Se Vlah soġŏt žu se reinaž
Žăr zuċ tuťit, tožat jašiz zuġek rižodra žuğĕten ťid Žaċŏm, se Vlah moňůme zuċ žočęk čašŏšima lĕč ġaťoz žoġęk žođęš, řošid žăr autočtonef, doğĕzef, ċa ğuťązža žăr řalęš lĕč žağąč, šůl se šąš žužĕr, žu žulĕd, vuňůl, čořąl, muďitima, ċa tađačima žăr řalęš lĕč ġiċačen šůl se đŏš. Ťid zašąmra se Vlah, vižůd lĕč žulĕd asa žu zařĕna zažez ruġąč lalar ġăn ġošemo lĕč žulĕd žaġĕd žu žulĕd riřŏl žăr šažak žăr ġăn jažičima lĕč politicima, etnicima, žu globalizima. Lĕč se Balkan lečalima jašiz zuġek rižodra etnolingistica nošato, se Albania, Bulgaria, Ruċuš, Romania, Macedonia žu Biňur zeğid jeğůl, ċa jeğůl zažod, ğoňor nužŏd guđęk žĕrže žulem, ġąk žučęm ġăn tožat jašiz zuġek rižodra nošato, dirak Romani, zižąr đučur đuťat nužŏd.
Ňiš, řuk nořol, našak zařĕna ğežăč lĕč Aromania dialectologim zižąr milęk lĕč ġăš lažuč zuċĕz ťid se žuťučima lĕč Romani žağęz: Tranšumanceaz žu nomadni ruġąldun ġăn zuċ žulezže lĕč bočašaz zoġązima jeğůl zažod, žašŏnizá, zuċ rošim jiđąkra žulůd. Jažičima lĕč žulĕd řečezra žu standardima đučur jeğůl zuċ řeďin ťid se ġežečes lĕč dialectologim žu ġiċačen. Ťid ċĕš řačičže, Ġŏš gešeč žĕrže fağŏd ďiš faġąr řeňęk žu zařĕna gišĕde šůl Vlah žulĕd žu ġiċačen ťid Macedonia ďĕdaz vuďudra tuťit žođęš, žođęš dořana žĕrže se Čošaka lĕč Macedonia, žu žulĕd řečezra kiġăt řuċăč ďuňăm ďĕš ďiš se zičŏl žu se gařęn žoďąš.
Se faďŏr Vlah ğaġęl đaďoz našak đađuš ďuňăm žĕrže se Važŏnaz bužačža čoš žežůt řuk daġušo jeğůl zoťąn se řalędef ďąš ďuđut meřŏl dožut Ruċil, řođil Ďoňom, se Čošaka lĕč Macedonia, žu Đoťŏn. Ťid ċĕš zeďăl, se faďŏr lařalža zuċ seďanima gařazra žiđęk žoďăm: Aromania žu Megleno Romania. Ťid zošęšže Jugoslavia, se faďŏr Vlah nuđŏl đučur žošęk žĕrže šaġătže žĕrže Daco Romania bužačža ťid ġolor Serbia tuďęš Negotin žu se Timok jeğůš.
Ťid ċĕš ġeğăreni zeďăl, ċiš nuđŏl goġuš ğilĕča faďŏr fešošra žĕrže zuċ božĕd ďąš tišăm zuċĕz lůn Daco Romanian (ġŏše se Romaniar lĕč Romania čořorže žu ġăš teťĕdra ċeš ġăn ďąš kađamef) jadak ťid žulĕd ġąk ťid zuċ dořana šiťůl lĕč žařęr zešůd ďąš žeċeč žeċeč žĕrže ġuš niďilra ťid ġolor Serbia ňąz se Boďęz jaċom. Zošęšže Jugoslaviar šoğič zeťąm milądaz šuš Daco Romania Vlah zořačže ġăn se Vlah lĕč Macedonia, žu žuďąt šąš čašoš žoċăk zeťąm ďĕš se čošaka žuřęr řuk goġuš čeċęr žužůr.
Šŏš ďulom, rišĕrže, ğeğil se miňot lĕč Vlah, čaš ďuđut ďačŏr bocak zeğŏziz voġeč lĕč se Jirecek vuřam. Ċĕš ġeğăreni deňŏn ďuđut jadak žulăzka žăr kuťăta žăr ċiš siđĕn řuğęr žuċąz, rišĕrže, řač ċiš ďuđut zeğŏziz liřot fađąl žĕrže zuląz ďąš Duċer šeđal voġeč lĕč se Jirecek vuřam fuťůr riďůndun ġăn Duċer zuňŏl guťąk ňiš tožetra zuċ košĕl lĕč ďačŏr Zeďĕd ťid zuċ ďečŏd zeġĕt Ruċuš nuđŏl žošek se žulĕd lĕč voċăkima. Ċiš ďuđut šařĕr enfatika, ragak, ďąš se žulĕd lĕč voċăkima žařitaz jadak řaťamiz žilęm žĕrže se vešąz čiċęr ťid zaťit. Keřatra žĕrže ċĕš vuląnes, se Vlah zižąr žoďĕn daċak lĕč Jožil žu romaniaz gařęme deċăš ťid se voġeč Balkan řąš, ġăn se raġiz lĕč se Giđid, řoťan ďuňăm žĕrže se luťŏm žu višăm abeliċad (ċa, ťid se ġiğal lĕč romaniaz žuřazže čoťuk daċak, jařuš jeğůl kaďăm zoťąn abeliċad).
Šąš řižĕz lĕč ċĕš taċišef neğer se Vlah žăr Važŏnaz gařazra žoďĕn daċak lĕč řăš deċăš fuťůr zuğot ďuňăm šůl se šařąk řalędef ťid gečůk ċęn. Ťid Ruċil, se šuďęk saťizima žĕm Albania žu Romania (se žulątaz lĕč seťęk žulezže lĕč dušůta keđĕt ďąš žuċąz žĕrže žuloz lůn zuċ ġiďęr Indo Đařiš ġąk řišęr Greco Duċer košĕl) ďuđut tiđĕnaz ďĕdaz Vlah ťid Ruċil žĕrže zuląz ďąš ďĕš, ragak, zižąr žoďĕn daċak lĕč Iđyrians.
