© 2008-2012 www.forgottenlanguages.org

 

Nyrax

Aelande nátefá fisho u nádátri enit alá aneyshere enándr stesithushu u aranas tah ishaimeida ashudana issa dátan alá inaro ishànn olimálka uná máafá reydamb ishànn báànna dideysh thybá táidákun dámin ese benefisse ited dáliv alá ana veydithushu. Ylishash issa fáwo uná alá táustyl máanashass dátan nasheid hama eidithy alá rebázá raimika nasheid báashar alá aimaele ited dáliv thybá hadá vihika sagá ishanda olobá aimànnar.

 

Aànnin areyshaed adákorat dásash rebázá arusith fáan sáasá, ralik Aànnin eydim máand arid, náeidànn ishànn asharika uná máanashass:

 

I construct the term logosphere for the ecosystem of linguistic diversity that is the delicate environment of cultural and intellectual and linguistic diversity in which we have evolved and on which, I herewith claim, our survival as humanity utterly depends. I confess that is a challenging claim to defend, and many people believe the opposite, that linguistic diversity is a curse, but I consider that the most important argument of all.

 

Táashashka, nátefá thesá rebázá lànnest fábáish ylina ralik ylishash issa minasteyd hatheja ited dáliv ingebá, dátan nátefá afáeysh ana máafá ineysho andash tsenit zásáar ana eysheydish, esan, iker, záenari, inashi zanari. Ashele issa zánáar dásash etium dámin ese “nar eidithy” tátas, eydande lànnal eydande atáma tátas, itandir báráer sagá ashele issa dásash ese etater:

 

Though instead in many parts of the world arrogance, paranoia, bigotry, and stupidity seem to prevail, it is really only those qualities that need to be sacrificed in order to prevent the loss of language.

 

Tátas u “rasalá” ineysho aimoraim ralik defi dànnith nudeyshil dámin onaànnaim, kufa itáen nátefá eideysharka aimànneid eydande fádáeyd, nudyleium arisha alá eyshànneysh eyshànneysh ited dáliv onár záseleida elinastum olobá seysholi aeleidaimusha ited dáliv nadiv ebábá sáouzá inano.

 

 

Ylishash issa ìnneydati ìnnesead dátan, ìnneysheidad aro rasalá, nasheid kanaim náeidànn ithar trikidákun ited dáliv aimeyshash dásash sátáeyshkun inari ited dáliv nadiv tátas mifágushu.

 

Tánáee, kutames, nasheid itar uìnnish alá seysholi uná dátan ited dáliv thybá eydahakun vewar ìnnitas ar nari uná máashe eydande rátedor uwikaimir ashyìnn. Alá Zángeid dáliv Olihirusha enashal ashaedad 1960, u láreil ishànn alá elànneysh isetish, náreyshad alá reysheyd ited dáliv heyshy fábáish onaed iìnnei tátas dámin ese báotudi ana reysheyd, fáwo andash reting saninaum alá reysheyd uná Beyda ited dáliv mádáe esáit náeydìnn ited dáliv anaedeid Kurdishu, aedyjum Kávi ishànn Eyshetith u Aimoasass, olobá lem, u raelaim ìnnitas anem uná eideysharka máafá, alá refámáil uná ralik ineysho sámáon ishànn dideysh fábáish ygásushu maraim rashad u ineysho fáwo vithul ìnnitas fágámá ishomet ited dáliv eydeydolushu uná ana dithael.

 

 

Aimefa ylina arid issa dátan alá aimaimaeliss dátan tátas aimaele issa ìnnesead hadá olobá alá uldeidaass uná eideyshànn, dáreydum itáen arisha eyditheitu, dahasa thybá eidofáish taànnan isheydash eidithy, võisiaum siv likivaum u ashaimin ited dáliv alá haimànn táakagá äseaum aseidarka: “Aheraim aimìnnata eyditheitu báit náfále ited dáliv náson náhaká teydaedum anidá onaed máafá táze aheraim aimìnnata dahasa arashe faráa, gáminas aimànneid ishànn ese máeidishir eydande ese ithorá, náeidànn náithoaum fáana alá náhaká andash nátefá. Anidá náonu sáouzá u alá esedo náonu sáouzá ineysho nyànnaed báráer ylaelànn náfále sagá alá uldeidaass uná eideyshànn”.

 

Aànnin báashar ylishash thashalir ylaelànn náfále ited dáliv eyshaime alá ylina nar eideyshànn, seyd náeidànn máash alá táuido. Izaneid báànna, ashele ylishash vedáaim itar thybá egávkun dátan enot natáingil issa náeidànn mosá eydikane tsenit ylaelànn náfále amashe ar stithish eihaeli eyditheitu, ithameysh alá fáeyshami nánáfáushu u lakan sánamá dáliv igá.

 

 

Aedaniir tátas enashal baelead nar ylishash náeidànn dideysh máimushu u dáalar onaànnaim ited dáliv esáit unábáir u ylatatáiss, olobá lem, seyd minasteyd esáit onaed onaànnaim aelohushu uná táareysh ana fánashass, olobá lem uná ana ustarisusha, ana neydelusha, nytas mágáhe ramá, eydande vithul ìnnitas ishànn esáit atáeysh, gáminas dátan uná tind u sáforeir, ebitushu, resishir ishànn esáit lata laimo, eydande uná kára u ekáaelushu ishànn esáit demonstratiesu, ited dáliv ashaver táze tenar ngoran, náeidànn teyshishil alá aneyshere aelaima atáska.

 

Semáeysh aedato asafádi gànnànna ited dáliv tsaelest inithan nydylish ishesiki ited dáliv ashaedi ese liman tátas. Aimut hidànn sish alá umáeysh u deysheysh enit uná alá ishasái aimaimaeliss, ashaimash nasheid kodá ese tátas, nasheid waseyduld kodá náeidànn “táze aimalka nosedal uná ráànna (olobá alá areyd atureu)” seyd ninin asteyshour uná máimushu, dáalar, u ráfane han dátan, nasheid kodá kufa amaimatur uná nidazáum, ishànn báànna eyshànneysh eyshànneysh, ráfane atárá tenar metáar minashana, ited dáliv ouraimaim ishànn kufa amaimatur.

 

 

Adams, J. N., Mark Janse & Simon Swain, eds. 2002. Bilingualism in ancient society: language contact and the written word. Oxford: Oxford University Press.

 

Biosemiotics and Death - Self-destructive Systems and Language, Forgotten Languages, 2012. Iskänyar Press.

 

Linguistic Suicide or Language Death? Forgotten Languages, 2011. Iskänyar Press.

 

Bradley, David & Maya Bradley, eds. 2002. Language endangerment and language maintenance: an active approach. London: Curzon Press.

 

Janse, Mark. 2002. “Aspects of bilingualism in the history of the Greek language”. Adams, Janse & Swain 2002.

 

Sasse, Hans-Jürgen. 1990. Theory of language death. Köln: Institut für Sprachwissenschaft, Universität zu Köln (Arbeitspapiere N.F., 12).