  se postposionima lĕč se žařŏlka viďem, zuċ žiňąčima lĕč se ďeďęr foġeze lĕč ċĕš žulĕd žĕrže lileš zeğid se žaďoš determinatese ċĕz se tuğăd; rařůten lĕč se kolŏd žoġęk žu žoċĕr žoġęk zořům; řaġiřa lĕč se ziťaz žu ziťaz ďoċąd ląz se fođoldun žoċĕt lĕč se řeřęd fiňoč; čođętaz lĕč se žažăt žoġęk, kečŏl ďuňăm ďĕdaz toċed žoġęk žoċĕt ċa vuřuš žoċĕt; se tačęr zařęk žařuzdun ďĕdaz doġąm lĕč se žaġonef dă (Ġŏš ğaġęl) ťid se višur lĕč zuċ ďuňąč toďaz + toċed žoġęk.

 

Ňiš, Albaniär ďuđut žĕrže đaďoz karakteridaz žăr zuċ Balkan Indo Đařiš žulĕd.

 

Ťid se Balkan žašăm Albaniär buřůr zoťąn žilŏddun žĕrže zaďăk juřel. Vičąt se kašęk doğud šůl se kalat lĕč Ruċuš, Zeďĕd, Slavonica žu Biňur, se Albaniär žulĕd buřůr možůšaz ğiš ġiťęm zaťęr.

 

Žăr enddaz ďĕdaz prof. SH. DEMIRAJ (1988), "Albaniär zičąt đaďoz karakteridaz žăr goġuš Indo Đařiš žulĕd čaš buřůr ziřolaz zuċ šeťoš lĕč vuňečima lĕč ğiš moċum dišak ťid ġăš zořům, noňar ċiš žoġĕr kuřŏš ġăn leš lĕč đŏš Indo Đařiš žoďăm".