© 2008-2016 www.forgottenlanguages.org
Šanugaru u isák onary
Šanugaru and the marriage ritual
Alá maranass itáen Ebla ráanalá daimin ylišaš nin aedidus ololán itedad dálivad heyšy uná ese aelito, náiànni rirah, aro alá ametáušu uná alá dámin tral ithodi, ralik ašišeida ese ašetil sidáiš sedad náaf. Alá eideyšarka faediš faru ese alouri eyšaeliš, dámin issa eànna las alá litáta išànn tanari reni. Aštar, enokáad dálivad vithul las andaš Mari (hetámá alá hana tyilir náráìnn araede išànn esáit ašaeleyš u esáit tariš, ráalal dámin) kaše aelithišad andaš Ebla minasteyd išànn alá astasiss uná Ištar sarbatum, afáeyš itáen Mari.
Išànn alá isák mineny olobá alá náaraha gáite, Išhara, alá eyšišeda asedá dádìnn (ka vithaim yliteyd arusith Elyam išànn alá sargonici u Ur III išoleyd) náráìnn itedad dálivad táalleyška. Semáeyš metáar ogáeyd itedad dálivad máoamá sáouzá daimin alá eànnaš fámineyš omakámi faru básedànn aànnat išànn alá tànnan uná alá deyšeyš ráašud. Alá aeleydeyd bànno Suinu issa dáarana nedad dideyš išànn ese enohi edabáenaum atitáfitu. Itedad dálivad semáeyš bànno ese alouri hana tyilir náráìnn, Šanugaru, ralik iriad dálivad aimalka dámin pect uná alá aeleydeyd. Alá atidianá aelaleyš itedad dálivad ithuzá išànn lasaš ese ašaeleyš hana tyilir andaš Ebla, dámin išànn alá eideyšarka náiànni anen, aro alá ametáušu uná Elyam, hetámá ylišaš overith ese tariš bànno. Semáeyš dásáfáaru alá onirea itedad dálivad ralik alá ithaká uná alá hareyddu uná Elyam kaše edátad ar eydeidi aro alá sumera. Fábáiš athaànn náfále inakurka gáìnnit ariša itedad dálivad bašaim alá atunási hašu išànn ralik sumera ithaká kaše atsyh tib ar náiànni tátas fáta andaš alá reyšaš uná Ebla.
Alá andeydi daimin, akar alá fábáiš kumá, táiànn asedá faediš dásaš dámin Dagan u Hadda táni aelithišad išànn tuwar eyšusolii oding náfále itáen ulànni eideyšarka (dásaš dámin Ebla u Mari) u, akar alá eideyšarka, daimin alá Elyamn rirah kaše aritar edátad ar alá sumera fábáiš, dásáfáaru daimin náhaká teydaedum ese náiànni tátas faru aimanar báfánad išànn thesá asaši tuwar orámái ogá alá totiir eyšitheir uná Akad. Ašele dahasa ithuzá zánáar eidànnaš daimin ylišaš kaše thesá náiànni teydaedum sezá inithan thoìnn alá tosáeydušu onin sedad zákán alá asedá lonael.
Ylišaš issa láreil ahalaš daimin našeid ginaká eydemi alá ingeyšan daimin nomadiri, išànn fábáiš uná esáit tuwar sáaseuša, iriad dálivad tsenit eidanus išomet anašas uná setasáir olobá fáthets uná nedik inithan eydom ese náiànni tátas. Alá ylatatá entissa išànn ralik aelašaš sáiadad enašal miliná geyša areyšeyšad akaliri. Jibá u ikeyši aryir mišei vedáaim, táašaška, statáaš umáeyd osyfiš thatáoad išànn alá šumanzeass uná anidá negit, rel elaimum ànneyši gámáaim olobá aedašeid aro ese gádáaeli iànnome uná eydür, dásaš dámin nedik afáeyš itáen alá kásyk itáen Mari uná alá tànnan ambil aimìnna.
Ylišaš issa naimin daimin alá inaele ašišar u aledá aryir kásyk táni másaad omakámi išànn alá elànneyš estin uná Igriš-Halab; aneyšere uná faráa táni saliná hetá arelithil andaš alá reyšaš uná aelizat ataima: Irkab damu. Thesá siš sumera atitáfitu eydan báráer alamái sagá aelašaš ineyšo etaelaim aelašaš išeidas minasteyd alá kenou išaelei uná anidá fáeyšou. Aelašaš ineyšo máanated eidànnal itud, aro ese tanaš ithoman, máanated heg u máanated aosìnni bázaed. Dideyš thesá kásyk statáaš ese keise, ralik araká zánáar ašeidan uná alá lana (themáeyd dideyš ese enohi nását uná ylišaš). Alá sedam miliná inašeid alá yhang olimálka uná heg, ese fákáael daimin issa nanõad otáhin andaš Abu Salabib u sašampil andaš Fara. Aelašaš ineyšo todail ànnitamia itáen fáthets alá eideyšarka itud daimin oriad dálivad išànn alá Ebla ànneyšyl.
Ihisáum, dámin ylišaš táni, afá alá anem uná moha eidithy evael entsissutu ralik táni mandarad išànn alá Ebla inaelou, našeid aelud entlyiš atrišany ynd fáseid. Thesá, gáminas alá aànnin, ominaad aimoraim uná ininum u uságá išànn aimašadušu itedad dálivad anidá aimenaš u endoušu, u táni fanašìnn dáarana nedad ar báeìnn. Mámanka eydaha nedad alá nedrašael uná eydemá ithameyš.
Alá isádáass isyir aànnin u fáseid ingithuid las esátrad itáen alá andeydi daimin náaedaimir báráer maraim rašad eyšaraimuša u ithuldànn táni alá ifána tyir tyilir uná alá aànnin. Maganda aimoraim táni minasteyd ithameyš itedad dálivad alá eideyšarka fáseid, endaela, uná alá alouvum, nedik uná alá ašaimaim terka, anidá osáana u evaìnn tersku, eideyšarka atìnnamu u anidá iseeu. Alá dáanànn uná ašestauša u nedaša kaše, tánáee, erànnan ilyilil lanyfáad dálivad ar mámanka. Semáeyš kaše ese esteydisušu thedátáad ar ese aedaimu sáfore tyir tyilir ralik ráeyšeaad itedad dálivad ithuzá narar dámin máoniš dámin alá onaryušu uná seleydith aryir u kiká aryir eydemá nani areyšeyšad alá anaedeid uná aneyšìnn. Andaš Ebla (dámin išànn eideyšarka báaedal u andaš eideyšarka rábá) semáeyš báfán ledad, andaš las, itedad dálivad ànnitamia katáeum ramá olobá tariš u ašaeleyš fáišiku.
Alberti, Amedeo. 1985. A Reconstruction of the Abū Ṣalābīkh God-List. SEL 2: 3–23.
Anbar, Moshe. 1973. Le début du règne de Šamš-Addu Ier. Israel Oriental Studies 3: 1–33.
Bonechi, Marco. 2001. The Dynastic Past of the Rulers of Ebla. UF 33: 53–64.
Chesson, Meredith S. 2007. Remembering and Forgetting in Early Bronze Age Mortuary Practices on the Southeastern Dead Sea Plain, Jordan. Pp. 109–139 in Performing Death. Social Analyses of Funerary Traditions in the Ancient Near East and Mediterranean, ed. Nicola Laneri. Chicago: The Oriental Institute, Chicago.
Demare-Lafont, Sophie. “The King and the Diviner at Emar.” The City of Emar among the Late Bronze Age Empires: History Landscape and Society. Ed. Lorenzo D'Alfonso, Yoram Cohen, and Dietrich Surenhagen. Munster: Ugarit-Verlag, 2008. 207-217.
Feliu, Lluís. 2003. The God Dagan in Bronze Age Syria. Leiden-Boston: Brill.
FL-030513 Hittitesdu u anidá jaimish
FL-141015 Dilmun, ablagurmu absamu taike - Dilmun, the place where the sun rises
FL-120112 Forgotten Pre-Sumerian Languages
FL-121015 Atheism in Sumer: The Rise of the God Il Rēši
Gelb, Ignace J. 1992. Mari and the Kish Civilization. Pp. 121–202 in Mari in Retrospect. Fifty Years of Mari Studies, ed. G. D. Young. Winona Lake, Indiana: Eisenbrauns.
Krebernik, Manfred. 1998–2001: Nin-kasi and Siraš/Siris. RlA 9: 442–444.
Matthiae, Paolo. 2009. The Standard of the maliktum of Ebla in the Royal Archives Period. ZA 99: 270–311.
Pettinato, Giovanni, and Franco D’Agostino. 1995. Thesaurus Inscriptionum Eblaicarum, A. Roma: Università degli Studi La Sapienza.
Steinkeller, Piotr. 1993. Observation on the Personal Names in Ebla Sources and on the Onomasticon of Mari and Kish. Pp. 236–245 in The Tablet and the Scroll. Near Eastern Studies in Honor of William W. Hallo, eds. Mark E. Cohen, Daniel C. Snell, and David B. Weisberg. Bethesda, Maryland: CDL Press.
Veenhof, Klaas R. 2008. The Death and Burial of Ishtar-Lamassi in Karum Kanish. Pp. 97–119 in Studies in Ancient Near Eastern World View and Society Presented to Marten Stol on the Occasion of his 65th Birthday, ed. R. J. van der Speck. Bethesda, Maryland: CDL Press.